Kvůli koronaviru zavřené školky a školy: Zbytečný hazard s ekonomikou i vzděláním dětí, nebo nutnost?

 

Jedna věc je, že je třeba chránit rizikové skupiny. O tom nemůže být sporu. Ovšem druhá rovina, která je podle drtivé většiny odborníků také zcela jasná, je fakt, že s novým typem koronaviru budeme muset žít. Nezmizí, neodejde. Takže plán při každé epidemii zavírat školy je naprostý nesmysl. Co si o tom myslí kandidáti na hejtmana? Zeptali jsme se a možná právě jejich odpověď vám pomůže v rozhodování, komu z nich dát svůj hlas.

Mají být podle vás zavřené školky, základní, střední a vysoké školy, případně jen nějaké a proč? A může to mít dopady na budoucnost školáků a studentů?

Jan Jakob (TOP 09, Středočeský kraj)

Školská zařízení se mají zavírat až v tu chvíli, kdy je to nevyhnutelné. Je potřeba postupovat zcela individuálně. Vzdělanost je naprosto nezbytná podmínka pro budoucnost naší země. Je potřeba, aby byly všechny školy lépe připraveny na dálkové vzdělávání než na jaře, kdy to nikdo nečekal.

Jiří Snížek (Piráti, Středočeský kraj)

Školy být zavřené nemají a jejich případné i aktuální zavření má negativní dopad nejen na budoucnost další generace, ale i na naši ekonomiku, protože malí školáci nemůžou být doma sami.

Martin Kupka (ODS, Středočeský kraj)

Obecně by podle mě školy měly být uzavírány co nejméně. Samozřejmě je nutné respektovat karantény, nezapomínat na ochranu těch učitelů, kteří spadají do skupin covidem více ohrožených, například kvůli vyššímu věku. Ale dá se to zvládnout, u nás v Líbeznicích jsme třeba vyslyšeli doporučení ministra zdravotnictví a škola vyhlásila ředitelské volno před proslouženým víkendem. Opatření musí mít smysl. Je obtížné přijít na kloub rozhodnutí, že sejít se může 4 x 500 diváků na fotbale, ale 50 a dokonce ani 20 lidí na vysoké škole ne. Na stadionu lidé jeden přes druhého hlasitě pokřikují, zatímco na univerzitě poslouchají přednášejícího a možná občas vstoupí do diskuse.

Petra Pecková (STAN, Středočeský kraj)

Netroufnu si hodnotit konkrétní epidemiologická opatření, mimo jiné i proto, že veřejnost nemá k dispozici množství dat, která se v jiných zemích zveřejňují běžně. Stejně jako ostatní rodiče jsem ale viděla, že děti a studenti nesou téměř absolutní ztrátu svých obvyklých sociálních kontaktů velmi těžce. Ne každý může úspěšně absolvovat distanční výuku. A spousta rodičů samoživitelů, což je skupina nejvíce ohrožená chudobou, se už po měsíci od uzavření škol propadla do závažných existenčních problémů. Současně chyběly třeba zdravotní sestry nebo učitelky v mateřských školách, které byly otevřené, protože maminky byly doma se svými dětmi Školy by se měly zavírat až jako poslední. A od nejstarších studentů. Především ale chci, aby stát začal všechna opatření vysvětlovat s předstihem, jasně a na základě konkrétních čísel, aby všichni věděli, jaká opatření je mohou čekat, když... 

Zdeněk Štefek (KSČM, Středočeský kraj)

Školy je třeba udržet funkční, co nejdéle to půjde, distanční vzdělávání plnohodnotně výuku nenahradí, zejm. v krizových ročnících a na ZŠ. V případě nutnosti další ochrany je třeba poskytovat ochranné pomůcky (zejména respirátory učitelům). Ale i prověřené roušky dětem, byť v zarouškovaných třídách smysl nevidím – stejné kolektivy se shlukují před školou či mimo. Omezovat výuku a zavírat školy jen za předem daných podmínek v pandemickém plánu, s platnými opatřeními na podporu rodičů. Doplňovat pak řízenou online výukou se splněním určitých parametrů kvality a obsahu na jednotné platformě.

Marian Jurečka (KDU-ČSL, Olomoucký kraj)

Osobně bych přistupoval k zavírání školek a škol jakéhokoli typu jen ve výjimečných případech, tedy opravdu ve velkých ohniscích nákazy. Přiznám se, že nerozumím např. zavření vysokých škol, ale zároveň ponechání možnosti, aby ti samí studenti chodili třeba na sportovní utkání, kde jich bude daleko více než na přednášce. Snažil bych se dělat maximální preventivní opatření nejenom z hlediska ochranných pomůcek, ale třeba i budování technologických opatření ke snížení virové zátěže v prostorách, jako jsou školy, školky nebo nemocnice. Především za využití nanotechnologií, UV filtrů apod. Takovou nabídku vláda dostala na začátku července od předních českých firem. Bohužel za 3 měsíce vláda neudělala žádný krok kupředu. Chtěl bych, aby se toto změnilo.

Petr Gazdík (STAN, Zlínský kraj)

Za mě neměly. Pokud nepůjdou žáci a studenti do škol, půjdou jinam, kde se budou sdružovat. Je možné, že se opět zavede distanční výuka alespoň pro část žáků, ale jsem proti plošnému zavírání škol. Z řad vysokých škol už zaznívá, že zákaz výuky je nelegální. Opět se vracím k onomu „4R“ včetně rozumu: můžeme se zavřít doma, obalit igelitem a čekat několik let, zda virus nezmizí?

Lukáš Mareš (Piráti, Jihočeský kraj)

Zase se vracím oklikou k létu, které vláda prospala, místo aby se připravila na druhou vlnu. Teď se na poslední chvíli a chaoticky rozhoduje, zda školy zavřít nebo ne. Zavřít školy je ale problém, protože tím pádem bude muset mnoho rodičů zůstat s dětmi doma. Nejen, že klesne ekonomický výkon celé společnosti, ale hlavě bude vážně ohroženo fungování nemocnic. A udržet nemocnice co nejdéle funkční je přece hlavní cíl, proč všechna opatření vlastně zavádíme. Mít dostatek přístrojů, například ventilátorů, je skvělé. Ale jsou nám na nic, když je nemá kdo obsluhovat. Vláda měla školit co nejvíce personálu, aby je dokázal obsloužit. Bohužel k tomu nedošlo. A proto jsou teď naše nemocnice v ohrožení. A děti doma situaci ještě zhorší.

Jan Vitula (TOP 09, Jihomoravský kraj)

Krátkodobé vypnutí školu nemusí nějak zásadně ohrozit vzdělanost žáků a studentů. Naopak to může vést k řadě nových pohledů na to, jak je vzdělávat. Horší dopady takového uzavření jsou ekonomické. Někdo musí děti doma hlídat a v ten okamžik spousta lidí nemůže normálně chodit do práce. Proto bych se snažil udržet školy v chodu, pokud to bude možné. Uzavíral bych proto pouze školy, kde se nepodaří zvládnout šíření epidemie a výskyt případů koronaviru bude rozsáhlejší.

Michaela Matoušková (STAN, Pardubický kraj)

Dle mého názoru by se nemělo zavírat plošně, ale jen tam, kde je přímé riziko ohrožení, a to platí pro všechny stupně vzdělávání. Osobně bych se zaměřila především na prevenci, kterou je dezinfikování prostor, aby k uzavírání ani nemuselo docházet. U nás v obci jsme zavedli tzv. dezinfekci suchou mlhou, která se používá v nemocnicích, potravinářském průmyslu atd. a ošetření místností tímto typem dezinfekce vydrží 3-4 týdny za dodržení určitých pravidel. Prevence je dle mého názoru první na místě a dále musí následovat řešení šité na míru. Pokud omezíme vzdělávání, můžeme se za pár let setkat s velkými problémy ať v oblasti zaměstnávání, tak i ekonomické a sociální.

Dan Ramzer (ODS, Liberecký kraj)

Nemají. Je to nesmysl. Vše se dá naplánovat. Jen se nesmí půl roku nedělat nic jako naše vláda a její resortní ministerstva, v tomto případě ministerstva školství a zdravotnictví. Vzdělání je poklad, o který musíme pečovat a chránit si ho!

Josef Šedlbauer (platforma Pro Krajinu, Liberecký kraj)

Epidemiologické modely ukazují, že zavření škol má na zpomalení nákazy malý vliv. Na vzdělání dětí, jejich sociální růst a také na ekonomiku (rodiče musí zůstat doma také) je ten vliv ale katastrofální. Uzavření některých tříd nebo jednotlivých škol v nějaké situaci jistě dává smysl, plošně ale ne. I pro školy je to příležitost, jak se soustředit ve výuce na podstatné a nebazírovat na podružnostech, jak přirozeně zapojit do výuky distanční metody, aby nezůstávaly stranou ani děti, které jsou třeba v karanténě nebo se nemůžou z jiných důvodů účastnit výuky přímo, nebo jak co nejvíc času zvlášť na nižších stupních trávit výukou venku. Ke všemu existují příklady dobré praxe a zřizovatelé škol, obce a kraje, by k tomu měli školy povzbuzovat, poskytovat metodickou pomoc a pomoc s potřebným vybavením nejen pro školy, ale hlavně pro děti, které je nemají doma k dispozici.

Lukáš Dubec (Piráti, Jihomoravský kraj)

Veškeré plošné uzavírání jakýchkoliv institucí nepovažuji za šťastné. Musí to být založeno na lokálnosti, na datech a s přihlédnutím třeba i k tomu, jaká opatření daná instituce provádí. Dopady na vzdělání z pohledu výuky mohou být velké, ale ukázalo se, že lze onu výuku zvládnout distančně. K tomu ale musí být uzpůsobené technické vybavení nejen škol, ale i studentů. A je potřeba mít na paměti, že ne veškeré předměty lze vyučovat vzdáleně, jako třeba praxe v oborových studiích. V tomto je potřeba postupovat opatrně a hlavně v součinnosti mezi státem a jednotlivými zástupci škol.

Martin Klika (ČSSD, Ústecký kraj)

Určitě je racionální v případě zhoršení situace uzavřít vysoké školy. Studenti i profesoři jsou schopni spolu komunikovat online. Tím neříkám, že na středních či základních školách to nejde, ale tam je osobní kontakt s pedagogy určitě důležitější. Navíc hodně rodičů mělo kvůli uzavřeným školám na jaře děti doma i několik měsíců. Všichni si asi umíme představit, jak je to komplikovaná situace. Podle mého soudu bychom tedy měli udělat vše pro to, aby děti do školy chodit mohly. Dlouhodobý výpadek návyku chodit do školy určitě není zejména u mladších dětí přínosný.

Ivana Bartošová (KDU-ČSL, Plzeňský kraj)

Koalice pro Plzeňský kraj je proti plošnému a neodůvodněnému uzavírání školských subjektů. Všechny školy v Plzeňském kraji jsou dostatečně připraveny zajistit hygienické podmínky a mají funkční krizové plány. Řešit by se měla ohniska nákazy a karanténní opatření se mají týkat zjištěných kontaktů v třídních kolektivech. Uzavření celé školy je krizovým řešením, které musí být kompenzováno funkčním distančním vzděláváním. Nelze připustit, aby žáci ztratili návyky a pocit povinnosti se vzdělávat a školu začali považovat za zbytečnou instituci. Navíc, v případě nutnosti hlídat mladší děti doma rodiči, jde o další dopad do ekonomiky státu.

KAM DÁL: Když se sv. Václav musel podřídit nacistům. Patron Česka jako oběť propagandy.