Nelegální migranti jsou problém, v krajních případech stavme dočasné ploty

„Davy lidí z Blízkého východu či zemí severní Afriky se snaží dostat se do Evropy i za cenu, že cestou zemřou. Pro členské státy tito lidé představují bezpečnostní riziko,“ vysvětluje v rozhovoru pro Čtidoma.cz místopředseda KDU-ČSL a europoslanec Tomáš Zdechovský.

Migranty je třeba zastavit na začátku

Česká republika a Rakousko teprve před pár dny zrušily měsíce trvající kontroly na hranicích se Slovenskem. Ne proto, že by země migrační otázku vyřešily. Důvodem byla zima, díky které se balkánská cesta ze Srbska přes Maďarsko a Slovensko dál na západ Evropské Unie stala pro běžence v podstatě neprůchodnou.

Evropská pohraniční agentura Frontex v loňském roce odhalila přes 330 000 případů nelegálních přechodů vnějších hranic Evropské unie. To je nejvyšší počet od roku 2016. „Migranty je třeba zastavit hned na začátku, to je nejefektivnější,“ uvažuje Zdechovský.

Jak zásadní problém je migrace?
Migrace je a bude problémem, pokud k tomu jako Evropská unie nezačneme přistupovat s větším důrazem. V následujícím půlroce musí být dotažení migrační a azylové reformy absolutní prioritou. To není fráze. Uvědomují si to všichni v EU. Čísla z minulého roku hovoří za vše. Přes 330 tisíc nelegálních migrantů přišlo loni do EU, což je o 60 % více jak v předchozím roku.

V čem je největší zádrhel?
V nefunkční migrační a azylové politice, ta nás v EU v současnosti velmi trápí. Obávám se, že může být i hůř. Migrace, především ta nelegální, je opravdu obrovský problém. Vidíme, že po migrační krizi z let 2015 a 2016 se situace příliš nezklidnila. Davy lidí z Blízkého východu či zemí severní Afriky se snaží dostat se do Evropy i za cenu, že při cestě zemřou. Pro členské státy tito lidé představují bezpečnostní riziko.

Co Česká republika?
Českou republiku migrace trápit zatím nemusí. Nejsme cílovou destinací běženců, tou je Německo, Belgie, Francie či severské země.

Státy v Africe a Asii často odmítají spolupracovat s Evropskou unií, co s tím? Jsou nějaké páky, které se na ně dají využít?
Dlouho jsme to zkoušeli po dobrém, snažili se najít řešení, pozitivně tyto státy motivovat, aby se snažily zajistit svým občanům lepší život, ale zatím to moc nefunguje. Migraci nejefektivněji zastavíme na začátku, proto se EU dlouho snažila domluvit s těmito státy po dobrém. Ale pokud odmítají konstruktivní dialog, pak bychom se neměli bát stavět v nejkrajnějším případě dočasné ploty, které zabrání v nelegálním přechodu migrantů dál do EU. Není to ideální, ale potřebujeme situaci dostat pod kontrolu. Je to dnes bohužel i výnosný byznys pro pašeráky a mafii, kteří na tom neuvěřitelně rýžují. Nám se nedaří tyto sítě efektivně rozbíjet. Po EU se pak pohybují lidé, o nichž nic nevíme.

Měli bychom se chovat ke všem prchajícím lidem stejně? Nebo je zde nějaký rozdíl?
Důležité je rozlišovat mezi uprchlíkem, který utíká ze země, kde je válka, a tzv. ekonomickým migrantem, který jde do EU za lepším životem. Nelegální migranti jsou problémem, protože se dostanou do EU a my o nich nevíme, nemáme o nich záznamy, tito lidé se pochopitelně vyhýbají úřadům a snáz je pohltí různé kriminální skupiny.

Dá se to číst tak, že se migrace vymyká evropským lídrům z rukou?
Ano, i proto se ve čtvrtek koná mimořádný summit, kde se migrace bude řešit. Musím zdůraznit, že problémem je v současnosti nelegální migrace. Dostat se do EU legální cestou není pro občany ze zemí z Afriky či Blízkého východu úplně snadné. Pokud se tito lidé rozhodnou pro legální cestu, pak o nich máme všechny možné informace, což je důležité. Vzdělanější lidé pak mají cestu snazší, protože se předpokládá, že například umí anglický jazyk, snáze si najdou práci a rychleji se integrují do společnosti daného státu.  

Na čem by měla nová migrační reforma stát?
Na personálním posílení pohraniční a pobřežní stráže Frontex. Na lepší spolupráci zemí, které sdílejí vnější hranici EU. Na nekompromisní návratové politice, dále na přísnějším potrestání těch, kteří se nelegálně pokusí překročit hranice a jsou chyceni, například tím, že si nemohou požádat o vstup do země EU po určitou dobu. Nesmíme opomenout solidaritu, ale ne na základě přerozdělování. A pak také začít vést tvrdší dialog se státy, odkud tito lidé odcházejí, zamyslet se nad smysluplnými investicemi v daných regionech, které by přiměly lidi zůstat.

Zmínil jste mimořádný summit. Najde zde EU shodu?
Očekávám, že se debata výrazně posune, protože si mnoho států uvědomuje závažnost situace. Znovu zdůrazňuji, že přes 330 tisíc nelegálních migrantů proniklo loni do EU. To vysílá signál, že brány EU jsou děravé a každý může vyrazit na cestu. Tak to ale opravdu není.

Jaké jsou třecí plochy?
Jednou je určitě tlak některých států na povinné přerozdělování migrantů, s tím ale například nesouhlasíme my. Kvóty nejsou řešením a nemůžou projít. My jsme ukázali, že nám slovo solidarita není cizí, přijali jsme přes 400 tisíc Ukrajinců v rekordně krátkém čase, takže nám nyní jižanské státy EU nemohou nic vyčítat. A ony to dobře vědí. Musíme také postupovat tvrději a rychleji v návratové politice. Více než polovina příchozích lidí nikdy nezíská v Evropě formální azylový status, což platí zejména pro ty, kteří cestují jižními trasami.

Francie připravuje vlastní migrační zákon, který je pod palbou kritiky. Hovoří se o zamezování slučování rodin apod. Jak to vnímáte?
Francie přistupovala dlouhé roky liknavě k otázce integrace migrantů do společnosti. Vznikla ghetta a no-go zóny, kam se Francouzi bojí chodit. Nedařilo se jim ani problémové přistěhovalce deportovat zpět do zemí. V současnosti se Francii daří deportovat jen asi 10 % migrantů. Došlo to až tak daleko, že se velké popularitě těší krajní pravice. Macron s tím musí něco dělat, dlouhodobě je to neudržitelné a snaze přenastavit současná nefunkční pravidla rozumím. Přesné parametry reformy ale neznám.

My jsme se potýkali a částečně stále potýkáme zejména s přílivem Ukrajinců. Jak jich využít k tomu, aby byli přínosem?
Nám se daří ukrajinské migranty integrovat do společnosti. Pozitivním ukazatelem je, že chtějí pracovat. Vědí, že bez práce nejsou koláče, museli pracovat doma, musí pracovat, aby uživili svou rodinu, i tady. Obecně se o nich ví, že jsou pracovití. Na konci roku jich uteklo z Ukrajiny přes 450 tisíc, především ženy a děti. Podle čísel si našlo práci už 115 tisíc Ukrajinců, kteří tak odvádějí peníze do státního rozpočtu. Česká republika se dlouhodobě pyšní nejnižší mírou nezaměstnanosti ze všech států EU, příchod Ukrajinců mnoha zaměstnavatelům vytrhl trn z paty. Podle průzkumů se chce převážná část po válce vrátit.

Dá se to srovnat s Německem, které „postavili“ Turci, ale i další přistěhovalci?
Ano. V Německu postavili ekonomiku na tureckých přistěhovalcích, ti dělali práce, které běžní Němci vykonávat nechtěli. Buď můžeme nadávat, anebo využijeme příležitosti a pomůžeme lidem, kteří přišli o střechu nad hlavou. Myslím, že druhá varianta je ta lepší.

KAM DÁL: Generál Pavel udělal z kampaně referendum o Babišovi. Předseda hnutí ANO pohřbil své šance hned na začátku.