Čína chystá revoluci: Nový jaderný pohon ale vzbuzuje hrůzu po celém světě

Čínský prezident Si Ťin-pching má podle některých zahraničních médií na stavbě lodi osobní zájem
zajímavost

Čína oznámila plány na vývoj první kontejnerové lodi na jaderný pohon na světě, címž by se zapsala do námořní historie. Není to rozhodně maličkost. Pokud by byla východoasijská země úspěšná, postavila by obrovskou věc, která by mohla znamenat novou éru plavidel a naprostou revoluci v celosvětovém obchodu.

reklama

Plán lodi jménem KUN-24AP byl odhalen na výstavě Marintec China v roce 2023 v šanghajské loděnici Jiangnan. Šlo však jen o „první nástřel“, detaily tohoto futuristického plavidla jsou stále nejasné. Oficiálně byla zveřejněna jedna jediná digitální fotka, která demonstruje, jak obrovské by plavidlo mělo být. Zřejmě bude mít nosnost 24 000 standardních kontejnerů. Jsou tu však i další aspekty, které by z KUN-24AP dělaly něco naprosto jedinečného.

Revoluční pohon pro udržitelnou dopravu?

Podle vývojářů bude mít KUN-24AP špičkový pohonný systém s reaktorem na roztavenou sůl, který jako palivo využívá thorium. To je radioaktivní kov, který je v přírodě mnohem hojnější než uran a jehož použití je levnější. Jeho aplikace by tak znamenala dramatický odklon od konvenčních lodí s jaderným pohonem, protože thorium může fungovat při zvýšených teplotách a nízkém tlaku, takže vyžaduje méně vody na chlazení a je u něj nižší riziko roztavení.

V současnosti je plavidlo plánováno pro komerční využití, ale stejně jako u všech jaderných technologií vzbuzuje zjevné obavy z jeho potenciálu dvojího použití. To znamená – plánuje Čína použít stejnou technologii pro vojenské účely? Ve světě to právem vzbuzuje hrůzu.

Podobný reaktor už existuje

Ačkoli tato možnost zůstává, buďme alespoň zatím optimisty. Důležité je, že reaktory s roztavenou solí na bázi thoria vyžadují častější údržbu, což by bylo pro mnohé vojenské účely nepraktické. Místo toho Číňané popisují plavidlo s jaderným pohonem jako pokus řešit rostoucí obavy související se změnou klimatu a úsporami energie v lodním průmyslu. „Navrhovaná konstrukce supervelkých jaderných kontejnerových lodí skutečně dosáhne ‚nulových emisí‘ během provozního cyklu tohoto typu lodí,“ tvrdí čínské námořnictvo v oficiálním prohlášení.

Čína už nějakou dobu pracuje na reaktorech na bázi thoria přesto, že to jiné země dávno vzdaly. Jeden vyvinula v poušti Gobi, ten získal licenci k provozu na začátku loňského roku. Takže není nemožné, že se jí vývoj povede u obří lodi. Reaktor KUN-24AP má nabídnout řadu výhod, včetně vylepšených bezpečnostních prvků a schopnosti rychle zastavit stroj v případě nehody.

Změna lodní dopravy

Ale navzdory tvrzení, že toto unikátní plavidlo zahájí novou éru komerční lodní dopravy s jaderným pohonem, stále existují problémy, které je třeba vyřešit. Za prvé existují otázky ohledně účinnosti reaktoru, který používá fluorovanou sůl. Také je stále velká otázka, jaké by měl reaktor dopady na životní prostředí.

Teprve čas ukáže, zda jsou to obavy liché, nebo mají reálný základ. Buď jak buď, samotné oznámení vývoje lodi může Čínu postavit do čela námořních technologií a mohlo by signalizovat masivní změnu pro budoucí komerční lodní dopravu.

Zdroje: redakce, interestingengineering.com, iflscience.com, twitter.com

KAM DÁL: Rybář našel část zmizelého boeingu MH370. Objev popsal jako děsivý, proč ale nikoho nezajímal?

https://www.ctidoma.cz/clanek/zajimavosti/cina-chysta-revoluci-novy-jaderny-pohon-ale-vzbuzuje-hruzu-po-celem-svete-76759
reklama
#Čína #obchod #revoluce #Zajímavosti
reklama

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.