Pražské legendární nádražky. Některé zanikají a další stále vzdorují konci
Milovníci pivního moku jistě alespoň jednou zažili, když se čekání na vlak stalo čekání na páté, šesté a třeba i sedmé pivo. Pražské nádražky vás pohltí a není snadné je jen tak opustit. V posledních letech jich však stále více ubývá, protože adresa je lukrativní a hosté těchto zařízeních nejsou zrovna perspektivní zákazníci. Přesto některé odolávají a můžete zde zažít neopakovatelnou atmosféru. Jaké zatím přežívají?
V našem kraji se pivo podává skoro všude. Od fastfoodů až po nádražní restaurace. Některé jsou dnes i nadále součástí pražské kultury. Čím dál častěji však z mapy tyto pivní chrámy mizí. Kterým zvoní umíráček a jaké přežívají s odřenýma ušima?
Dejvická nádražka
Byl to boj, podepisovala se petice, ale jedna z nejdůležitějších součástí Dejvic přežila a je to dobře. Kdo zde nebyl, jak kdyby nežil. Hospodě, které se neřekne jinak než nádražka, zve své hosty na geniální posezení hned na dohled od kolejí. Posezení, které oddělují dveře na nástupiště, je už legendární stejně jako interiér, který v nočních hodinách patří studentům, štamgastům a vlastně všem bez rozdílu věku i společenské vrstvy.
Typicky nekompromisní výčepní vám připraví klasický podmírák za velmi lidovou cenu a úsměv rozhodně nečekejte. Tady určuje pravidla opravdu pouze on. Kdo se rozhodne povyšovat, čeká ho trest. I tak je však v nádražce dobře a pokud by se měla zavřít, přišla by Praha o jednu ze svých legend.
Bubenečská nádražka
Tady už je to spíše nostalgická vzpomínka. Od chvíle, kdy se nádraží přestalo využívat, upadal i zájem o jednu z nejtradičnějších nádražních hospod v Praze. Místo, kde si nikdo na nic nehrál a člověk zde mohl potkat opravdu unikátní postavičky Prahy, je dnes uzavřená a budoucnost je nejistá.
Praha 6 se celou budovu v Bubenči chystá proměnit v kulturní centrum, takže se zde možná v budoucnosti nějaký podnik ještě objeví, ale zcela jistě už nebude dosahovat atmosféry, kterou zde mohli punkáči a lidé z undergroundu zažívat den co den. Při procházce kolem bývalé nádražky vám dojde, jak může dopadnout dalších několik držáků podobně se profilujících hospod. Zavřené dveře a pachuť smutku dodává bojovného ducha v obraně podniků, jako je výše zmiňovaná nádražka v Dejvicích.
Branická nádražka
O několik kilometrů dál se nachází zapadlé nádraží Braník. Už název čtvrtě předpovídá, že pivo je jeden z charakteristických symbolů celé čtvrti. To se samozřejmě projevuje i ve zdejší nádražce. Zde totiž přesně platí pravidlo, že když vám ujede vlak, pivo na vás čeká a nezradí.
Branická putika má své stálé zákazníky, ale také lidi, kteří zde využívají příjemných a netradičních služeb alternativní čekárny. Jedete na tramp a chcete někde začít? Branická nádražka je tím pravým místem na rozjezd. Už léta se zde svět nemění a je dobré vědět, že podobná místa stále existují.
Restaurace Oáza
Tak tady už jde opravdu do tuhého. Místo, které se proslavilo mimo jiné tím, že zde měl Ivan Magor Jirous svoji kancelář, už čeká neodvratný konec. V rámci rekonstrukce nádraží se zde očekává i nový majitel restauračního provozu, který by měl zásadně proměnit atmosféru a sortiment služeb, který bude mířit na zcela jinou cílovou skupinu.
Očekávaný konec má přijít v roce 2020/2021. Posledních několik smíchovských piv si tak užijete v neopakovatelném výhledu do hlavní haly Smíchovského nádraží. Budoucnost je tedy nejistá, ale jen těžko si lze představit, že nový koncept se bude blížit jen těžko zopakovatelné atmosféře smíchovské putiky. Čekání na vlak tak již nebude nikdy tak zajímavé, jako je ještě na několik dní dnes. Oáza podivných příběhů s unikátními pražskými postavičkami tak píše svůj epilog.
