Ne každá žena může mít orgasmus, říká sexuoložka Vrzáčková. Vysvětluje, kdy jde o sexuální dysfunkci a jak ji léčit

Sexuální dysfunkce u žen bývají často tabuizovaným tématem. Podle studií je to až 40 % žen, které někdy během svého života mají nějaký sexuální závažnější problém. Takže nejde o vzácnost. „Nejčastější problémy, se kterými se setkávám, jsou porucha sexuální touhy, porucha orgasmu a porucha vzrušivosti, ať už subjektivní nebo objektivní, například je to problém s lubrikací. Čtvrtou oblastí jsou bolesti při sexu,“ vysvětluje doktorka Vrzáčková.

Kolik procent žen má problém dosáhnout orgasmu?
Podle výzkumů je to zhruba 8–9 % žen, které nikdy orgasmu nedosáhnou. Když některé ženy slyší tuto statistiku, uklidní je to a řeknou si: „Nejsem jediná, nemusím svůj sex orientovat na orgasmus.“ Vlastně by to tak mělo svým způsobem být, že máme sex, protože se nám líbí. A orgasmus je už jen třešinka na dortu, která tam buď je, nebo není. Neměl by tam být ale tlak na výkon ve smyslu: „Hele, máme sex, musíme mít orgasmus – a ještě nejlépe oba ve stejnou dobu!“

Přichází k vám hodně žen, které si myslí, že když při souloži nemají orgasmus, tak jsou "divné"?
Ano. Chtějí "opravit". Je těžké jim vysvětlit, že sex může být hezký i bez orgasmu, nebo že orgasmus může vzniknout i z dráždění jiných míst, než je pochva – může to být dráždění klitorisu, bradavek nebo jiných erotogenních zón, může to být nějaká hra, hraní rolí, které mě vzruší tak, že z toho budu mít orgasmus a podobně.

Zavedení školského logopeda budí emoce. Co je pro vývoj dítěte nejdůležitější?

Je to tedy také věc hlavy?
Ano, orgasmus je z velké části záležitost mozku. Genitál tam jistě často hraje roli, ale není mezi tím rovnítko. Dost často se setkávám s ženami, které přijdou, že mají poruchu orgasmu. Ve výsledku to není tak úplně porucha, ale třeba jen nedostatečná stimulace anebo podlehnutí nějakému mýtu – třeba že „správný“ orgasmus je jen ten při souloži, žádný jiný. Taková žena se pak může cítit nedostatečná jenom proto, že nemá ty správné informace.

Někdy se stane každé ženě, že nemá chuť na sex nebo nedosáhne orgasmu. Kdy už ale hovoříme o sexuální dysfunkci, je důvod začít problém řešit se sexuologem?
Jednak je tam časové hledisko, podle definice by to mělo trvat alespoň půl roku. A za druhé to té ženě musí způsobovat nějaký distres, musí jí to vadit – tento aspekt je důležitý.

Setkáváte se častěji s fyzickými, nebo psychickými příčinami?
Osobně se setkávám často s případy, kdy je problém v rovině fyzické. Mám dost pacientek po onkologické léčbě, po porodu, potíže mohou nastat i následkem nějakého traumatu, jako je nešetrné gynekologické vyšetření, opakované záněty nebo sexuální trauma. To bohužel není vůbec vzácné, že ty ženy zažily nepříjemnou situaci. Psychické příčiny jsou pak často v důsledku partnerských nesouladů, nespokojenosti. Někdy mohou být dány i v rámci vývoje, například že mají ve výchově daný negativní vztah k ženství, ke svému tělu, k sexu. V dospělosti se pak ukáže, že má žena problém najít sama k sobě cestu, ať už při masturbaci, nebo i s partnerem.

Ovlivňují sexuální život také některá onemocnění, jako je anorexie nebo diabetes?
Určitě je to diabetes, ten bohužel působí na sexualitu u žen velmi negativně. Pak jsou to velmi často poruchy potravy, ale třeba i deprese. Vliv mají také léky, které žena užívá – například právě antidepresiva typu SSRI (selective serotonin reuptake inhibitor, pozn. red.). Ta často způsobují u žen poruchy touhy nebo dosažení orgasmu. Ženu ovlivňují ale i přirozené fyziologické procesy, třeba stav po přechodu nebo i po porodu, při kojení... 

Pokud se u ženy setkáte se sexuální dysfunkcí, doporučíte jí nějaká vyšetření?
Když mám podezření, že by tam mohl být medicínský problém, samozřejmě je základem gynekologické vyšetření. Dále zjišťujeme hladiny endokrinních hormonů, které si buď mohu nabrat sama, anebo pacientku pošlu k endokrinologovi, pokud už se například s něčím léčí a není jistota, že byl problém dostatečně zaléčen. Někdy s úspěchem využíváme vyšetření fyzioterapeutem, potíže totiž mohou být zapříčiněny i poruchami držení těla a podobně. Méně časté je neurologické onemocnění, které může snižovat citlivost. Při chronické bolesti spolupracujeme s algeziologem, specialistou na léčbu bolesti, mnohdy řešíme situaci i s psychiatrem. Často je to tedy mezioborová spolupráce.

Jak lze sexuální dysfunkci léčit?
Nejčastěji se sexuální dysfunkce řeší formou psychoterapie. Mluvíme o těch věcech, umíme je pojmenovat, víme, že se dají řešit. Pak se bavíme o tom, jakými způsoby se dají řešit – že je k tomu vhodná literatura, videa, různé pomůcky a v neposlední řadě i léky, které se dávají lokálně nebo celkově. Můžou pomoci zvýšit vzrušivost i sexuální touhu a snížit bolestivost, což je důležité.

Mohou ženě pro lepší sexuální prožitek pomoci i nějaké byliny?
Je spousta bylinek považovaných za afrodiziaka. Existují rostlinky, které mají v sobě fytoestrogeny a mohou přírodně navýšit hladinu ženských hormonů v těle. Já osobně se kloním k tomu, že pravděpodobně neuškodí. Žena je může využívat a uvidí, jestli pomohou nebo ne. Je to totiž hodně individuální: Některým ženám to nestačí a potřebují vyšší koncentraci účinných látek. V tom případě by se neměly roky trápit s bylinkami a věnovat se i jiným možnostem, které na trhu jsou.

A co bylinky k vnějšímu užití?
Musím přiznat, že mě velmi příjemně překvapil přírodní oleogel Janell, který se nanáší na intimní partie před pohlavním stykem. Kromě toho, že funguje jako báječný lubrikant, tak bylinky v něm obsažené působí velmi příjemně na oblast genitálu. Genitál se krásně prokrví a uvolní, což právě u žen, které mají problémy se suchostí nebo s bolestí, může podpořit přirozenou funkci, aby se svaly prokrvily a povolily.

Jak to funguje v praxi?
Ve chvíli, kdy je pánev zrelaxovaná, pustí do sebe snáz krev, která je zase důležitá pro lubrikaci a tak dále. V tomhle ohledu vidím v tomhle přípravku dost velkou naději. Zároveň působí také protizánětlivě a trochu i proti bolesti. Žena může cítit tlak, ale ne bolest, která by ji limitovala a kvůli které do soulože nechce jít anebo v ní nechce pokračovat.

Existují rizikové faktory sexuálních dysfunkcí, které mohu ovlivnit?
Můžu ovlivnit, jestli budu kouřit, jestli budu nadměrně užívat alkohol nebo jiné drogy. Také je fajn, když se sexuální dysfunkce neberou jen jako něco, za co si může žena sama. Je tam důležitá i spolupráce partnera, proto ho ženy často přivádějí ke mně do ordinace a mluvíme o tom, co by ta žena od partnera potřebovala, co naopak potřebuje on, jak nastavit aktivity a komunikaci mezi partnery tak, aby byl vztah důvěrný a vládla v něm pohoda... Samozřejmě může celou věc ovlivňovat i stres, proto mluvíme také o tomto faktoru.

Co všechno má vlastně na sexuální život vliv?
Spousta věcí - zdravá životospráva, dostatek spánku, zdravé jídlo, nepřehánět to s alkoholem, hýbat se... Abych mohla mít hezký sex, potřebuji být v klidu, být dobře naložená, dostávat ty správné impulzy, abych chtěla být sexuálně aktivní. A na tom všem se dá pracovat.

Jsou i nějaké speciální cviky na pánevní dno?
Velmi záleží na tom, jestli je pánevní dno ochablé, třeba vlivem porodu nebo věkem, anebo naopak příliš stažené, vlivem nesprávného držení těla či chronických stresů. Podle toho by cvičení mělo být cílené. Proto když ženám nestačí klasický pohyb, jako je jóga či posilování pánevního dna, potom často spolupracujeme s fyzioterapeuty přes pánevní dno. Podívají se na ženu a poradí, jaké cviky jsou pro ni dobré, a kterých se naopak vyvarovat.

Jak problémy v sexuální oblasti ovlivňují psychiku žen a celkově partnerský vztah?
Ve chvíli, kdy žena chce být sexuálně aktivní a nemůže, sráží jí to sebehodnotu a sebevědomí. To se pak projevuje ve všech sférách. Může se cítit jako nedostatečná partnerka, mít obavu z toho, že ji muž opustí, najde si milenku, to všechno na ni působí. Když předtím sex fungoval a dodával jí dobrou náladu, uspokojení, uvolnění a radost, a teď to nemá, může si připadat frustrovaná a mít i depresivní ladění. A když je partnerka depresivní, působí to pak negativně na celý vztah, dokonce to může být i jeho zabiják.

Platí to samé i u mužů?
Jistě, není to jen ženské téma. Když mám nějaký handicap, který neumím řešit, kvalita života klesá. Sex patří mezi základní kvality života, jako jsou spánek nebo jídlo. Když tuto základní kvalitu nemám, můžu cítit, že je můj život ochuzený a nestojí za nic.

Nedochází pak k začarovanému kruhu, kdy pro sex je důležitá pohoda, a jestliže se žena dostává do psychického stresu, potíže v intimním životě se ještě zhoršují?
To říkáte naprosto přesně. Většinou to tak je. Stačí jeden, dva, tři neúspěchy a už se držíme v začarovaném kruhu. Hlavou se honí: „Zase to bude bolet, zase to nevyjde...“ A už do toho sexu nejdu v pohodě, objevuje se strach ze selhání. Je tomu tak u mužů i u žen.  Když se potom sexu vyhýbám, přicházejí konflikty s partnerem a může tam být spousta zbytečných nedorozumění, která mohou vést až k rozpadu vztahu.

Prožívají ženy orgasmus jinak než muži?
Myslím, že ho můžou prožívat velmi podobně – nebo taky rozdílně. Velmi záleží na tom, jak se k orgasmu přivedu, v jakém jsem rozpoložení. Někdy připomíná orgasmus výbuch a rychlý pokles, jindy je zase táhlý, dlouhý, celotělový... Tohle umí jak muži, tak ženy. Možná u mužů je ještě víc zakořeněné, že orgasmus spojný s ejakulací je důkaz mužství. Jsou do něj proto „tlačeni“ snad ještě více než ženy.

Je to tedy spíš o tom, že každý člověk prožívá orgasmus jinak a i mezi jednotlivými ženami mohou být v jeho prožívání rozdíly?
Každá žena to má jinak a dokonce každá žena to v různé situaci může mít jinak. V pondělí může mít orgasmus takový a ve středu zase jiný, neprobíhá to vždycky stejně. Existují ženy, které mají vždycky opakovaný orgasmus, některé ho prožijí opakovaně třeba jednou za měsíc. Záleží to i na celém rozpoložení těla, uvolnění, atmosféře, jaký měla žena předtím den, jak je spokojená, uvolněná, kolik má pár času, jakou techniku použijí. Podle způsobu a místa stimulace se může lišit i samotné prožívání orgasmu – nejčastěji jsou ženy orgastické při zevním dráždění klitorisu, ale jsou i ženy, které preferují dráždění uvnitř v pochvě, v hloubce pochvy v oblasti děložního čípku, v oblasti konečníku či prsních bradavek... A to zdaleka není výčet všech erotogenních/orgastických zón.

KAM DÁL: Za bolesti zad můžete dostat odškodnění, jde to i zpětně. Za jakých podmínek vám uznají nemoc z povolání?