Kouzlo Pražských Benátek. Krásnému kanálu dala jméno bláznivá žena z Kampy
Unikátní vodní prvek v historickém centru Prahy patří mezi nejkrásnější místa hlavního města. Není se tak vůbec čemu divit, když si právě kousek tohoto obydleného území vysloužil název Pražské Benátky. Vltavský kanál, který odděluje ostrov Kampa od Malé Strany, má historii sahající až do 12. století. Jak se zde žije dnes a proč se tomuto místu říká Čertovka?
Ne vždy se tento krátký vltavský kanál jmenoval Čertovka. Zdejší náhon byl vytvořen již ve 12. století, a to hlavně díky Maltézským rytířům, kteří iniciovali, aby se zde Vltava opřela do tehdejších devíti malostranských mlýnů. Z nich dnes zůstaly pouze tři a původně se tomuto vodnímu prvku říkalo lidově Strouha, někdy Strouha malá či Malostranská. Jak tedy vznikl název Čertovka?
Pověst o ďábelské ženě
V historických pramenech najdeme mnoho dalších názvů, které místní vltavský náhon za svoji existenci vystřídal. Většina z nich odkazuje ke zdejším majitelům přilehlých nemovitostí. Nějakou dobu to tak byla strouha Venclíkovská, Štěpánovská či Rožmberská. Na konci 16. století zde totiž vlastnil velkou část pozemků Vilém z Rožmberka. Vznik současného názvu má dvě teorie, jejichž historie sahá do 19. století. Název je odvozen pravděpodobně od názvu domu “U sedmi čertů”. Existuje však i mnohem tajemnější verze původu současného názvu.
Vztahuje se k pověsti o ďábelské ženě, která bydlela v blízkosti Čertovky na Maltézském náměstí. Ta šla údajně jednoho dne prát prádlo do oné strouhy a bláznivě u toho nadávala. Když ji pozorovali kolemjdoucí mladíci, označili ženu za čertovskou bábu, či dokonce za čertovku.
Následně na její dům namalovali sedm čertů. Další teorie vzniku názvu souvisí s rychlostí, jakou voda v malém náhonu protéká. Když je hodně vody, teče totiž jako čert. Poněkud neromantická teorie vychází z faktu, že v místech Pražských Benátek byl čertovský zápach, protože v těchto časech nebyla zavedena kanalizace. Všechny splašky tak tekly rovnou do strouhy.
Kouzlo Pražských Benátek
Vodní strouha mezi domy a parkem Kampa velmi vzdáleně připomíná Benátky. Název Pražské Benátky si vysloužila hlavě ta část, která je blízko Karlova mostu. Čertovka zde teče přímo mezi činžovními domy, od kterých vedou cestičky přímo k vodě. Místní sem tak chodili pro vodu, prát prádlo a také rybařit.
I dnes zde bydlí několik lokálních patriotů, ale moderní doba kontext místa zásadně proměnila. Jedno z nejnavštěvovanějších míst Prahy je většinu času pod tlakem turistů z celého světa. Až v současné chvíli, kvůli pandemii koronaviru, se dav návštěvníku poněkud uskromnil.
Komerčně velmi vděčný název Pražských Benátek do těchto míst Čertovky přivádí velké množství malých motorových člunů, které zde provádějí vyhlídkové plavby, což hrstka místních obyvatel nese nelibě.
Čertovku můžete také znát z filmů. Asi nejviditelněji byla natočena ve filmu Chobotnice z II. patra, protože právě zde byla jejich domovská adresa. Kromě toho je také dobré připomenout tři nádherné mlýny, které jsou zde stále k vidění. Mezi nimi jsou původně raně barokní mlýn Huť, Zlomkovský mlýn a Velkopřevorský mlýn, který je hned vedle mostku, který vede k populární Lennonově zdi. Jedná se o poslední zachovalý renesanční mlýn ze 16. století.
Jedno z nejkouzelnějších míst tak skrývá mnoho zajímavostí a v povodí Čertovky najdete nejenom krásnou architekturu a okouzlující zákoutí. Především zde je jen těžko popsatelný genius loci, který je poněkud odlišný od opravdových Benátek, ale má svoji vlastní autentickou a originální atmosféru.
KAM DÁL: Pražská záchytka světovým unikátem. Prvním návštěvníkem byl ruský námořník přesně před sedmdesáti lety
