Byl slavný stanfordský vězeňský experiment Phillipa Zimbarda lež? Promluvili jeho účastníci

Tehdy bylo vybráno 9 vězňů a 9 dozorců ze 75 studentů. Záměrně prý byli vybíráni ti, kteří neměli žádné psychické obtíže a byli stabilní. Experiment se konal v roce 1971, kdy ještě velmi živě lidé diskutovali tom, kde se bere agresivita a brutalita. Je vrozená? Naučená? Druhá světová válka přinesla hrůzy, které si lidstvo nikdy dříve nedovedlo ani představit. Zimbardo chtěl vědět, proč se například dozorci v koncentračních táborech chovali tak krutě, kde byla jejich lidskost. Je to jen o tom dát člověku do ruky moc? 

Vězni směli být oslovováni jen číslem

Zimbardo pracoval s dvěma teoriemi. Buď je brutalita závislá na psychických predispozicích, nebo je způsobena okolnostmi. Ti, jež byli do tohoto experimentu vybráni, měli určenou roli. Buď dozorce, anebo vězně. Volba byla však náhodná. Experiment probíhal ve fiktivní věznici, jejíž pravidla byla převzata z věznice v Palo Alto v Kalifornii. Jedno z pravidel bylo, že se vězni musí oslovovat čísly. Naprosto stejné to bylo v koncentračních táborech. Lidé ztratili svá jména, svou identitu. Byli pouhým číslem. Dozorcům bylo řečeno, že se mají snažit jakkoliv ovládnout vězně, ovšem bez užití fyzického násilí.

Nutno zmínit, že vězni i dozorci věděli, že se jedná jen o experiment, a byli za něj placeni. I z toho možná vychází tvrzení studenta a účastníka experimentu, dnes forenzního psychologa Douglase Korpiho. Ten tvrdí, že byl pouhým hercem a vše dobře hrál. S tím ale přišel o mnoho let později, konkrétně v roce 2017. Dodnes existuje slavný záznam jeho údajného zhroucení, který je jedním z hlavních materiálů experimentu. Dnes Korpi tvrdí, že: „Když ho posloucháte, můžete slyšet můj hlas. Odvádím tam skvělou práci.“, čímž vlastně význam celého experimentu snižuje.

Člověk se může radikálně změnit

Experiment totiž nabral také popularity zejména proto, že musel být ukončen již po šesti dnech, protože se dozorci uchylovali stále ke krutějšímu trestání vězňů. Dokonce existuje báchorka, že přítelkyně Zimbarda mu vyhrožovala, že pokud experiment předčasně neukončí, rozejde se s ním. Závěr byl šokující. Způsob a rychlost, jakým je člověk schopen změnit své chování, šokoval všechny zúčastněné.

Závěr byl takový, že je-li člověk vystavený extrémním podmínkám, byť jde o zdravého jedince, je schopen radikálně změnit své chování ve velmi krátké době. Agrese tak nemusí být vrozená, stačí, v čem člověk funguje a co je po něm požadováno. Etičnost experimentu už tehdy zpochybnila například psycholožka Christina Maslach, známá pro svůj výzkum syndromu vyhoření. Právě ona je totiž tou onou Zimabardovou přítelkyní, dnes už manželkou. 

Mluví Korpi pravdu?

Zimbardo byl v mnoha směrech kritizován. A to například proto, že nelze srovnávat uměle vytvořené prostředí a válku, kdy jsou lidé vystaveni nepřekonatelnému tlaku okolností. Dále byl zpochybňován jen malý vzorek studentů, síla zodpovědnosti člověka za své jednání nebo úmyslná manipulace účastníků. I tak se experiment dostal do všech učebnicí psychologie.

Nelze s jistotou říct, jaké jsou Korpiho záměry a proč se zpochybněním experimentu vychází na světlo až ve chvíli, kdy má svou vlastní kariéru a Zimbardovi bude příští rok 90 let. Není však první, kdo něco takového zmiňuje. Už se ale dávno ví, že Zimbardo dozorce manipuloval ke krutosti.

Prý sadistické chování jen hráli, stejně tak přízvuk

Jeden z vůbec nejkrutějších dozorců, Dave Eshelman, se už před Korpim přiznal, že svoje sadistické chování jen hrál a stejně tak svůj jižanský akcent. Prý měl s herectvím zkušenosti už od střední školy. Bral to jako cvičení své improvizace. Zimbardově touze po pozornosti přisvědčuje i fakt, že výsledky experimentu jako první zveřejnil v příloze New York Times. Kdyby je býval otiskl v odborném časopise, musel by text projít recenzním řízením.

Když v roce 2001 provedla BBC svůj experiment „Prison Study“, došla k zcela opačným závěrům. Vězni dozorce svrhli, chopili se moci ve skupině sestávající se jak z bývalých vězňů, tak z dozorců. Zimbardo ho hojně kritizoval, britští psychologové ale na jeho základu publikovali několik odborných studií. Existují i další experimenty, které jsou dnes zpochybňovány. Je to například Milgramův expriment nebo Mischelův bonbónový test.

Zdroj: wave.rozhlas, wikipedia.org, simplypsychology.org, gen.medium.com

KAM DÁL: Petr Kramný se snaží svůj případ vrátit k soudu: Egyptská dvojnásobná vražda možná znovu ožije. Jak to tehdy bylo?