Kdysi nejdelší most Evropy měl stavět někdo úplně jiný. Negrelliho viadukt čeká zajímavá budoucnost
Negrelliho viadukt v Praze se po třech letech definitivně a kompletně opravil. Jeden z historicky nejvýznamnějších mostů Evropy je ověnčen hned několika pestrými zajímavostmi. Dlouhé čekání na důstojnou podobu, která v minulosti budila pozornost a respekt, se v současnosti vrací ke kořenům. Připomeňme si, čím je tato stavba tak unikátní.
Hned na začátek je nutné podotknout, že jméno, kterým se tato unikátní železniční stavba pyšní, mohlo připomínat zcela jinou osobnost. Rakouský inženýr Alois Negrelli byl ve svém oboru nepopiratelným průkopníkem, tento most měl však stavět český projektant Jan Perner.
Původní záměr ovšem znemožnila nečekaná tragédie, kdy Perner ve vlaku narazil za jízdy hlavou do návěstního sloupku a druhý den umírá na následky zranění hlavy. Podle archivu hlavního města Prahy zřejmě stačil navrhnout, kudy tento unikátní most povede. Čím je čerstvě zrekonstruovaná stavba tak unikátní?
Nejdelší most Evropy
V současnosti se jedná o druhý nejstarší most, který vede přes Vltavu, a zároveň se tak jedná o nejstarší železniční most v hlavním městě. Budován byl od roku 1846 do roku 1849, což odpovídá stejnému času, za který byla zhotovena jeho současná komplexní rekonstrukce. V přehlídce slov s přídomkem nej je nutné ještě dodat, že se jedná o nejdelší železniční most v České republice.
Do roku 1910 však tento primát držel v celé Evropě. Jeho fascinující délka 1 120 m okouzlovala svým elegantním vzhledem, který ne náhodou odkazoval k římským viaduktům. Na světově unikátní stavbě se podílelo až 3 000 dělníků. Záměr mostu byl prostý. Šlo o vytvoření jedné z větví Severní státní dráhy Olomouc-Praha-Drážďany.
Dnes ovšem nesledujeme totožný most, který byl dokončen v polovině 19. století. Zásadní změna, která se týkala spíše okolí, souvisela s úpravou toku Vltavy, kdy tři ramena pod Negrelliho viaduktem v okolí Šaškových mlýnů byla zasypána. Tehdy také zmizely čtyři pražské ostrovy. Konkrétně šlo o Kamenský, Papírnický, Jerusalemský i Rohanský ostrov.
Tehdy se nahlas hovořilo, že most překáží v rozvoji města. Kritice se nakonec nepodařilo prosadit radikální nápady na jeho demolici, ale nakonec se v padesátých letech 20. století Negrelliho viaduktu nevyhnula redukce tří mostní oblouků, které musely být zbořeny. Tento krok byl učiněn hlavně kvůli lepší průjezdnosti automobilů.
A co dnes?
Po třech letech se na Negrelliho viaduktu znovu objeví vlaky a dlouhé období plné stavebních strojů a složitých úprav je u konce. Původně odhadovaná částka 1,4 miliardy korun se vyšplhala na 1,9 miliardy korun. Prodražení vzniklo na základě mnohem horšího technického stavu některých oblouků, než se původně předpokládalo. Ze stejného důvodu se prodloužila i doba trvání celé rekonstrukce. Hotovo totiž mělo být už v září roku 2019.
Samotné oblouky, které jsou pro Negrelliho viadukt charakteristické, by měly v budoucnu sloužit občanům. „Aktuálně probíhá dopracování konceptu dopravně územního rozhodnutí, žádost o územní rozhodnutí chceme podat během léta. Oblouky by mělo být možné následně využívat pro obchody, kavárny, ateliéry a další služby," uvedl mluvčí magistrátu Vít Hofman.
V plánu města je také kompletně změnit celé přilehlé okolí hlavně na břehu ve čtvrti Karlín. Změní se tak povrch vozovky, chodníky a režim dopravy. Pro specifické aktivity by tak mohlo být využito až 45 ze 74 oblouků unikátního mostu.
Stavba, jež budila při svém dokončení v roce 1849 úžas, tak má nakročeno k tomu se stát plnohodnotným centrem kultury a volného času, kromě toho, že se v podstatě jedná o jeden z úseků dlouholetého projektu v cestě na letiště Václava Havla a rychlejším spojení s Kladnem.
KAM DÁL: Švýcarský div světa, který nestál ani frank navíc. Nejdelší železniční tunel slaví čtyři roky
