Jak vypadá život v ukrajinském bunkru: Největší problém je sehnat šampaňské
Calá řada Ukrajinců se hned na začátku ruské invaze přesunula do stanic metra, které byly vystavěné za sovětské éry. Tehdy byly postaveny s tím, že v případě útoku budou obyvatele země chránit před agresory ze západu, místo toho je ale ochraňují před Ruskem. Popsali, jak vypadá život v bunkru.
„První den války jsme slyšeli hlasité zvuky explozí. Už tedy dopadaly blízko našeho obytného bloku. Oblékli jsme se, vzali jsme si dokumenty a utekli jsme,“ řekl pro The Guardian Denis Kapustynskyj (19), který aktuálně pobývá v jedné ze stanic metra.
„Já ven moc nechodím, nahání mi to strach,“ svěřil se Denis, který si momentálně ani není jistý, jestli ještě má nějaký domov, nebo jestli byl při konfliktu zdemolován.
Někteří lidé se ale z podzemí čas od času ven podívají, část z nich musela nad zemí nechat své domácí mazlíčky, kteří byli moc velcí na to, aby je vzali s sebou, a tak je chodí navštívit.
Další se zase vydávají za sluníčkem, které se pro ně, spolu s čerstvým vzduchem, stalo vzácností. Každá cesta na povrch je ale možným rozsudkem smrti.
Minulý čtvrtek zasáhla střela frontu na jídlo a zabila v ní několik lidí, mezi nimi byla i jedna žena, která strávila celou dobu válečného konfliktu v podzemí a zašla si ven na krátkou pauzu.
V případě, že chce někdo provizorní bunkr ve stanici metra na čas opustit, musí si svou cestu na povrch velmi dobře načasovat a vrátit se do šesti hodin. Přesně v šest hodin večer se totiž zavírají obrovské kovové dveře do bunkru, které jeho obyvatele přes noc chrání.
Lidé žijící v podzemí se snaží co nejvíce imitovat běžný život, aby pobyt v bunkru lépe snášeli. V podzemí jim nechybí cvičení v podobě procházek po trati metra, společnost domácích mazlíčků a dokonce ani oslavy narozenin.
„Největším problémem bylo sehnat šampaňské,“ řekla se smíchem Tetiana Kapustynska, která v podzemním bunkru oslavila své 24. narozeniny balónky, které přivázala u místa, kde přespává, a instantní kávou.
Někteří lidé se ale vrátili do svých domovů, prý jim chyběl život na povrchu a jsou ochotni podstoupit risk, který na ně venku čeká, další jsou rozhodnuti v bunkru zůstat.
„Není to tady tak hrozné. Spřátelili jsme se, mám tu svou kočku, čtu si a čekám, než se celá situace uklidní,“ svěřila se Ksenia Zytnyk.
Zdroj: The Guargian
KAM DÁL: Tereza Maxová zveřejnila silné záběry. Takhle vypadá její pomoc Ukrajině.
