Pomoc Ukrajině není dostatečná, říká generál Šedivý. Promluvil o letadlech i útoku na ruské území

„Nemůžeme si dovolit ustoupit, protože válka je jako koláč, malá sousta vítězství. Malé výhry, malé kroky. Pokud Putin zavětří krev, pocítí, že jsme slabí, tak bude tlačit a tlačit a tlačit,“ uvedl Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro agenturu AP. Zdůraznil, že ruské armádě ustupovat nehodlá ani u Bachmutu, ani nikde jinde.

Ukrajinci však přicházejí o vojáky, včetně zkušených bojovníků. Stejně tak jim docházejí zbraně, na kterých byli vojáci vycvičeni. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR generál Jiří Šedivý upozorňuje také na fakt, že Západ není schopen „chrlit“ moderní zbraně, přechod na válečnou ekonomiku je složitý a nejde provést lusknutím prstů. Navíc se pomoc děje pomalu a neefektivně.

Budou ukrajinské jednotky schopné pokračovat v bojích? Ptám se nejen na dostatek lidských zdrojů, ale i materiálu.
Je nesporné, že Ukrajina bude mít i nadále schopnosti vést obrannou válku proti ruské agresi. Boje tedy nebudou zastaveny. Je ale nutné ptát se i na to, za jakých podmínek se tak bude dít. Nejzásadnější podmínkou je, že pomoc nás, tedy Západu, bude pokračovat. To bude z hlediska materiálu, zbraní i munice stěžejní. Je také otázkou, jak kvalitní a rychlá bude naše pomoc.

Mají ale státy, které Ukrajině pomáhají, ještě kde brát?
Už dnes je evidentní, že státy bývalého bloku Varšavské smlouvy z větší části vyčerpaly své zásoby zbraní z doby minulé. Ale právě na těchto zbraních jsou ukrajinští vojáci vycvičeni a umí s nimi zacházet. Blíží se tedy doba, kdy dojde ke zlomu a kdy bude postupně ve výzbroji ukrajinské armády převažovat výzbroj dodávaná od západních spojenců. To má svá úskalí. Včetně toho, že průmysl států NATO a EU není připraven rychle přejít na válečnou výrobu. Příkladem je nedostatek 155mm munice do houfnic NATO standardů. I u našich spojenců jsou tedy jen omezené možnosti dodávat zbraně ze skladů armád NATO.

Co mobilizace do ukrajinské armády, je ještě vůbec možná?
Ano, toto je druhý a zásadní problém z dlouhodobého hlediska. Ukrajina má omezenou možnost mobilizace. A samozřejmě ztrácí mnoho zkušených vojáků a velitelů v bojích s ruskou armádou. Jejich nahrazení není jednoduché. Platí to i pro vojáky, kteří byli vycvičeni s pomocí západních armád na jejich území. Podstatné je, že velká část z nich je nezkušená z hlediska bojového nasazení. Nějakou dobu trvá, než se z dobře vycvičeného vojáka stane voják se zkušenostmi z přímých bojů.

Takže jsme zase u toho, že to z velké míry závisí na nás, tedy Západu?
Jistě. Na naši adresu platí, že pokud nebudeme schopni eliminovat slabinu nedostatku zbraní včasným dodáním potřebných moderních zbraní, bude mít ruská armáda na východní Ukrajině výhodnější pozici.    

Měla by se zintenzivnit pomoc Západu? Třeba i o letadla, po kterých Ukrajina volá od začátku války?
Z dosavadního vývoje je viditelný jeden zásadní problém, kterým je zdlouhavost politických jednání a následných politických rozhodnutí. Často se vedou jednání až do okamžiku, kdy už je na Ukrajině téměř pozdě. Kdyby se spojenci rozhodli včas dodat nadzvuková letadla Mig-29 ve chvíli, kdy se o nich začalo mluvit, mohla už dávno být na Ukrajině a zasáhnout do bojů. Totéž se týká dalších výkonných zbraní, například moderních tanků. 

Myslíte, že by ukrajinská ofenziva z podzimu loňského roku měla delší trvání, pokud by Ukrajinci měli kvalitní a moderní zbraně?
Možná ano. Mohli vydržet o několik týdnů déle. Za takové situace by se fronta na Charkovském směru mohla zastavit až na hranici s Ruskem. Znova tedy opakuji, ano, pomoc Západu není dostatečná, měla by se zintenzivnit. Ale také musí být rychlejší.

Bachmut, nyní i město Avdijivka. Čím jsou tato místa významná, že se o ně svádějí tak tvrdé boje?
Jsou na hlavních směrech, které jsou zásadní pro splnění cílů, které vytyčil Putin pro tuto tzv. speciální operaci. Především Bachmut je také dopravní křižovatkou, významnou pro zásobování vojsk, která by útočila na Slavjansk a Kramatorsk, což je severozápadní směr, a Pokrovsk – tedy směr na Záporoží. I když je Avdijivka jen město regionálního významu, jeho dobytí by vytvořilo podmínky pro vytlačení ukrajinských vojsk na sever od města Doněck. Rusové by měli možnost následným postupem severním směrem odříznout od týlu vojska bránící Bachmut, tím narušit zásobování, a umožnit tak dokončení obklíčení Bachmutu s výše uvedenými dopady. Avdijivka je také železniční uzel s tratěmi na Pokrovsk a komunikací právě na sever. Společně s ovládnutím Marinky by se Rusům podařilo postupovat do Záporožské oblasti. Ukrajinský generální štáb je si toho vědom a obraně těchto směrů věnuje maximální pozornost.

Ukrajinci podnikají útoky na cíle na Krymu. Je možné, že by chtěli část bojů přesunout na ruské území a útočit na ruská města?
Ukrajinské vedení se netají záměry napadat vojenské cíle na území Ruska. Takže útok na Rusko je dnes realitou. To platí i pro Krym. Ale mnohokrát bylo uvedeno, že Ukrajina nechce převést boje na ruské území. Tím se myslí přenesení bojů pozemní armádou za mezinárodní rusko-ukrajinské hranice. Jiný pohled je na boj o Krym, který Ukrajina považuje za své území. Je pro ně legitimní, že na území Krymu vstoupí ukrajinská armáda.

Bude na to mít Ukrajina dost sil?
To je velká neznámá. Obecně je chápáno, že boj o Krym by Rusko považovalo za boj na jeho vlastním území s možnými závažnými dopady na rozhodnutí o použití všech dostupných prostředků, které Rusko k vedení války má. V této době je každopádně úvaha o vstupu ukrajinské armády na území Krymu velmi daleko od reality. Útoky na vojenské cíle na Krymu, a to jak bezpilotními prostředky, tak raketami, skupinami speciálních sil apod., však budou určitě pokračovat. Byly, jsou a budou legitimní.

KAM DÁL: Tchaj-wan je pro Čínu začátek, chce dominovat celému světu. Přijde sbližování s Ruskem, Evropa je slabá, říká generál Šedivý.