Smrtící chřipkové pandemie, které šokovaly svět. Petrohradská viróza a nemoce z Asie
V současnosti sledujeme v podstatě v živém přenosu to, jak postupuje pandemie koronaviru celým světem. Karantény, přetížená zdravotnická zařízení a lidé žijící ve strachu. To je jen pár obrázků současné reality. V minulosti si však civilizace prošla i jinými epidemiemi, které doslova otřásly světem. Které z nich byly možná ještě horší než současný koronavirus?
Pandemie koronaviru přepadla svět nepřipraven a přitom měl být z minulosti poučen. Je také evidentní, že některé asijské země, kde v nedávných letech proběhla epidemie SARS a MERS, se s nemocí Covid-19 popraly statečně. Některé chřipkové epidemie však už v minulosti naznačily, že umí být devastující pro úplně všechny lidi světa. Které z nich byly ty vůbec nejhorší?
Španělská chřipka
Celosvětová pandemie mezi lety 1918-1920 zabila odhadem 50 až 100 milionů lidí. Španělsko však paradoxně nebylo epicentrem nemoci. Chřipka se do Evropy dostala přes USA z Číny, odkud si ji přivezli američtí vojáci. Pojem španělská získala proto, že tehdy neutrální stát na Pyrenejském poloostrově informace o pandemii na rozdíl od ostatních necenzuroval. Masivní rozsah úmrtí byl dán tím, že nemoc skolila na kolena i silné jedince ve věku mezi 20-40 lety.
- Španělská chřipka (1918-1920)
- Počet úmrtí: 50-100 milionů
- Úmrtnost: 10 až 20 %
Petrohradská viróza
Ne, nejedná se o vzpomínku na návštěvu českého prezidenta Miloše Zemana. Pod pojmem Petrohradská viróza nebo také ruská chřipka se rozmohla nakonec do 19 evropských států a celkem nakazila přibližně 80 milionů lidí. Stalo se tak na konci 19. století. Její úmrtnost však nepřesáhla 1 %. Nákaza se jako první rozšířila mezi petrohradskou smetánkou. Minimum zpráv a informací však dodnes lékaře a vědce vede k pochybám.
- Velká ruská chřipka (1889–1890)
- Počet nakažených: cca 80 000 000
- Úmrtnost: 1 %
První asijská chřipka
Tehdy velmi uzavřená Čína pod svou pokličkou držela nebezpečné viry chřipky. Postupně se v podobě epidemie rozšířila ve Vietnamu a Thajsku, kde se změnila v pandemii. Stačilo několik dní a vir docestoval také do USA. Chřipkový virus pocházel primárně z čínské drůbeže, která putovala do zemí na asijském kontinentu. V USA zemřelo kolem 70 tisíc lidí a ve Velké Británii se celkem nakazilo 9 milionů lidí a virus usmrtil 14 tisíc pacientů. Na ostrovech nemoc nesla označení „britská chřipka”.
- První asijská chřipka (1957–1958)
- Počet nakažených: cca 50 000 000
- Úmrtnost: 0,3 %
Hongkongská chřipka
V červenci roku 1968 se v čínské metropoli Hong Kong nakazilo chřipkou během pár dní okolo 15 %, což v číslech znamenalo asi půl milionu lidí. Město, které je dopravním uzlem, tak pochopitelně vir s chřipkou poslalo i do jiných míst světa. Postiženými státy se tak velmi brzo staly Indie, Austrálie, Filipíny a Vietnam. V září se chřipka objevila i v Evropě.
Pandemie virového onemocnění byla krutá hlavně vůči starším osobám nad 65 let. Největší spoušť hongkongská chřipka učinila v Indii, kde během pandemie zemřelo přes jeden milion lidí.
- Hongkongská chřipka (1968–1969)
- Počet nakažených: cca 20 000 000
- Úmrtnost: 0,5 %
KAM DÁL: Pandemie španělské chřipky: sto milionů mrtvých před sto lety. Nevyhnula se ani známým osobnostem.
