Panoptikum Města pražského: Jiří Adamíra odmítl hrát radu Vacátka a měl k tomu dobrý důvod. Něco jste možná nepochopili
Které seriály milujete tak, že se na ně podíváte pokaždé, když je v televizi opakují? Pro mnohé z nás je to určitě i Panoptikum Města pražského, kde doslova exceluje geniální herec Jiří Adamíra. Jaké ale bylo jeho tajemství a podmínka, s níž roli šéfa "čtyřky" přijal?
Jsou seriály, na které zapomeneme po prvním zhlédnutí, ale pak má televize v archivu i takové skvosty, jež mohou být opakovány téměř donekonečna a vždy si svoje diváky najdou. Takovým je i Panoptikum Města pražského, které svým dějem i charakterem navazuje na superúspěšnou sérii Hříšných lidí Města pražského s Jaroslavem Marvanem v hlavní roli pana rady Vacátka. Ten se ale natáčení pokračování příhod pražské prvorepublikové mordparty nedočkal, a tak bylo jeho místo nabídnuto další z nezapomenutelných hereckých legend Jiřímu Adamírovi.
Podmínka, přes kterou "vlak nejel"
Herec, známý mezi svými kolegy až neuvěřitelnou precizností, roli přijal, ale měl jednu podmínku. Rozhodně odmítl nahradit Jaroslava Marvana jako radu Vacátka a trval na tom, že jeho postava musí být přece jen jiná. Dobře věděl, že srovnání dvou herců v jediné roli by vždy pokulhávalo. A podle Adamírova přání se také stalo, v prvním díle Panoptika Města pražského se pánové “ze čtyřky” i galerka rozloučí a na scénu přichází nový šéf, pan rada Korejs v nezapomenutelné podobě právě Jiřího Adamíry.
Rozumíme pánům ze čtyřky dobře?
Seriál tedy známe dobře, postavu pana rady Korejse většinou doslova milujeme, ale rozumíme mu, nebo nám přece jen některá slova dělají problémy? Co když třeba v jedné z epizod žádá, aby mu inspektor Bouše z dovolené přivezl nějaký ten špacírštok? Pravda, to ještě není tak složité - jde o docela obyčejnou a v době, do které seriálové příběhy zapadají, docela běžnou vycházkovou hůl, využívanou spíš jako doplněk, než ke skutečné opoře při chůzi.
Jindy zase mohl ničema zmerčit svoji oběť skrz auslág. Kudy se to vlastně díval? Tenhle výraz si autoři seriálu, stejně jako většina tehdejších Čechů, vypůjčila z němčiny. Jde o docela obyčejnou výlohu. Ze stejného jazyka nakonec pocházejí i mergle, které jsou příčinou nejednoho sprostého mordu. Co jiného by takový vrah mohl chtít, než zkrátka peníze…
Zatkl i milovanou Hanu Maciuchovou
Jiří Adamíra poměrně často hrával se svojí životní partnerkou, další z vynikajících postav naší herecké společnosti, Hanou Maciuchovou. S tou se nakonec setkal i při natáčení jednoho z dílů Panoptika Města pražského, kde ale ona stála na docela opačné straně zákona. Jiří Adamíra se tak musel pokusit - samozřejmě úspěšně, jak velí pravidlo detektivního příběhu - vypátrat a zatknout svoji vlastní milovanou ženu. Ta měla navíc při svém útěku před spravedlností i s komplicem v podání Karla Heřmánka, spadnout do studené Vltavy. I když byli hercům nabídnuti dubléři, oba to odmítli, aby byla i tato scéna co nejuvěřitelnější.
Propadák? Ale kdepak!
Když se objevily na konci osmdesátých let zprávy o pokračování seriálu Hříšní lidé Města pražského, ale bez Jaroslava Marvana, mnozí se nemohli ubránit obavám, aby nešlo o propadák. Mohl být ale seriál, ve kterém sehrál hlavní roli Jiří Adamíra, neúspěšný? Už po premiéře prvních dílů se ukázalo, že rozhodně ne. Ostatně o tom se můžeme přesvědčovat stále dokola - třeba už dnes večer při sledování dílu Laková krabička, který bude vysílat ČT1 od 20:10 hodin.
Zdroj: Česká televize, csfd, wikipedie
KAM DÁL: Hvězda seriálu Ulice Bašusová roky trpěla. Cpala do sebe prášky a nevěděla, jaké následky to zanechá.
