Brutální vrah Ivan Roubal házel oběti prasatům. Patřil k jedné náboženské společnosti

Ivan Roubal se narodil v roce 1951 v tehdejším Československu. Vystudoval zemědělskou školu a v roce 1970 úspěšně složil maturitní zkoušku. Právě ze svých školních vědomostí pravděpodobně čerpal při následné likvidaci těl. Dokonce byl v 80. letech krátce členem náboženské společnosti svědků Jehovových. Byl duchovně založený, vysoce inteligentní a měl sklony k okultismu a projevoval se jako velký introvert. Po škole pracoval jako vlakový průvodčí nebo zootechnik. 

Usedlost Pohádka dodnes přitahuje pozornost mnoha lidí

Později se přikláněl ke katolické církvi. Ve vězení se také dožadoval kardinála Miloslava Vlka. V roce 1991 si pronajal usedlost u Čachrova s názvem Pohádka v šumavských lesích. Dodnes přitahuje pozornost milovníků paranormálních jevů, kteří například tvrdí, že se zde například zastavují hodinky. Prý ho žena, kterou sousedé ukamenovali za čarodějnictví, kdysi proklela.

Roubal se pustil do zemědělského podnikání a choval na usedlosti Pohádka prasata a slepice. Údajně chtěl chovat jeleny, na to však nezískal povolení. Na Pohádce také později likvidoval některá těla svých obětí. Celou dobu se řídil krédem, že není mrtvola, tak není důkaz. Před několika lety se dokonce objevila informace, že zabil teprve šestiletou holčičku. Přiznat se měl svým spoluvězňům, informace se ale nikdy nepotvrdila.

Právě na Pohádce se seznámil s Františkem Heppnerem. Ten chtěl v sousedství vystavět vodní pilu. Zanedlouho ale v roce 1991 za nevysvětlitelných okolností zmizel i se svou ruskou přítelkyní Natašou. Roubal dlouho tvrdil, že odjeli do zahraničí. Brzy bylo ale nápadné, že Roubal začal využívat Heppnerovo auto a rozprodával majetek Nataši. Tito dva se nikdy živí nenašli, Roubal se měl dokonce přiznat svému synovi, že je dal sežrat prasatům. Před soudem to ale jeho syn popřel. Roubalovi policie spojitost se zmizením Heppnera a Nataši nikdy nedokázala.

Prokázané vraždy u soudu

Odsouzen byl za pět vražd, policisté se ale důvodně domnívají, že jich bylo mnohem víc. Vozidlo na něj ukázalo i v roce 1992, kdy zmizel prodavač bižuterie Václav Horký a Roubal s jeho autem pak jezdil. Často se spekuluje, proč si při využívání věcí zemřelých počínal tak neopatrně. Byla to chamtivost? Touha sbírat věci? Nebo jen přebujelé ego? Myslel si, že ho nikdy nikdo neodhalí?

V roce 1993 objevili kriminalisté tělo v rozkladu. Mělo se jednat o taxikáře Vladimíra Strnada, u kterého se již nedala zjistit příčina smrti. Pravděpodobně to byl právě Roubal, kdo ho naposledy viděl živého a jeho tělo hodil do septiku. Když zase vypouštěli rybník ve Veselí nad Lužnicí, objevili mrtvolu muže. Šlo o důchodce Josefa Suchánka. Roubala s ním spojil fakt, že právě Josefovi prodával jeho věci. To však ještě nebyl konec. 

Z věznice si stěžoval, kde mohl

Další a pravděpodobně poslední vražda, kterou Roubal spáchal v roce 1994, se týkala třech spoutaných mužů. Zaměstananec a majitel autopůjčovny ZAPAP zemřeli, třetímu muži se povedlo z pout dostat a zavolat polici. Dva zabití zemřeli udušením, měli tak uvázanou smyčku, aby se z provazů nemohli dostat. Naopak se sami škrtili. Následné šetření odhalilo, že muži dlužili peníze podnikateli, který je nezvěstný, jeho peníze ale vymáhal Roubal.

Téhož roku objevili také kriminalisté mrtvého Václava Dlouhého, který byl svázán téměř totožným způsobem jako dva muži z autopůjčovny. Dlouhý se živil prodejem pornofilmů. Podezření padlo na Roubala, ten ale tvrdil, že se muž uškrtil sám při svých sadomasochistických hrátkách. 

Soud s Roubalem provázelo mnoho skandálů, například Roubal po celý svůj pobyt ve věznici rozesílal stížnosti, kam mohl, dlouho si trest také odpykával ve Valdicích. Odsouzen byl na doživotí. Nakonec skonal ve vězení v Karviné roku 2015. Jeho příběh se dočkal nedávno televizní podoby, v loňském roce uvedla televize Nova na své platformě Voyo třídílnou sérii.

Zdroj: seznamzpravy.cz, dotyk.cz, blesk.cz, wikipedia.org

KAM DÁL: Jedna z nejznámějších záhad anglického zločinu: Kdo byl Jack Rozparovač? Analýza DNA ukazuje na starého známého.