Rozhodnutí vlády vede k propouštění, likvidaci firem i živnostníků a ochromení ekonomiky

Premiér a vláda bombardují veřejnost ujištěním, že je vše připravené, a tedy vlastně všechno v pořádku. Ministři se předhánějí v tom, který z nich přednese více oku lahodící opatření. Aktuálně vede vládní rozhodnutí dát OSVČ 25 tisíc korun za měsíc. Ale s podmínkou, že živnostníci přišli o 10 procent příjmů nebo více v porovnání s loňskem. Ano, je to velmi uklidňující pro podnikatele s náklady nad 50 či 100 tisíc. 

Jaká je realita?
Je třeba chápat, že stát financují firmy. Když je vláda nechá napospas, zlikviduje sama sobě příjmy (možná tak, jak to udělali komunisté po roce 1948). Firmy i živnostníci mají vyšší náklady než příjmy. Nejde přitom o zisk, jde o náklady. Když dostanou úvěr, jen těžko ho splatí, takovou ziskovost nemají.

Tedy propustí zaměstnance, přestanou nakupovat a odebírat od jiných firem, nakonec půjdou ke dnu. S nimi pak celý národ, protože se bude zdražovat, nebudou pracovní místa, ekonomika spadne do recese. Do toho se zahltí soudy žalobami o náhradu škod, a to dokonce dvojnásobně. Jednou podle krizového zákona a podruhé podle zákona o ochraně veřejného zdraví. 

Náklad ponesou firmy

Firmám zůstaly všechny náklady. Musí platit nájmy, jejich zaměstnanci logicky chtějí výplaty. „Dokonce po nich stát chce i odvody za tyto zaměstnance,“ kroutí hlavou předseda strany Soukromníků Rudolf Baranek. Vláda přitom hlásá, že její prioritou je udržet zaměstnanost. Není to pravda. Spíš to vypadá, jako by někdo chtěl, aby byly co nejdříve firmy na prodej, případně úplně padly.

Zásadní je, že kabinet Andreje Babiše odmítl kompenzovat škody, které zapříčinil svým rozhodnutím o uzavření provozoven, obchodů apod. „Stát hradit ušlý zisk nebude,“ potvrdila záměr vlády ministryně financí Alena Schillerová. Tím ona a její kolegové v podstatě statisíce lidí odsoudili k existenčním problémům.

Firmy potřebují znovu zakázky, aby opět financovaly stát svými odvody. Aktuálně je nutné aspoň přežít vládní omezení v jakési hibernaci. Zaškrtit firmy a tedy i ekonomiku byl vládní projekt, ne nápad těch poškozených firem. Vláda přesto nechystá nápravu škod, které svým rozhodnutím učinila.

Skvělé PR, ale reálná pomoc?

Pokud jde o OSVČ, ani tady není situace růžová, spíš naopak. Je možné, že živnostník nakonec dostane 25 tisíc jako jednorázovou podporu (zatím nebylo definitivně schváleno ve sněmovně). Alena Schillerová navíc původně tvrdila, že příspěvek bude 15 tisíc měsíčně po dobu trvání krize. Zase jedn velká lež. A jen tak mimochodem, jak tahle platba souvisí s jeho podnikáním? Nijak. Nemusí platit sociální a zdravotní pojištění. Skvělé a to má stačit, když přišel o příjem? Jistě že ne!

Jasně, pak je tu velmi zdařile prezentována ošetřovačka na děti do 13 let. Pro živnostníky jde o 424 korun na den, celkem maximálně 13 144 korun měsíčně. Důvod k plácání ministrů po ramenou? Spíš napravení hrubého nedostatku, který zde dosud panoval.

Statisíce žalob, zahlcené soudy

Začnou padat žaloby o náhradu nezbytných provozních nákladů. Podnikatelé se začnou bránit soudně a budou chtít náhradu nezbytných provozních nákladů. Aby se firma dobrala kompenzace ztrát, musí žalovat stát, tak je to postavené. Je tu však několik úskalí způsobených vládní kličkou. Nejprve se jednalo dle krizového zákona, pak dle zákona o ochraně veřejného zdraví. Takže se minimálně vše více zamotá a soudy budou ještě o něco více zahlcené.

Což se stane tak jako tak, zmíněná klička nakonec nebude hrát roli v množství žalob, byť si to vláda možná přála, a proto pokoutně a potichu změnu zákona vyhlásila. A jak se od sebe tedy budou žaloby lišit? V prvním případě musí prokazovat stát, že firma pochybila, ve druhém firma, že mu stát neodůvodněně znemožnil podnikat. V Česku je zhruba 600 tisíc živnostníků na hlavní poměr, k tomu je třeba přičíst firmy, těch je přes 500 tisíc. Může tedy padnout milion žalob. Ty se budou projednávat u první instance, u druhé, u třetí, pak může následovat evropský soud.

Stejně je budou muset živit

Soudy se zavaří (nejsou na takový nápor stavěny), situace bude neudržitelná. A představa, že soudce řekne člověku, který přišel o všechno: „sorry, přijďte za dva roky, teď nestíháme,“ hraničí s občanskými nepokoji. V minulosti v tomto státě probíhaly finanční pobídky pro velké firmy v desítkách miliard korun. A teď se na ně bude kašlat stejně jako na malé a střední podniky. Znovu je na místě otázka, kdo si to takto přeje?  

Členové vlády o své statisícové platy nepřijdou, jsou v klidu. Dle jejich jednání je však zřejmé, že v reálném životě žije jen málokdo z nich. Absurdní na tom vše je i fakt, že náklady nakonec bude platit sám stát – sice položí živnostníky, ale bude je muset „živit“ na pracovních úřadech. Logika, která je opravdu unikátní.

Co minimálně platí OSVČ

• daň z příjmu fyzických osob, obecně to je 15 % ze zisku. Od toho se odečítají některé položky nebo položky nezdanitelné
• mezi nezdanitelné patří částka za poplatníka, popř. daňové bonusy na děti
• mezi odpočitatelné položky pak hodnota poskytnutých darů, úroky ze stavebních úvěrů, životní pojištění nad určitou částku, od určité částky penzijní připojištění, odborové příspěvky, zkoušky dalšího vzdělávání, výzkum a vývoj apod.
• kromě toho platí, pokud má auto, tak silniční daň
• pokud má vlastní nemovitost, tak daň z nemovitosti, popř. nějaké místní daně a poplatky
• samozřejmě platí sociální zabezpečení a zdravotní pojištění za své zaměstnance ve výši 34 % z vyplacených hrubých mezd.

Příklady podnikatelů

• UZAVŘENÁ PRODEJNA ŽIVNOSTNÍKA S JEDNÍM ZAMĚSTNANCEM

skutečné náklady vs. pomoc státu
nájem: 16.000,- vs. 0,-
mzda prodavačky s odvody: 24.000,- vs. 19.200,- (80%)
zaměstnavatel soc. pojištění: 5.500,- vs. 2.550,-
zdrav. pojištění: 2.500,- vs. 2 350,-
minimální životní náklady: 16.000,- vs. 0,-
účetní služby: 3.500,- vs. 0,-
internet pro EET: 300,- vs. 0,-
energie: 3.500,- vs. 0,-
pojištění rizik: 500,- vs. 0,-
půjčky, úvěry, hypotéky a další: ??? vs. ???
celkem: 71.800,- vs. 24.100,-
ztráta při nulových tržbách - 47.700,- CZK/měsíc

• OSVČ BEZ ZAMĚSTNANCE, KADEŘNICE

skutečné náklady vs. pomoc státu
nájem: 10.000,- vs. 0,-
soc. pojištění: 5.000,- vs. 2.550,-
zdrav.pojištění: 2.350,- vs. 2.350,-
minimální životní náklady: 15.000,- vs. 0,-
účetnictví: 2.000,- vs. 0,-
energie + pojištění: 4.000,- vs. 0,-
půjčky, další náklady: ??? vs. ???
celkem: 38.350,- vs. 4.900,-
ztráta při nulových tržbách - 18.950,- CZK/měsíc

• RESTAURACE MANŽELŮ, OSVČ, 4 ZAMĚSTNANCI

skutečné náklady vs. pomoc státu
nájem: 25.000,- vs. ;0,-
mzdy s odvody: 140.000,- vs. 112.000,-
zaměstnavatelé soc.poj. 2x: 12.000,- vs. 5.100,-
zdrav.poj. 2x: 5.500,- vs. 4.700,-
minimální životní náklady: 35.000,- vs. 0,-
účetní služby: 4.000,- vs. 0,-
internet na EET: 400,- vs. 0,-
energie: 10.000,- vs. 0,-
pojištění rizik: 600,- vs. 0,-
úvěr - hypotéka: 7.000,- vs. 0,- (odklad splátek?)
odpisy zboží: 2.000,- vs. 0,-
další náklady: ??? vs. ???
celkem: 224.000,- vs. 131.600,-
ztráta při nulových tržbách - 92.400,- CZK/měsíc

KAM DÁL: Epidemiolog Maďar: S virem se setká velká část obyvatel, nakažení bez příznaků nám zatím unikají.