Dominanta Prahy, která patří mezi nejošklivější budovy světa. Unikátní vysílač pohřbil židovské památky
Dnes už si Žižkov bez vysílače jen těžko představíme, stejně jako celé panorama Prahy. Zcela unikátní stavba, která za socialismu dostala nejednu hanlivou přezdívku, fascinuje, ale okem turistů patří mezi jednu z nejošklivějších staveb světa. Jak vlastně vznikla a zaslouží si negativní hodnocení?
Kromě toho, že se jedná o jednu z nejkontroverznějších a nejdiskutovanějších budov v hlavním městě, je také se svými 216 metry tou úplně nejvyšší stavbou v Praze. Stavba Žižkovského vysílače započala ještě během minulého režimu. Jak je v Česku dobrým zvykem, občané se k ní postavili s humorem.
Jakešův prst satiricky odkazoval na tehdejšího generálního tajemníka ÚV KSČ a přezdívka Biľakova jehla zase narážela na fakt, že člen představenstva FS ČSSR Vasil Biľak byl původně vyučený krejčí. Kromě politických narážek si však lidé nemohli odpustit opomenout její vesmírný vzhled. Jména jako raketa či Bajkonur jednoduše visely ve vzduchu. Kontroverzní však není jenom vzhled stavby, ale také okolnosti, za kterých Žižkovský vysílač vznikl.
Židovský hřbitov v troskách
Praha svými památkami patří mezi nejzachovalejší místo na světě, kde můžeme doslova procházet historií židovské obce. Synagogy, hřbitovy a mnoho dalších pamětihodností přišlo o jeden celý unikát. Starý židovský hřbitov na Žižkově byl v podstatě celý zničen a trvalo léta, než si uhájil alespoň dnešní skromnou podobu, jakou je možné vidět v Mahlerových sadech, kde se nad náhrobky tyčí právě tato monumentální stavba.
Důvod stavby byl prostý. Již od roku 1974 byla potřeba vybudovat nový výkonný rozhlasový a televizní vysílač. Nejprve se plánovalo postavit nový 160metrový vysílač na Petříně, kde bylo do té doby osazeno na rozhledně provizorní zařízení. Díky intervenci a kritice památkářů se však podařilo tento nápad zarazit. Z tohoto pohledu bylo tak bezesporu zachráněno od naprostého zničení panorama samotného centra Prahy.
Byla tedy vybrána lokalita tehdy zpustošených Mahlerových sadů, kde tedy nová stavba v podstatě zadupala unikátní židovské památky.
Nejvyšší stavba v Praze
Základním parametrem, který definoval neuvěřitelně monumentální stavbu byl fakt, že dokonalý signál bude šířen jen ve výšce 200 metrů nad povrchem. Architekt Václav Aulický se pustil do práce a komisi předložil více jak 20 návrhů, jak by podobně složité zadání řešil. Většina z nich se držela “při zemi”. Jednalo se o minimalistické technické stavby, které na sebe kromě výšky nepoutaly významnější pozornost.
Jak vidno, zvítězil však unikátní futuristický návrh, který na první pohled připomíná startující raketu. Základní kámen této obrovské stavby a nové dominanty Prahy byl položen v roce 1985 a průběh realizace neprobíhal tak rychle, jak by si režim představoval. I přítomnost židovských památek prodloužil dobu trvání stavby, protože zde Židovská obec měla dohled nad nalezenými náhrobky v podzemí, které se přemístily na Nový židovský hřbitov na Olšanech.
V praxi se však s těmito cennými památkami jednalo devastujícím způsobem. Než se tedy spustil alespoň zkušební provoz vysílače, uplynulo šest let. Do té doby zněly kritické hlasy, které volaly po zboření Žižkovského vysílače. Nic takového se jak vidno nepodařilo a oficiálně se začalo vysílat v roce 1992. Otevřela se tak i restaurace a vyhlídka pro veřejnost.
Nejošklivější stavba na světě?
Žižkovský vysílač se pravidelně objevuje na světových respektovaných webech mezi deseti nejošklivějšími stavbami vůbec. Nejhůře obsadil dokonce druhou příčku. Byť není sporu o tom, že po estetické stránce na světě nenajdeme nic podobného, je tento soud poněkud krutý.
Jen těžko lze soudit z úhlu pohledu člověka, který je zvyklý na tuto neuvěřitelnou stavbu hledět celý život, ale při pokusu o nadhled a objektivní kritiku je právě Žižkovský vysílač jednou z nejzajímavějších staveb světa. Její futuristický styl je vidět snad z každého místa v Praze a dnes tak plní nezastupitelnou roli v české architektuře. Miminka Davida Černého a podsvícení v národních barvách tak při pohledu na noční panorama hlavního města získává nepopiratelně nepřehlédnutelné dílo, které kromě toho nabízí neuvěřitelné výhledy až daleko za hranice města.
KAM DÁL: Stalinova fronta na maso jako největší sousoší v Evropě. Sochař a jeho žena spáchali sebevraždu
