Když Čech Čechovi nerozumí. Se spisovným jazykem už si moc hlavu nelámeme
Čeština se za posledních několik desítek let výrazně změnila, vyvíjela se a rozdíl mezi mluvou dnes a před několika staletími je skutečně mnohdy markantní. Jedním z největších rozdílů je i v ochotě používat spisovná výraziva či spisovný jazyk obecně. Co vše na náš jazyk působí?
Používání spisovného jazyka českého je podobné jako estetika spojená s vhodným oblékáním. V posledních letech se vytrácí z nejrůznějších společenských míst i vhodné odívání – jako například z divadel, kam pánové chodí v saku a kravatě daleko méně, než tomu bylo dříve. Stejně tak to je v oblasti komunikace, a to té formální i neformální.
Spisovná a bohatá čeština součástí prestiže
Před několika desítkami let se prostřednictvím vyjadřování lidí hodnotilo také jejich společenské postavení. Tehdy bylo jednoduše prestižní umět dobře a spisovně česky a mít bohatou slovní zásobu. Dnes se však někteří Češi dostávají do stadia, kdy prakticky neumějí hovořit a vyjadřovat se spisovným jazykem. Podle odborníků sice není pro Čechy spisovný jazyk cizím a jsou poměrně dobře schopni ho rozeznat, ale vlastní praxe je zkrátka něco, co jim uniká a v následujících letech může velmi brzy i chybět.
Rozdíl mezi mluvou dnešních mladých a například jejich vrstevníků z masarykovské republiky je skutečně markantní, a to nejen ve formách mluvy, ale i v samotných slovech, jelikož v dnešní době se jich zrodily stovky a možná i tisíce, které tehdy neexistovaly. Na druhé straně je nutné říci, že spousta "historických" slov z dávné doby prakticky zaniklo. Kdybychom tak postavili vedle sebe například dva pětadvacetileté muže z tehdejší a dnešní doby, možná by si, především z důvodu markantního rozvoje českého jazyka, v některých oblastech vůbec nerozuměli.
Moderní technika vs. ruchadlo
Zajímavé by bylo i to, o čem by si tito dva asi povídali. Je totiž více než evidentní, že nejen jazyk prošel za tu dobu obrovských vývojem, ale samozřejmě i nejrůznější technika. Ti dnešní by dozajista hovořili o počítačích, mobilních telefonech a nejrůznější elektronice, jeho předchůdci by pak excelovali zejména v oblasti zemědělství a s ním spojených strojících jako je ruchadlo či by se prezentovali "rozprávkou" o tehdejším životě na venkově.
Svou roli hrají i cizí jazyky
Dnes je český jazyk výrazně ovlivněn i řadou cizích jazyků, zejména pak angličtinou. V minulosti podobnou úlohu hrála převážně němčina, v ještě vzdálenější časech pak i latina. I z ní ale vzešlo mnoho slov, která se uchovala dodnes, a možná bychom to od nich ani nečekali. Příkladem těchto slov jsou například cukr, student, mše či kostel.
Příklady přejatých slov: z němčiny (barva, rychtář, puška), z francouzštiny (turnaj, inženýr, žampión, bujón, želé; bižuterie, parfém, kostým), z italštiny (konto, banka, kvinteto), z angličtiny (šek, byznys, tenis, gól, fotbal, hardware, hit, svetr), z latiny (cyklus, student, kostel, mše).
Zdroje: Český rozhlas, Česká televize, chytrous.cz
KAM DÁL: Češi neztrácejí svůj pověstný smysl pro humor. Znáte vtipy a nová slova, která přinesl covid?
