Finské korvety nové generace mají slabiny. Rusko je může snadno využít

Třída Pohjanmaa má pomoci především vykrýt nedostatek moderních korvet ve finském námořnictvu. Zároveň má také významněji posílit kapacity ve sféře NATO v Baltském moři, kde mají operovat. Korvety tak přispějí k utvoření protiruské hráze a zabrání možné válce v této kriticky důležité oblasti, kde operuje ruská Baltská flotila.

Někteří vojenští odborníci nicméně upozorňují na skutečnost, že nová plavidla jsou příliš velká (117 m) na to, aby mohla plnit mise v mělkých teritoriálních vodách, a také na fakt, že se kvůli své velikosti mohou stát cílem ruských protilodních střel. Stejně tak korvety, což vyplývá z jejich obecné charakteristiky, budou mít menší odolnost a dosah než fregaty. Finská plavidla rovněž budou disponovat slabším pancéřováním. Vykompenzují si to na druhé straně jinými vlastnostmi.

Korvety jako univerzální plavidla

Plavidla, která vzniknou ve třídě Pohjanmaa, budou postavena v rámci modernizačního programu Laivue 2020. Mají být solidně vyzbrojená. Nově plánované korvety budou víceúčelové, povedou boj s válečnými loděmi a ponorkami, budou provádět minové a hlídkové operace. Bude využita také schopnost kladení min, v čemž nahradí tři starší minonosky. Nové korvety se rovněž mají podílet na protivzdušných operacích. Ve službě nahradí minonosku Pohjanmaa, dvě minonosky třídy Hämeenmaa a čtyři raketové čluny třídy Rauma. Finsko počítá se stavbou celkem čtyř plavidel. 

První jednotka se již staví. Kontrakt byl udělen v dubnu 2017 loděnici Rauma Marine Constructions (RMC). Program byl poznamenán zdržením, zahájení první jednotky bylo naplánováno už na rok 2022. Dále zasáhla negativně do stavby plavidel zpožděná finalizace designu korvet a epidemie covidu-19. 

Po covidu a zpoždění se program rozjíždí naplno

Nicméně trend už by měl být nyní příznivější. 30. října minulého roku došlo k prvnímu řezání oceli prototypové jednotky Pohjanmaa. Podle nového harmonogramu je zahájení zkoušek plánováno na rok 2026.

Výtlak korvet má činit 4 300 tun, pohonnou jednotku zajišťuje CODAG, jde o kombinovaný námořní pohon založený na kombinaci dieselgenerátorů, elektromotorů a plynové turbíny. Pohonný systém roztáčí dva lodní šrouby se stavitelnými lopatkami. Plavidla budou moci vyvinout rychlost 26 uzlů, dosah bude činit 3 500 nm. 

Co se týče výzbroje nových plavidel, počítá se se zabudováním izraelské protilodní střely Gabriel V (finské označení SSM2020). Dále budou plavidla na palubě nést i protiletadlové řízené střely typu RIM-162 ESSM, 400mm torpédomety pro protiponorková torpéda Saab Tp 47.

Nové finské korvety i přes své slabiny určitě znamenají nejen pro zemi, ale nyní už pro NATO jako celek významný technologický posun.

Zdroj: Naval News, Janes

KAM DÁL: Raketomet Uragan: Ruská vichřice se valí Ukrajinou. Obránci na něj našli ráznou odpověď.