Z šéfa StB úspěšným kapitalistou: Generál Lorenz rozkázal nezasahovat, soudu se vysmál
Studentská demonstrace 17. listopadu 1989 pomohla odstranit komunistický režim v tehdejším Československu. Pokojný pochod z Albertova dostal na Národní třídě tvrdý zásah. Mohlo však být ještě hůř. StB měla totiž za úkol nezasahovat. Rozkaz vydal jeden velmi kontroverzní muž. Kdo byl Alojz Lorenc?
Revoluční období roku 1989 nabízí širokou plejádu příběhů a osobností, jejichž vliv na chod tehdejších dnů je dobré si připomenout. Nejviditelnější prostor si pro sebe získal Václav Havel, který postupně dovedl zemi ke svobodě a sám usedl na Pražském hradě jako nový prezident nových časů.
Spíše než pozitivní postavy jsou však zajímavější osudy těch, kteří stáli na opačné straně barikády. Když se totiž ulice ozvala s tím, že někteří lidé už nechtějí žít pod tíhou komunistické ideologie, mohl přijít mnohem důraznější pokus o potlačení občanské vzpoury. Rány obuškem na Národní třídě jistě zabolí, ale existuje jedna osoba, která mohla hodit doslova žhavý uhel do rozpálených kamen…
Největší protivník
Když se začal vyšetřovat policejní zásah na pokojnou demonstraci 17. listopadu, prozradil Václav Bartuška, jeden z bývalých členů parlamentní komise pro dohled nad vyšetřováním události, že Alojz Lorenc byl při výslechu jeho největším nepřítelem. „Za největšího protivníka – který byl často nad moje síly – jsem považoval generála Lorence. Byl inteligentní, velmi dobře informovaný, nebezpečný.”
Pamětníci jistě ví, o kom je řeč, ale nastupující generace při pohledu do 30 let staré minulosti vidí možná pouze Václava Havla. Alojz Lorenc však při sametové revoluci sehrál jednu z nejméně viditelných, ale o to zásadnějších rolí. Proč?
Skartované archivy
Byl posledním šéfem komunistické Státní bezpečnosti před rokem 1989. Sám nakonec v roce 1992 stanul před soudem, kde mu byl vynesen rozsudek 4 roky vězení za zneužívání pravomoci veřejného činitele a omezování osobní svobody. Nakonec však velmi chytře využil rozpadu federace a jako slovenský občan zůstal ve své vlasti a odmítal nastoupit trest v České republice. A tak se na Slovensku otevřel nový proces, který znamenal podmíněný trest v délce 15 měsíců.
Za jeden velmi zásadní čin však nikdy odsouzen nebyl. Po nás ať přijde potopa, řekl si pravděpodobně s archivy StB, které nechal skartovat. Chybějící dílky minulosti tak drží dodnes v hlavě a hlavně na svobodě.
Naopak, jako mnoho dalších státních úředníků načal velmi úspěšnou podnikatelskou dráhu. Přesun ze socialismu do kapitalismu tak není cizí ani největším komunistům. Jakou roli však sám Lorenc hrál během osudného 17. listopadu?
Pobouření občané
V období 1985 až 1989 zastával funkci náměstka federálního ministra vnitra, který byl zároveň pověřen, aby řídil aktivity StB. Když se sametová revoluce díky událostem na Národní třídě začala postupně rozrůstat do fatálních rozměrů, vydal jasný rozkaz všem svým podřízeným složkám, ať nikterak nezasahují.
Údajně tak učinil, protože nechtěl pobuřovat už tak nahněvané občany. To svým způsobem naznačovalo, že člověk, který byl na vrcholu pyramidy československé rozvědky, tušil, kudy se bude ubírat budoucnost naší země. O tom svědčí i jeho úspěšná kariéra v kapitalismu. Po roce 1990 se zabýval komerční poradenskou činností v oboru IT bezpečnosti. Později několik let pracoval jako ředitel firemních rizik pro investiční skupinu Penta.
Alojz Lorenc si tak nikdy neodseděl žádný z trestů, které mu určil soud. Místo toho si ve svých 80 letech dovolil publikační činnost, kde svoji minulost otevírá v několika knihách. Je tak jedním z mnoha příkladů, že revoluce se sice uskutečnila, ale největší zvířata se nový režim skoro ani nepokusil chytit do klecí, aby se zpovídali ze svých zločinů.
Zdroje: redakce, Česká televize, Alojz Lorenc - životopis, rozhlas.cz
KAM DÁL: Bití, psychický teror i potraty: Praktiky komunistické StB jsou nepochopitelné a neomluvitelné.
