Vyvolený ďáblem. Desítky pokusů o zabití Hitlera, které se nezdařily
Bezesporu se jedná o jednoho z největších zločinců našich dějin. Plán Adolfa Hitlera na ovládnutí světa stál život miliony lidí ve válce, ale také v koncentračních táborech. Během jeho života se našlo několik odvážných, kteří se pokusili tuto mašinérii zla zastavit právě likvidací vůdce Třetí říše, avšak bez úspěchu.
Byť se propaganda národních socialistů snažila Adolfa Hitlera národu vylíčit jako člověka, ke kterému má důvěru každý Němec, tak pravda byla poněkud komplikovanější. Našlo se totiž velké množství nepřátel, kteří se pokusili “velkého” fuhrera zlikvidovat. Nikdy se to však nepodařilo.
Prozřetelnost a ochrana
Šílený diktátor nacistického Německa měl kolem sebe vždy velké množství jednotek, které se staraly o jeho bezpečnost. Ta nejbližší dokonce nesla jeho jméno. V Leibstandarte SS Adolf Hitler mohly sloužit pouze fyzicky zdatní a rasově čistí vojáci. Doprovázeli ho na všech cestách, hlídali Říšské sídlo a také osobní prostory Adolfa Hitlera.
Jednalo se pouze o jeden dílek bezpečnostní skládačky, kterou kolem fuhrera organizoval Martin Bormann. O Adolfa Hitlera se však staraly v podstatě všechny složky nacistického systému včetně gestapa či Vojenské zpravodajské služby (Abwehr). Sám Hitler jim práci moc neulehčoval. Vzhledem k tomu, že byl bytostně přesvědčen o své nedotknutelnosti, byl ochotný se pravidelně objevovat na veřejnosti a v kontaktu s obyčejnými lidmi.
Sám svůj přístup popsal takto: „Vím, že nezemřu dříve, než splním svou historickou úlohu, na kterou mě předurčila Prozřetelnost.“ Na Adolfa Hitlera během jeho politického působení bylo provedeno a zdokumentováno 42 pokusů o likvidaci. Nakonec paradoxně zemřel vlastní rukou. O jaké útoky v průběhu let šlo?
Útoky z vlastních řad
42 neúspěšných pokusů je opravdu hodně. Navíc, když se člověk podrobněji podívá na průběh hned několika z nich, vloudí se do hlavy myšlenka, že nad sebou měl opravdu nějakou vyšší moc, která tuto šílenou bytost držela při životě. Jestli to byla smlouva s ďáblem, souhra několika náhod nebo ona Prozřetelnost, se asi nikdy nedozvíme.
Prakticky se organizace podobných pokusů o atentát rodila dvěma různými způsoby. Ten první vycházel z vlastních řad. Hned několik významných důstojníků a představitelů nacistického systému vnímalo Hitlera jako šílence, který vede Německo do záhuby.
Jedna skupina sabotérů se vytvořila kolem admirála Wilhelma Canarise. Ten společně s několika kolegy vytvořil mnoho plánů na nacistický převrat v zemi a likvidaci muže na vrcholu pyramidy. Tato skupina byla v roce 1942 odhalena a popravena včetně Canarise.
Dalším významným organizátorem likvidace Hitlera byl generál major Henning von Tresckow. Plán na likvidaci Hitlera vzešel poté, co byla zveřejněna operace Barbarossa. Útok na Sovětský svaz vnímalo okolí von Tresckowa jako fatální omyl.
V únoru 1943 se tak realizoval první vážný pokus, který selhal. Během vojenské přehlídky, kde se Hitler objevil, náhle změnil trasu cesty a plán se nemohl uskutečnit. O měsíc později byl proveden další pokus, kdy sám Tresckow umístil do Hitlerova letadla výbušninu v krabici s koňakem. Ta měla explodovat během letu, ale rozbuška selhala.
Poslední pokus pod vedením Tresckowa se jmenoval Valkýra. Důstojník Hitlerova štábu Claus Schenk von Stauffenberg přinesl 20. července 1944 do Hitlerova hlavního stanu výbušninu schovanou v kufru. Ta explodovala přímo během porady.
Jiný zasedací pořádek, masivní dubový stůl a nedostatečně silná exploze znamenala, že i po tomto útoku Hitler přežil, byť se na něm tato událost následně projevila tím, že zásadně omezil svůj pohyb mezi lidmi. Organizátoři těchto útoků byli samozřejmě odhaleni a popraveni.
Smrtící strop
Zlikvidovat Adolfa Hitlera na vzestupu jeho moci chtělo také hned několik individuálních útočníků, kteří tak jednali z čisté nenávisti. Velmi blízko byl mladý Švýcar Maurice Bavaud. Mladík plánoval útok na Hitlera od roku 1938 a dostal se hned několikrát do jeho těsné blízkosti.
8. listopadu 1939 během oslav Mnichovského puče už mířil pistolí na vůdce nacistů, ale náhle zdvižené pravice mu znemožnily výstřel. Když se i přesto podařilo Bavaudovi zamířit, do cesty střely se postavil Himmler a Goring. Plán nevyšel a mladého útočníka si nikdo z bezpečnostních složek nevšiml. Chycen byl až o rok později při náhodné kontrole, kdy měl v držení nelegální zbraň. Při výslechu se nakonec odhalilo, jaké plány tento muž skrýval, a byl popraven v roce 1941.
Ve stejný den jako Bavaud si přichystal atentát také komunista Johann Georg Elser. Ten umístil do jednoho z podpůrných sklepů nálož, která měla strhnout celý strop a zabít Hitlera během jeho oslavného projevu.
Osud tomu však nechtěl. Elser nastavil rozbušku na 21:20, kdy měla být Hitlerova řeč ve vrcholné fázi. Nepředpokládaně však fuhrer celý projev ukončil mnohem dřív a když nálož explodovala a strop se utrhl, Hitler byl 15 minut pryč z místnosti.
KAM DÁL: Vyvraždění carské rodiny Romanovců. Bolševici zpanikařili kvůli Československým legiím
