Karel Nešpor: Když se smějeme, tělo se dává do pořádku a může se zabývat samo sebou
Klíč ke zdraví a úlevě od stresu díky něčemu tak jednoduchému, jako je smích! Smějeme se ještě dřív, než začneme mluvit, a tato schopnost nás provází celý život, ale většinou nevyužíváme její potenciál naplno. O tom, jaký účinek má smích na emoce, komunikaci či prevenci před stresem a syndromem vyhoření, hovoří známý psychiatr Karel Nešpor.
/ROZHOVOR/ Proč je vlastě dobré smát se?
Smích patří k přirozeným způsobům, jak se uvolnit. Uvolnění působí blahodárně v mnoha směrech. Tělo se při něm může zabývat samo sebou a dávat se do pořádku.
Má smích, který je spontánní, a smích, který je vynucený anebo trénovaný, stejný účinek na lidi a jejich psychiku?
Dospělí lidé se smějí nejčastěji ze zdvořilosti. Je to tedy umělý smích, ale i ten je důležitý. Je to jako kdybychom vypustili holubici míru nebo zamávali olivovou ratolestí. Zlepší to náladu a usnadní komunikaci. Navíc je to praktičtější než shánět bílé holubice a větve olivovníku.
Jak působí smích na psychické zdraví a jak působí na fyzický stav člověka?
Změny, které nastanou po smíchu a při úsměvu, do značné míry odpovídají změnám, ke kterým dochází během relaxačních technik. Uvolnit se za pomoci smíchu je v běžném životě o dost jednodušší než praktikovat například jógovou relaxaci.
je průkopníkem léčby smíchem, jejíž technicky sám vymýšlí. Je odborník na léčbu návykových onemocnění, psychiatr, publicista a pedagog. Atestoval z psychiatrie, léčby návykových nemocí a psychoterapie. K jeho publikacím patří mimo jiné knihy Léčivá moc smíchu, Střízlivě, většinou vesele, Kudy do pohody a další.
Mnoho lidí se někdy zamyslí nad tím, že když byli mladší anebo malí, tak se smáli o moc víc. Proč se smích vytrácí z našeho života a není jeho tak velkou součástí jako v mladším věku?
To je pravda, smích je častější v dětství a v mladém věku. Z toho pro nás vyplývá něco velmi důležitého: mnoho lidí chce vypadat mladší. Vážené čtenářky a vážení čtenáři, zapomeňte na kosmetiku, lepší je se smát a usmívat.
Jak se dá smích vrátit zpět do života?
Dospělý člověk se zasměje přibližně patnáctkrát za den. Udělejte si do diáře za každý úsměv a smích čárku. Jestliže jich tam budete mít dvacet nebo více, předem blahopřeji, budete nadprůměrní!
Jak jste se dostal ke smíchu jako tématu ve své profesi?
První dva druhy smíchu jsem se naučil v šestnácti letech. Tehdy jsem se zúčastnil semináře americké jogínky českého původu madam Ossius. O mnoho let později jsem četl báseň, kterou napsal indický mistr Swami Satyananda. Byly tam verše: „Jak se naučíš umění smíchu, této nejznamenitější ze všech jóg? Cestu najdeš ty.“ Tak jsem hledal cestu a napsal knihu Léčivá moc smíchu, která od té doby vychází v opakovaných vydáních. K využívání jógy při práci se závislými lidmi mě přivedla jiná myšlenka Swamiho Satyanandy: „Moudrý člověk je jako chytrá ryba. Ta se nezříká potěšení, ale vyhne se těm, v nichž je háček.“
Tak vznikl smích chytré ryby abstinentky, která plave pryč a směje se rybářům?
Ano, tím háčkem se myslí mimo jiné alkohol, drogy a hazard. Ne že bychom se při psychoterapii jenom smáli, ale smích je jako zdravé koření, které dodá jídlu tu správnou chuť.
