Kamala Harrisová: Nová viceprezidentka USA je pro legalizaci marihuany i genderovou vyrovnanost
Její vyjadřování je někdy zmatené, v rozhovorech před prezidentskými volbami v USA Kamala Harrisová časo neuměla odpovědět ani na banální otázky. Přesto se stala první ženou ve funkci viceprezidentky v historii země, navíc první míšenkou. S trochou nadsázky se dá říct, že Joe Biden razí pravidlo přátele si drž blízko, nepřátele ještě blíže. Senátorka Kalifornie totiž v rámci své prezidentské kampaně kritikou nešetřila ani nového nejmocnějšího muže světa. To je ale, minimálně dočasně, zapomenuto. Kdo ale vlastně je tato demokratická politička?
Nová vice prezidentka má velmi netradiční jamajsko-indické kořeny. Její otec, Afroameričan jamajského původu, byl profesorem na známé Stanfordské univerzitě. Indické, resp. tamilské předky Harrisová získala z matčiny strany, která byla lékařkou zabývající se výzkumem rakoviny prsu. Zemřela v červnu 2009.
Dědečkem Harrisové byl vážený indický diplomat, který je podle deníku Los Angeles Times pro svou vnučku obrovskou inspirací. Rodačka z Oaklandu v Kalifornii i díky němu studovala politologii a ekonomii na Howardově univerzitě a v roce 1989 získala právnický titul na Hasting College.
Boj proti gangům i drogám
Pravá ruka Joe Bidena započala svoji politickou kariéru v devadesátých letech v rodném městě, kde zaujala pozici okresní státní zástupkyně. Zde podle deníku Britannica získala reputaci nekompromisní a tvrdé političky během intenzivní snahy zneškodnit násilí mezi gangy a nelegálním obchodem s drogami. V roce 2010 byla zvolena jako nejvyšší státní zástupkyně Kalifornie.
- v letech 2004 až 2010 působila jako okresní státní zástupkyně v San Franciscu
- v letech 2011 až 2017 byla nejvyšší státní zástupkyně Kalifornie
- od roku 2017 senátorkou za stát Kalifornie
- zastává tvrdší postoj vůči lidem, kteří páchají drobnou kriminalitu, například záškoláctví
- podporuje legalizaci marihuany a státem hrazené zdravotní pojištění
Již v této funkci zastávala Harrisová post první ženy a nebělošské osoby. Díky bojům za ženská práva a genderovou vyrovnanost se stala velmi populární figurou Demokratické strany, což ji dovedlo na pozici senátorky a později dokonce i prezidentské kandidátky.
Dobrovolně odstoupila z boje
Zájem o prezidentskou kandidaturu přitom vyjádřila už v roce 2019. Během své krátké kampaně se utkala s Donaldem Trumpem i současným prezidentem Joe Bidenem. Její volební kandidatura ale postrádala jasný program, který by chtěla jako prezidentka prosadit. V rozhovorech na otázky reagovala zmateně včetně banálních dotazů týkající se například amerického zdravotnického systému.
Zpočátku byla k Joe Bidenovi jako ke svému kandidátskému rivalovi velmi kritická. Několikrát upozornila na jeho konexe s bývalými senátory, kteří propagovali rasovou segregaci. Kandidatury se vzdala po jedenácti měsících kampaně kvůli slabé šanci na výhru.
Jasno bylo už od srpna
Navzdory původní rivalitě Joe Bidena a Kamaly Harrisové se oba rozhodli zvolit stejnou cestu a vytyčili si jasný cíl, kterým bylo společně porazit Donalda Trumpa a posílit ochabující vztahy mezi Amerikou a Evropou.
Vítězný Joe Biden si neúspěšnou prezidentskou kandidátku zvolil za svou viceprezidentku už v srpnu, přičemž ji označil za jednu z nejzáslužnějších osob zlepšujících se mezilidských vztahů v americké politice.
KAM DÁL: Co je postcovidový syndrom a jak urychlit zotavení po nemoci covid-19?
