Ivan (32): Moje snoubenka byla ještě nedávno muž. Dozvěděl jsem se to těsně před svatbou
Měl to být nejšťastnější den v jeho životě. Místo toho si potají sbalil věci a utekl. Dnes toho lituje a uvědomuje si, že panika možná byla zbytečná a věci se daly řešit. Pro Ivana bylo ale to, co mu řekl nastávající tchán, doslova příšerné.
Když s někým žijete několik let a chcete si ho vzít, tak předpokládáte, že danou osobu znáte. Nic ale není dokonalé a ne vždy jsou informace všechny. „Myslel jsem, že vím o Simoně vše. Strašně jsem se v ní zklamal. A vlastně dodnes ani nevím, jak bych ji měl oslovovat. Dva roky jsem ji neviděl, nereaguji na nic, co je s ní spojené,“ začíná svůj příběh.
Její rodina byla super
Večer před svatbou šel Ivan s budoucím tchánem "na jedno". Oba muži si sedli, měli společná témata, dělali si jeden ze druhého legraci. Zkrátka žádný problém. „Věděl jsem, že Simony rodina je super. I tchyně, což ne každý může říct. Takže nebylo nic, s čím bych se musel poprat nebo se do něčeho nutit.“
Žádná idylka ale netrvá věčně. Ivan čekal, že se s partnerkou občas pohádají nebo budou mít rozepře. „To mi přijde normální. Neznám manželství, kde by to občas nezaskřípalo. Ale věřil jsem, že všechno zvládneme. Byli jsme silní.“
Nevěděl jsem o světě
Pár piv a několik panáků však tchánovi rozvázaly jazyk. „Spíš si myslel, že už to vím. Jen tak mezi řečí zmínil, že jsem skvělý chlap, když mi nevadí, že Simona byla ještě před pár lety muž. V té chvíli jako když do mě bací hrom. Nebyl jsem schopen pohybu, nevypravil jsem ze sebe jediné slovo. Tchán si uvědomil, že jsem o tom neměl ani tušení, ale už to nešlo vzít zpět.“
Ivan si prý vůbec nevzpomíná, co se další minuty dělo. „Ocitl jsem se uprostřed pole, křičel jsem, brečel, trhal obilí a trávu. Jako nějaký blázen. Ale zkrátka jsem neuměl tu informaci zprocesovat. Nevěděl jsem, jak s ní naložit.“
Nikdy jsem si to nenechal vysvětlit
Hodiny se toulal, pomalu se uklidňoval. Ale pořád nevěděl, co dělat. „Vrátil jsem se, ale jen jsem si sbalil nejnutnější věci, sedl do auta a odjel. Cestou jsem si uvědomil, že jsem hodně pil a asi bych dost nadýchal. Vyspal jsem se v nejbližším hotelu, pak dojel domů. Během chvíle jsem si vzal všechno, co bylo moje, a zmizel.“
Simona mu samozřejmě zkoušela volat, marně. „Vypařil jsem se, doslova. Dal jsem výpověď v práci, půl roku jezdil po světě. Nikdy jsem si to nenechal vysvětlit, nezjistil, jak to celé vlastně funguje a tak. Jen nechápu, že jsem nic nepoznal. S kým jsem to vlastně žil?“
(v příběhu je na žádost čtenáře změněno jméno, fotka u článku je pouze ilustrační)
KAM DÁL: Ida (36): Musela jsem splnit vše, co chtěl. Jinak by se rozvedl.
