Taková milá stařenka: Baba Anujka měla na svědomí na 150 životů. Byla odsouzena k vězení a těžkým pracem

Žena, známá nejprve ve svém okolí a dnes po celém světě jako Baba Anujka, se narodila v roce 1838 (sama ale uváděla rok 1836) v Rumunsku jako Ana Draškin. Její rodina podle všeho nijak zvlášť nestrádala, otec byl poměrně zámožný zemědělec. Když bylo Aně jedenáct let, přestěhovala se rodina do obce Vladimirovac v Banátu, kde chodila do školy s ostatními dobře zajištěnými dětmi.

Osudová láska

Tak chytrá dívka rostla, dospívala a brzy se také doopravdy zamilovala. Jejím vyvoleným se stal rakouský důstojník, ale láska netrvala dlouho. Brzy zjistila, že měl její drahý syfilis, kterým se nakazila i ona. Voják ji navíc s jejím trápením a chorobou nechal samotnou a odešel. V Aně se v tu chvíli něco zlomilo a její další život už nikdy nebyl stejný jako doposud. 

Amatérská chemička i manželka

I přes všechny problémy se později vdala za statkáře Pistova. Kvůli manželství se na čas vzdala své lásky, kterou bylo studium chemie, ale jakmile její manžel zemřel, vrátila se naplno ke svému koníčku, který měl brzy stát život na sto padesát mužů. Všechno začalo zdánlivě nenápadně. Vdova Pistova si zařídila v části svého rozlehlého domu chemickou laboratoř a začala “podnikat”. Dobře věděla, jaké bylinky a chemické přísady smíchat, aby jednomu pomohla od bolesti a druhému přivodila na čas takové potíže, které ho bezpečně zbavily vojenské povinnosti. Vlastně ani není divu, že se její věhlas rychle šířil krajem. Jenomže pak se něco zvrtlo a Baba Anujka začala míchat i silnější nápoje. Tak silné, že proti nim nebylo obrany. 

Pomáhala ženám od problémů

Ženy to tehdy často neměly v manželství jednoduché a osvobodit se třeba i od násilnického muže nebylo nijak snadné, často dokonce nemožné. Rozvod většinou nepřipadal v úvahu, a tak nezbývalo nic jiného než čekat, až ženu vysvobodí sama příroda - a nebo jí v tom pomoci. A právě v takovou chvíli přicházely ženy ze širokého okolí k Anujce pro “nápoj lásky” nebo také “kouzelnou vodu”. Tu pak stačilo podat manželovi a ještě pár dní počkat.

Anujčiny chemické vědomosti jí totiž umožňovaly přimíchat do nápoje podle mužovy váhy právě tolik jedu, aby působil sice zaručeně, ale ne okamžitě. Muž tak umíral většinou osmý den po požití jedu, mnohdy jakoby náhodně a mimo domov. Jeho vlastní manželku tak nikdo z vraždy nepodezíral. Poměrně dokonale vymyšleno… 

Měla vlastní agentku

Podnikání Anujce fungovalo poměrně dlouho a hlavně tak dobře, že si mohla dovolit zaměstnávat vlastní agentku, která jí do domu vodila nové klientky. Když se pak případ dostal k soudu a byly vyšetřované i ženy, jejichž muži zemřeli za podivných okolností, a ty, kterým se podařilo prokázat, že byly Anujčinými zákaznicemi, všechny tvrdily, že netušily, jaký lektvar jim amatérská vědkyně za nemalé peníze prodala. Některé si prý myslely, že jde o posilující lék, jiné doufaly, že se jejich manžel jen změní k lepšímu. O jedu, který byl v nápoji přimíchán, ale podle výpovědi samozřejmě nikdo neměl ani zdání. 

Pohár přetekl...

Na Anujčino podnikání a její zvláštní pomoc nebohým ženám by se možná nikdy nepřišlo, kdyby nebylo jedné její klientky Stany, jež - jak se říká - neznala míru. Nejprve tento “lék” podala svému prvnímu manželovi a o několik měsíců později také strýci svého druhého muže, po němž manželé zdědili velké jmění. To už začalo být opravdu podezřelé. 

Odsouzena v 90 letech

Prvně si pro Anujku přišla policie v roce 1914, ale tehdy se nepodařilo jí nic dokázat. Na svobodě pobyla dalších 14 let, než se v roce 1928, ve svých 90 letech, podruhé posadila u soudu na lavici obžalovaných a tehdy již byla obviněna ze dvou prokazatelných vražd (ačkoliv jich měla na svědomí pravděpodobně až 150). Nakonec byla devadesátiletá stařenka odsouzena k 15 letům za mřížemi a těžkým pracem, ačkoliv původní požadavek žalobce byl trest smrti.

Po osmi letech na svobodu

Je neuvěřitelné, jak tuhý kořínek musela takhle žena mít, protože ve vězení vydržela plných osm let, než byla pro svůj vysoký věk propuštěna na svobodu. Tam žila ve svém domě v obci Vladimirovic ještě další dva roky, než se ve 100 letech odebrala na věčnost za svými oběťmi.

Zdroj: en.wikipedia

KAM DÁL: Letec Ivan Čissov vypadl z letadla a přežil volný pád ze sedmi kilometrů. Život mu zachránila tuhá ruská zima