Zahrádkářův rádce: Jak zadržet v zahradě vodu a zároveň snížit její spotřebu?
Za posledních několik let jsme si pomalu zvykli na stále delší období sucha. Vody je čím dál méně, a tak je důležité s ní dobře hospodařit. Dříve byl takřka u každého vesnického domu pod okapem sud, do kterého se zachytávala dešťová voda. Dnes naopak není ničím výjimečným, že je voda z okapů sváděna do dešťové kanalizace, kterou je odváděna pryč ze zahrady.
Přestože jsou na trhu dostupné různé nádrže, do kterých můžete svést vodu z okapů. Například podzemní nádrže mají velkou výhodu v tom, že v zahradě nezabírají žádné místo. Ovšem ne v každé zahradě je lze umístit. Poměrně často se v zahradách můžeme setkat i s IBC kontejnery, které pojmou kubík vody. Jsou sice nevzhledné, snadno je ale zakryjete například pod palubky nebo je jednoduše necháte zarůst popínavými rostlinami.
Co třeba zahradní jezírko?
Dešťová voda je pro zalévání přirozenější než tvrdá a ledová voda ze studny nebo upravená pitná voda z vodovodu. Zajímavým řešením je například vybudování zahradního jezírka. Pokud máte štěstí na podloží, stačí svést dešťovou vodu jen do vyhloubené jámy. Ve většině případů by se ale voda rychle vsákla. Pak si můžete vypomoci jezírkovou fólií.
Nespornou výhodou jezírka je, že v zahradě získáte nádherný vodní prvek, který vytvoří v horkých letních dnech příjemné klima. Zároveň se stane domovem pro spoustu užitečné havěti. Nevýhodou jezírka, ve kterém pěstujete vodní rostliny, je, že z něho můžete zalévat jen omezeně.
Mulčování je velký pomocník
Vodu v zahradě ale můžete zadržet i dalším způsobem. Důležité je zabránit jejímu vysychání. Jedním z dobrých způsobů je mulčování. Mulč dokáže zadržovat vodu v půdě, zároveň brání růstu plevelů. Mulč také udržuje stabilnější teplotu půdy. Ta se tolik neprohřeje, v zimě naopak tolik nepromrzá.
V záhonech můžete mulčovat třeba posekanou trávou, ta však nesmí být chemicky ošetřena proti růstu plevele. Mulčovat lze ale prakticky libovolnou biohmotou. Může to být kůra, jehličí, listí… Jednou z výhod takové mulče je, že postupně tleje a dodává do půdy živiny.
Zalévat ano, ale jak?
Důležité je správné zalévání. Klidně zalévejte méně často, ale intenzivněji. Pokud večer lehce pokropíte záhon, značná část vody se z rozehřátého záhonu prostě odpaří. Při intenzivnějším zalití půdu chladíte, voda dobře prosákne hlouběji, kde se i déle udrží.
Už jste slyšeli o prosakovacích hadicích? Ty můžete umístit do země nebo pod mulč. Umožní snadné zalévání rostlin, které jsou zasazené v řadě. Voda stěnou hadice prosakuje přímo do země ke kořenům, čímž nedochází takřka k žádnému odpařování.
Kdy bychom měli zalévat?
Důležitá je také doba zalévání. Zalévat uprostřed parného dne by bylo šílenství. Velká část vody by se odpařila a prudké ochlazení ledovou vodou by neprospělo ani rostlinám. Ideální čas pro zalévání je brzy ráno, protože je půda vychladlá, a tak nedochází k takovému odpařování. Jenže komu by se chtělo vstávat.
Zalévat za vás může automatický zavlažovací systém, ten je ale důležité správně navrhnout a nastavit. Večerní zalévání může u některých rostlin podpořit houbová onemocnění. Přesto je ale ve vrcholném létě naopak lepší zalévat večer, aby se voda vsákla a poskytla rostlinám vláhu v noci. Ráno totiž slunce půdu rychle rozpálí a voda se poměrně rychle odpaří.
Pěstěný krátce střižený trávník vyžaduje spoustu úsilí. Bohužel je velice citlivý na sucho, a tak vyžaduje v létě závlahu. Když jej ale necháte trochu povyrůst, zem pod ním se nebude tolik rozpalovat a trávník v ní zadrží více vody. Nebudete jej muset zalévat tak často, navíc i v zahradě s méně rozehřátou půdou bude lepší klima.
Zdroj: Hecht
KAM DÁL: Kde je pohřešovaná holčička Madeleine McCann? Rodiče stále věří, stopy vedou do Německa.
