Masovému vrahu Breivikovi vězení nevoní: Stát žaloval pro porušování lidských práv

Anders Behring Breivik je známý svým útokem na ostrově Utøya, kde zabil celkem 69 mladých lidí, účastníků letního tábora, pořádaného Norskou stranou práce. Není to ale jeho jediný zločin. Dnes se už často zapomíná, že mu byl prokázána také série teroristických útoků v Oslu, při nichž zahynulo dalších osm lidí. Nejznámější útok na ostrově  Utøya se udehrál právě 22. července roku 2011.

Přijel zkontrolovat bezpečí

Na ostrov tehdy Breivik připlul v přestrojení za policistu, který má zkontrolovat bezpečnost účastníků tábora. Prakticky okamžitě ale začal střílet na každého, koho objevil. Střílel na nohy, aby lidé nemohli utéct. Když padli na zem, střílel do hlavy. Koho uviděl, ten neměl šanci na záchranu. Jaké hrůzy musely jeho oběti před posledním vydechnutím zažít, s jakými úzkostmi se budou do konce života potýkat přeživší a jak se dokáží se ztrátou svých blízkých vyrovnat jejich rodiny? O tom útočník patrně nepřemýšlel - nebo snad ještě hůř - možná, že ano.

Proč? 

Z jakého prostředí asi může pocházet mladý muž, který se ve svých myšlenkách upne ke krajní pravici a na konci svého tažení dokáže vzít život sedmasedmdesáti nevinným lidem? Řekli bychom, že asi půjde o člověka z neutěšeného prostředí. Jeho otcem je však někdejší norský diplomat, s nímž se ale malý Anders nevídal. Když mu byl pouhý rok, otec se odstěhoval do Francie a jeho syn vyrůstal jen s matkou. Byl toto ten moment, který ho přivedl na scestí? Pokud ano, proč se další tisíce a tisíce dětí z rozvrácených rodin nechápou zbraní?

Příliš radikální i na krajní pravici

Jako dítě se Anders Breivik o politiku ani přes otcovo povolání nijak nezajímal. Později ale, již ve svých šestnácti letech vstoupil do pravicové Pokrokové strany. Jedním z jejích témat byl boj proti imigraci. Jeho názory se ale začaly radikalizovat, a to až do té míry, že už to bylo moc i na poměrně militantní Pokrokovou stranu. Mladý Breivik byl ve svých sedmadvaceti letech ze strany vyloučen, což ale rozhodně jeho smýšlení nijak neovlivnilo. Dá se říct, že naopak upevnil svoje postoje a názory a začal vyhledávat ultrapravicové strany po celé Evropě a běloruský výcvikový tábor mu dal ten pravý “vojenský” základ pro další kroky.

Zemědělec Breivik

S Andersem to neměla jednoduché ani jeho rodina. Matkou i mladší sestrou pohrdal, připisoval jim vinu za rozpad rodiny, považoval je za méněcenné. To mu ale nebránilo žít spolu s matkou z ryze zištných důvodů - bylo to levnější a peníze zůstávaly na plánovanou akci. Ostatně zdá se, že ke své “misi” směřoval dlouhodobě a velmi cílevědomě. Jednu chvíli dokonce vlastnil zemědělskou společnost, což bylo ideální prostředí pro získání dostatku hnojiva. Na co hnojivo? Svých chemickým složením lze totiž úspěšně použít při výrobě výbušniny.

Psychopat nebo ne? 

Kdo je Anders Behring Breivik? Známe jeho činy, ale kdo zná jeho duši? Co to může být za člověka, který neváhá zaútočit na nevinné lidi a desítky jich připravit o život? Podle odborníků se jedná o psychopata (což by pravděpodobně bylo možné odhadnout i laicky). V dalších soudech se už psychologové mírně i více rozcházejí, označují jej za narcistu, pomateného bojovníka proti imigraci a hlavně muslimům, za člověka, který touží po slávě a pozornosti, ale stejně tak za muže s velmi nízkým sebevědomím a pocitem méněcennosti. Zdá se, že i když se psychologové v hlavním hodnocení částečně rozcházejí, pravdu budou mít všichni. Psycholog Slavomil Hubálek v roce 2011 pro iDnes dokonce uvedl, že se jedná o osobnost, která se chtěla útoky zviditelnit, upoutat na sebe pozornost. Zvolil tedy velmi zvláštní způsob…

Raději za mříže než do blázince

Již před soudním projednáváním případu samozřejmě Breivik prošel psychiatrickým vyšetřením. Výsledkem byl závěr, který hovořil o paranoidní schizofrenii. Podle takového posudku by byl býval Breivik spíš než do vězení poslán na psychiatrické léčení. To ale hrdý Nor nechtěl a nemohl dopustit. Požadoval nové vyšetření a přehodnocení prvotního nálezu. Muž, který si tolik zakládá na své pověsti, ale i vizáži (ještě před útoky podstoupil některé plastické operace obličeje, aby se stal atraktivnějším), se nemohl nechat zesměšnit výrokem, že je duševně nemocen. Další vyšetření mu již dalo za pravdu a Breivik tak stanul před soudem, kde se měl ze svých činů zpovídat. Soudní líční pro něj ale zjevně bylo odměnou. Konečně byl vidět, mluvilo se o něm, televize vysílala záběry z procesu - zkrátka stal se “hrdinou”. Za jakou cenu?

Lidská práva masového vraha

Pobyt ve vězení už pro Breivika není tak příjemná zkušenost. Dokonce si v roce 2016 stěžoval, že stát porušuje jeho lidská práva. Ja toto vůbec možné? Uvedl, že izolace u něj způsobuje deprese a nespavost. Ptal se rodičů zabitých dětí, jak se jim spí? Breivikovi dokonce ani nechutná vězeňská strava. A jak vypadá to šílené norské vězení, kde tolik trpí vrah 77 lidí? Breivik - pravda - tráví většinu dne v izolaci, ale v místnosti má televizi, počítač, může mít k dispozici denní tisk, počítačové hry, knihy. Bylo mu umožněno studium mezinárodních vztahů na univerzitě v Oslu - samozřejmě dálkově. Počítá snad, že po propuštění z vězení vstoupí do vod mezinárodní politiky?

Jediné, co ho ale podle jeho slov, které pronesl v roce 2016 u soudu, který rozhodoval o jeho žalobě na stát pro porušování jeho lidských práv, drží při životě, je studium Hitlerova díla Mein Kampf. Dá se tedy předpokládat, že se může takový člověk za 21 let ve vězení napravit? Pokud ale vyjde z vězení, nepůjde už o Anderse Behringa Breivika, ale o Fjotolfa Hansena. Masový vrah se nechal ve vězení přejmenovat. Jeho skutky a hrůzy, které spáchal, tím ale rozhodně zapomenuty být nemohou.

KAM DÁL: Americký zpěvák ve službách socialismu. Dean Reed zemřel za velmi záhadných okolností