Ukrajina by měla mít rakety pro zásah ruského území, říká generál Šedivý. Zkritizoval NATO i tzv. odborníky

Ruské jednotky mohutně útočí na východě Ukrajiny. Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov uvedl, že armáda Vladimira Putina chystá velkou ofenzivu. Podle generála Jiřího Šedivého se obě strany připravují na rozhodující fázi války. „Rusové budou chtít zaútočit především předtím, než dostane Ukrajina zbraně – tanky, BVP, OT, Patrioty, ale možná i nová nadzvuková letadla,“ odhaduje další dění na bojišti pro Čtidoma.

V jaké fázi je teď válka na Ukrajině?
Obě strany se připravují na rozhodující fázi války. Z tohoto pohledu je dále Rusko, které se bude snažit zahájit rozhodující ofenzivu ještě před tím, než se podaří Ukrajině zkonsolidovat svá vojska a doplnit je. Rusové budou chtít zaútočit především předtím, než dostane Ukrajina zbraně – tanky, BVP, OT, Patrioty, ale možná i nová nadzvuková letadla. Ukrajinské ozbrojené síly by měly být na tuto ofenzivu připraveny a neměly by nedovolit, aby se ruská vojska dostala do hloubi Doněcké oblasti, případně až k oblasti Záporožské. Tím by si vytvořila Ukrajina dobrou pozici k zatlačení ruských vojsk zpět k ruským hranicím.

Jak postupuje NATO, pokud jde o dodávky zbraní Ukrajině? Děje se vše tak, aby byla pomoc co nejefektivnější, nebo byste něco změnil, dělal jinak?
Ačkoli často ukazujeme na to, jak moc Ukrajině pomáháme, dovolím si určitou kritiku. Právě s ohledem na odpověď na předešlou otázku a nutnost co nejdříve připravit ukrajinskou armádu na odražení ruské ofenzivy, doba dodávek nových zbraní od států NATO – což platí obecně – je pomalá a v horizontu, kdy by mohlo být už pozdě. Vzhledem k signálům o ruském úmyslu zahájit rozhodující útok jsou plánované dodávky v horizontu několika měsíců pozdě. Kritický čas je měsíc březen. A to i s ohledem na to, že na veřejnost pronikly informace o úkolu Putina, aby byl Donbas „osvobozen“ do 31. března.

Rusko stále bombarduje ukrajinská města, a to i přesto, že mnoho odborníků už před několika měsíci tvrdilo, že nemá dostatek raket. Jak je tedy možné, že zásoby stále nedocházejí?
Řada tzv. odborníků nebo bezpečnostních analytiků vychází více z pocitů než reálného zhodnocení ruského potenciálu. Podobně se vyjadřují i politici, od kterých se ale očekává, že budou mísit realitu s ideologií a přáním. Ale téměř po celou dobu ruské agrese se podceňuje schopnost Ruska vést tuto válku. Rusko nepochybně trpí sankcemi, které na něj byly uvaleny, ale nesmíme zapomínat, že je přirozené, že se jim bude Rusko bránit a že má své spojence. 

O kterých zemích konkrétně hovoříme?
Víme dobře, že se nepodařilo přesvědčit řadu států v Africe, Jižní Americe, na Středním Východě, aby se k sankcím připojily. Mezi nejzásadnější patří Irán, Severní Korea, Čína, Jižní Afrika, do určité míry i Indie. Ale vidíme, že ani Evropa není jednotná. Také pronikly signály o tom, že poměrně mnoho firem demokratických států našlo cestu, jak sankce obcházet. Rusko také evidentně přešlo na válečnou výrobu ve společnostech obranného průmyslu. Pokud jste zmínil rakety, nedávno prezident Putin informoval, že Rusko vyrábí třikrát více raket než USA. Můžeme spekulovat, jaké a v jaké kvalitě, ale i to je určitý signál.

Jak se díváte na názory, že by Ukrajina měla dostat rakety delšího doletu, aby zvládla zasahovat i cíle v ruském vnitrozemí, například továrny na výrobu tanků či munice apod.?
Je to skutečný problém, který musí být řádně promyšlen, ale Ukrajinci by měli dostat takové zbraně, aby se mohli účinně bránit. Jaké rakety, případně jiné prostředky, například bezpilotní prostředky schopné úderu do hloubky, to je téma na diskusi. Obavy jsou také z toho, že by Rusové mohli tento konflikt rozšířit na skutečnou, všeobecnou válku, což by mohlo vytvořit velmi nepříznivé podmínky pro Ukrajinu. Ale i tyto obavy mají své hranice.

Jak to myslíte?
Omezením dodávat Ukrajině kvalitní zbraně by se vlastně konzervovala válka jen na území Ukrajiny a také by se tím zvýhodnilo Rusko. Je to skutečné dilema, které rozhodne až válka sama. Osobně si myslím, že Ukrajina by takové rakety měla mít, ale zároveň by měla garantovat jejich použití jen proti vojenským cílům, pokud bude pálit na cíle mimo své území.

Myslíte si, že válku bude možné rozhodnout na bitevním poli, resp. vojenskou cestou, tedy že jedna strana druhou „přetlačí“? Nebo je jediným řešením co nejdříve usednout ke stolu a jednat o míru?
Osobně jsem přesvědčen, že podmínky pro mírová jednání připraví armády na bojišti. Bude to možné, až se buď obě strany, nebo jedna z válčících stran vyčerpá a nebude schopna vést efektivní bojovou činnost, která povede ke splnění cílů té konkrétní strany. Úmyslně neuvádím Rusko nebo Ukrajinu, protože platí to, že válka je střetnutím dvou „géniů“ a často se nedá předpovídat průběh střetnutí jen na základě běžných propočtů, protože může být rozhodující schopnost velitelů přijímat netradiční rozhodnutí i ve zdánlivě bezvýchodné situaci.
Blíží se smutné výročí útoku na Ukrajinu. Jak se Evropa změnila?

Určitě se Evropa změnila. Sice pod tlakem ruské agrese, ale po létech zanedbávání se dnes věnuje více své bezpečnosti. Také je evidentní, že více než kdy jindy jsou vnímány rozdílné názory jednotlivých států, a to jak ty pozitivní, tak ty záporné. Ve většině případů se odhodily diplomatické zdvořilosti a věci se více uvádějí tak, jak jsou viděny. To i přes rozdílnost a někdy i konfliktnost „pročistilo vzduch“. Doufejme, že po válce, až se situace postupně bude uklidňovat, nepřejdeme v Evropě zase do stavu, který jsme zažívali před ruskou agresí. Určitě nás k tomu bude tlačit složitá ekonomická a sociální situace, pokud se ji nepodaří včas vyřešit.

KAM DÁL: Válka na Ukrajině: Nůž do Zelenského zad může přijít od největšího spojence.