Krutá zima naší minulosti. Výmysl z Ladovy pohádky, nebo odraz změny klimatu
Za okny padá sníh, lidé se se sáňkami scházejí na kopcích, děti se koulují a staví sněhuláky. Byť sníh přišel až několik dní po Vánocích, tak kdo není v karanténě nebo neleží s koronavirem na lůžku, může si sníh užít plnými doušky. Jedná se však současně o unikátní sněhovou nadílku, která se spíše vymyká standardům? Jaká byla vůbec ta největší sněhová nadílka v historii?
Vánoce jako z obrázků Josefa Lady v České republice už nejsou dávno normou. I když by si to každý přál a nepopiratelně by sníh přispěl ke sváteční atmosféře, poslední opravdu silná prosincová zima přišla v roce 2010. Nutno dodat, že to, co je na první pohled romantické, nemusí být zrovna dvakrát žádoucí. Velké sněhové kalamity, které trvají několik týdnů, totiž mohou způsobit výrazné jarní povodně. I snih totiž musí někdy roztát. Jaká kalamita byla v historii České republiky vůbec ta nejkrušnější?
Není to tak dávno
Velmi unikátní zima přišla na přelomu let 2005/2006. Tehdy se Českem prohnala taková kalamita, jež znamena intenzitu sněžení v míře 50 centimetrů sněhu za 24 hodin. Jednalo se tak o opravdu poctivou zimu jako z Ladových obrazů. Východ Česka byl navíc napaden postupující tlakovou níží až z Jadranu, což byl velmi unikátní meteorologický jev.
Kalamita byla tak silná, že většina řidičů musela jezdit s řetězy i v místech jako Ostrava. Slavnou písničku tehdy napsal i místní bard Jaromír Nohavica s příznačným názvem Ladovská zima. Jak už bylo zmíněno, na jaře se tento sněhový nadstandard promítl v nepříjemné povodně.
Hlubší pohled do historie
O tom, že bílá zima už není to, co bývalo, svědčí i čísla. Ještě v nedávné minulosti byla standardní sněhová nadílka, ovšem v posledních dvaceti letech se v nížinách potkáváme spíše se sněhem, který moc dlouho nevydrží. Zda je na vině i tolik proklamovaná změna klimatu, není jasné, ale přirozeně např. ve městech je s vyššími teplotami mnohem složitější udržet sníh nějakých těch pár dní, natož měsíců.
Za zmínku z posledních let určitě stojí krutá zima na přelomu let 1995/1996. Na Labské boudě tehdy naměřili rekordní a dnes těžko uvěřitelné číslo 865 centimetrů nově napadaného sněhu. Tehdy se zároveň jednalo o jednu z nejstudenějších zim.
Co se rekordů týče, velmi unikátní zimu zažili spoluobčané na přelomu let 1969/1970. Výška sněhové pokrývky, ale také četnost napadaného sněhu. To všechno se do tabulek na několika místech v tehdejším Československu zapsalo rekordními hodnotami.
V Liberci ještě na začátku března leželo 97 cm sněhu a třeba na pražské Ruzyni 57 centimetrů sněhové nadílky. Samostatnou kapitolou jsou přirozeně horské oblasti, kde panují poměrně extrémnější podmínky. Kdybychom však hledali jednu z těch vůbec nejbrutálnějších zim v historii, museli bychom se podívat do doby, kdy jsme byli ještě součástí Rakouska-Uherska.
Absolutně nejvyšší naměřená hodnota napadaného sněhu tedy patří roku 1911, kdy z 8. na 9. března napadalo jen těžko uvěřitelných 491 centimetrů sněhu. Odehrálo se tak na Lysé hoře v Beskydech, zde také o pět let později padl rekord s nejvíce napadaným sněhem za den.16. dubna roku 1916 zde totiž napadlo až 108 centimetrů sněhu za 24 hodin.
KAM DÁL: Spát dopoledne se nevyplácí. Lenost přes den může způsobit psychické problémy
