Smutný příběh herecké hvězdy: Noblesnímu Raoulu Schránilovi se krutě mstili komunisté
Byl příliš noblesní a elegantní, příliš kultivovaný a zbytečně moc vzdělaný. Pro takového herce neměli komunisti ve svých filmech místo. A tak vymysleli pro hvězdu prvorepublikového filmu jiné zaměstnání: po roce kriminálu za úvahy o emigraci šel stavět Stalinův pomník na Letnou. Aby si uvědomil, že teď už jsou jiné poměry a doba, do které on nepatří.
Někteří herci se ke svému uměleckému povolání dostanou docela náhodou, jiní za ním jdou cílevědomě. Raoul Schránil byl v tomto „mužem na půl cesty“, když si svůj vztah k divadlu a herectví uvědomil při studiích. Zpočátku se totiž zdálo, že jej díky jazykovému nadání a vynikajícím studijním úspěchům bude jako právníkova syna čekat podobná kariéra. Osud ale určil mladému muži jinou cestu. Jednoduchá ale nebyla.
Vyloučili ho z reálky
Raoul Schránil měl velké předpoklady ke studiu, přesto byl po několika měsících vyloučen z gymnázia na Újezdě, ale nejen to – zákaz jeho studia se vztahoval dokonce na celou Prahu. Proč? Podle hercova pozdějšího vyprávění bylo jeho velkým proviněním, že se snažil s profesory diskutovat. V době první republiky (Raoul Schránil se narodil v roce 1910) byla taková „drzost“ skutečně na pováženou! A tak jej otec poslal studovat nejprve do Německa a později také do Francie. Domů se tedy pohledný a dobře vychovaný mladík vrátil vybaven schopností domluvit se hned několika jazyky. Zdálo se, že má cestu k dostatečně důstojnému povolání otevřenou.
Divadlo se stalo jeho láskou
Jenomže Raoul se už ve francouzském Dijonu, kde se potkal se svým hereckým kolegou Voskovcem, zamiloval do divadla. Jak jen mohl, seděl v hledišti, a když se později dostal dokonce jako herec malých rolí a pomocník pro všechny případy do Divadla Vlasty Buriana, byl doslova štěstím bez sebe. Ne tak už jeho otec, který si přál mít ze syna důstojného muže, a ne nějakého „komedianta“. Přesto si mladík prosadil svoje a na prknech Burianova divadla si jej všimli dokonce i filmaři. Od okamžiku, kdy natočil svoje první filmy Milan Rastislav Štefánik a Vdavky Nanynky Kulichovy, se mu život obrátil naruby.
Z obyčejného mladíka hvězdou
Doslova během chvíle se z něj stala hvězda první kategorie, a ještě než historie dospěla k prvnímu výstřelu druhé světové války, musel odhánět zástupy fanynek. On měl ale oči i srdce jen pro jednu jedinou, v roce 1939 se oženil s manekýnou Růženou Havelkovou a právě té zůstal dalších deset let věrný. Těžce to nesly i mnohé jeho herecké kolegyně a jejich rozvod by mnohé ženy mohly považovat za výbornou příležitost, jenomže to už byla docela jiná situace.
Za války nezklamal, nestačilo to
Když v roce 1945 po dlouhých šesti letech skončila světová válka, zdálo se, že se vše vrátí do starých kolejí. To by se ale o pár let později nesměli k moci dostat komunisté, kteří s velkým despektem přehlédli Schránilovy válečné zásluhy, kdy skrýval lidi před gestapem, odmítal hrát v německých filmech a nikdo nemohl říci, že by snad dokonce měl sklony ke kolaboraci. Co jim tedy mohlo vadit? Nic menšího než hercovy předválečné role elegantních vzdělaných a zámožných mužů. Takovou buržoazní postavu nemohli soudruzi přece potřebovat, navíc když stále vypadal jako vzor prvorepublikové noblesy.
Z výsluní na stavbu
Co s takovým hercem? Osud to bohužel vyřešil za tehdejší pány moci. Raoula Schránila situace v republice trápila natolik, že se nakonec rozhodl pro emigraci. Ještě než stihl odjet, dozvěděly se patřičné orgány o jeho záměru a místo do zahraničí jej poslaly za mříže. Ani to nestačilo. Po propuštění z vězení, kde si odseděl celý rok, samozřejmě nesměl před diváky, a tak se z hvězdy první kategorie stal pomocný dělník na stavbě. Aby si dobře uvědomil, kdo má právě navrch, měl se podílet také na stavbě Stalinova pomníku na Letné.
Lépe i hůře se pak s několika rolemi, které mu byly postupně dovolovány, protloukal až k listopadové revoluci, která mu přinesla nové možnosti a herecké příležitosti. Polistopadovou atmosféru si užíval ještě dalších devět let, než v roce 1998 zemřel.
Zdroj: Česká televize, Příběhy slavných (Elegán ve fraku), To byl český milovník (V. Kudělka)
KAM DÁL: Tragédie rozmazlené Adiny Mandlové: potraty, nevěry, sebevražda manžela i vina na smrti seniora.
