Hlavní středověká tepna Prahy. Karlova ulice mohla v minulosti sloužit tramvajové dopravě
Kdo se v těchto dnech vydá na procházku centrem Prahy, pravděpodobně se této ulici nevyhne. Karlova ulice nesoucí jméno po římském císaři a českém králi Karlu IV. má mnoho ze své původní krásy a právě v době, kdy nepraská ve švech kvůli turistům z celého světa, je čas si ji poctivě prohlédnout.
Ve středověku se jednalo o tepnu Prahy. Propojení Starého Města a Malé Strany vedlo právě skrze tuto slavnou pražskou ulici, která ústí přímo na Křižovnickém náměstí, před Karlovým mostem.
Tato součást Královské cesty je v běžném provozu zahalena pod roušku nevkusných obchodů s křiklavou reklamou. Ta okrádá krásné památky Prahy o pozornost většiny procházejících. Ze středověké tepny se tak stala tepna turistická. V současnosti se však na tento vzácný kus Starého Města můžete podívat v poněkud jiném světle.
Není obchod jako obchod
Už ve středověku dnešní Karlova ulice sloužila hlavně obchodu. Zajímavostí je, že na prostranství mezi Liliovou a Karlovou ulicí v době husitské patřilo pouze zlatníkům. Významný kunsthistorik František Dvořák za svého života uváděl, že ze šesti přítomných domů hned pět patřilo právě zlatníkům.
Dům U Zlatého hada patřil zlatníkovi, který si vzal dceru kutnohorského mincmistra, což byl generální ředitel kutnohorských stříbrných dolů. O jejich bohatství tak nemohlo být pochyb.
V Karlově ulici se dařilo také ševcům. Nešlo ovšem o obyčejné představitele tohoto důležitého řemesla. Podle dochovaných historických zdrojů sahajících až do 17. století můžeme narazit na závratné počty bot, kterými se místní ševci mohli chlubit. Zásoby dosahovaly počtu až dva tisíce.
O tom, že se zde prodeji a výrobě bot dařilo, svědčí hned několik domovních znamení, která jsou viditelná dodnes. V nitru těchto tradičních obchodů však dnes narazíme na výrazně odlišný sortiment. Obchody se většinou soustředí na turistický ruch a není neobvyklé se zde chytit do finanční pasti, kdy vás lahev vody vyjde na sto korun.
Nejvýznamnější památky
O Karlově ulic bychom za jiných okolností mohli hovořit v minulém čase. Během 19. století se totiž velmi vážně uvažovalo o zásadní proměně tohoto specifického prostoru Starého Města. V plánu bylo zbořit několik domů, aby vznikl prostor pro projíždějící tramvaj. K tomuto záměru naštěstí nikdy nedošlo. Jedna z větších změn je vidět na rohu Karlovy a Liliové ulice, kde stojí velký moderní činžovní dům U Modré štiky. Zde byl otevřen první pražský biograf Viktora Ponrepa.
Karlova ulice se tak téměř beze změny vine jako had mezi staroměstskými domy již od Malého náměstí. První z důležitých staveb najdeme hned v Husově ulici, kde stojí Clam-Gallasův palác. O dnešní podobu významného architektonického díla se zasloužil Jan Václav Gallas.
Schopný diplomat, který si získal respekt na mnoha místech v Evropě a stal se místodržící král v Neapoli, chtěl v Praze vybudovat honosný palác. Sezval si tak ty nejlepší umělce, aby vytvořili složitý stavební projekt. Práce se v roce 1713 ujal císařský dvorní architekt z Vídně Johann Bernhard z Erlachu. Nepřehlédnutelné reliéfy patří k dílům jednoho z nejvýznamnějších představitelů baroka v Čechách Matyáše Bernarda Brauna. Interiér stavby je vyzdoben slavným malířem, který se soustředil převážně na fresky, kterým byl Carlo Vinzenzo Carlone.
Slavný astronom
V úzké Karlově ulici můžeme narazit i na významné detaily, které se vážou k významným osobnostem, které zde nějakou dobu pobývaly. Na domě U Francouzské koruny najdeme pamětní desku, která připomíná, že zde působil slavný astronom Johannes Kepler, autor památného díla o nové astronomii.
Právě v tomto domě se můžeme také nechat oslnit nádhernými původními renesančními arkádami. Na konci cesty čeká v řadě schovaný a navenek nenápadný Colloredo-Mansfeldský palác. Před přechodem na Křižovnické náměstí se tak hodí navštívit tento honosný prostor, který v současné chvíli slouží jako součást Galerie hlavního města Prahy.
Za obyčejnou fasádou, kterou doplňuje snad jen zvýrazněná brána, se skrývá chlouba baroka. Samotný interiér je totiž bohatě zdobený od podlahy až ke stropu tím nejlepším, co tehdejší umělci uměli nabídnout. Fresky ve stylu vrcholného rokoka, stěny obložené umělým mramorem, některé pokoje jsou pokryty tureckými hedvábnými tapetami.
Už dávno místo však neslouží vzácným událostem jako v minulosti. Plesy alespoň částečně nahradily výstavy uměleckých děl, které však většinou stojí ve stínu nádherné výzdoby celého paláce.
Karlova ulice je tekoucí studánkou města, která nabízí ještě mnohé skryté poklady. Najdeme zde dům, kde byla úplně první pražská kavárna, vchod do Klementina, Vlašskou kapli Nanebevzetí Panny Marie a samozřejmě kostel Nejsvětějšího Salvátora. Jedná se o vzácnou pražskou tepnu, kterou je nutné chránit před spekulanty a obchodníky, kteří nemají citu a parazitují na jejím hlubokém významu.
KAM DÁL: Zapomenutá cesta na Pražský hrad. Schody, kde si budete připadat jako v cizí zemi
