Nejpopulárnější česká píseň: Jak vznikala Modlitba pro Martu Kubišovou?
Jen málokdo nezná skladbu Modlitba pro Martu, kterou nazpívala Marta Kubišová. Jedna z ústředních písní dvou důležitých historických milníků Československa však vznikla pro dobový scénář. Autor textu si ovšem nemohl odpustit reflexi krutých okolností okupace ze srpna roku 1968. Poprvé totiž Modlitba pro Martu zazněla 23. srpna v seriálu Píseň pro Rudolfa III. Jaké je pozadí vzniku této důležité písně?
Okolnosti vzniku jedné z nejdůležitějších písní naší moderní historie sahají až do roku 1967. Tehdy totiž režisér Jaromír Vašta podle scénáře Jaroslava Dietla začíná točit hudební televizní seriál Píseň pro Rudolfa III.
Zajímavý koncept přivedl na obrazovku významné zpěváky a herce své doby, kteří prezentovali svou tvorbu v kostýmech a historickém ději. Od sedmého dílu byla však koncepce seriálu upravena a skladatel Jindřich Brabec a textař Petr Rada museli vytvořit zcela nové písně. Jednou z nich byla pro Martu Kubišovou.
Zloba, závist, zášť, strach a svár, ty ať pominou,
ať už pominou.
Teď když tvá ztracená vláda věcí tvých zpět se k tobě navrátí, lide, navrátí.
Z oblohy mrak zvolna odplouvá
a každý sklízí setbu svou,
modlitba má, ta ať promlouvá k srdcím, která zloby čas nespálil jak květy mráz, jak mráz.
Ať mír dál zůstává s touto krajinou.
Zloba, závist, zášť, strach a svár, ty ať pominou,
ať už pominou.
Teď když tvá ztracená vláda věcí tvých zpět se k tobě navrátí, lide, navrátí.
Hymna na konec
Pro osmý díl s názvem Hrabě Monte Christo se tak dvojice pustila do práce. Podle scénáře Jaroslava Dietla měla na konci epizody zaznít významná až hymnická skladba přímo pro Martu Kubišovou. Píseň měla mít smysl andělského smíření. Motiv vycházel z Komenského Kšaftu umírající matky Jednoty bratrské. 21. srpna 1968 právě ve dnech, kdy Rada a Brabec dokončovali píseň, přišla okupace vojsk Varšavské smlouvy.
Dietl a režisér Vašta na nic nečekali. Hned 22. srpna se pustili do natáčení šestého dílu, kam potřebovali nutně nějakou skladbu. Už v úvodu dílu je zachycena Marta Kubišová, jak jede autem a kolem ní jsou sovětské tanky v Praze. V tu chvíli využili ještě píseň Cesta, se kterou vyhráli Kubišová, Rada a Brabec Bratislavskou lyru.
Dokončení během okupace
V době počátku okupace měl Petr Rada dokončenou pouze třetinu písně. O dva dny později ho nahrávací studio prosilo, jestli nedisponuje nějakým textem, který by mohla kapela a zpěváci nahrát jako protest proti okupaci. Rada odmítl s tím, že nic nemá.
Z nahrávacího studia na Petynce mu však vzápětí zavolal také skladatel Brabec s tím, že potřebuje závěrečnou skladbu do šestého dílu, kde použijí záběry z okupované Prahy. Rada ihned dokončil text, který měl zaznít až v dílu Hrabě Monte Christo, a hymna proti okupaci byla na světě.
Protože sovětské tanky blokovaly mosty, musel celý text diktovat do studia po telefonu. Marta Kubišová tak poprvé píseň s tehdejším názvem Modlitba nahrála už 23. srpna právě v břevnovském studiu Na Petynce. Autoři seriálu a herci následně zamířili do improvizovaného studia Československé televize na Novodvorské, odkud celý díl s písní odvysílali. Následující den už byla skladba Modlitba pro Martu v československém rozhlase.
Co bylo s Martou?
Marta Kubišová s nástupem normalizace přišla o svou pozici hvězdné zpěvačky. Bylo jí zakázáno vystupovat a skladba Modlitba pro Martu, která byla ještě v roce 1969 vydána na jejím samostatném albu Songy a balady, zmizela v trezoru. Osud Marty Kubišové nabral pád do „undergroundu“. V roce 1977 podepsala Chartu 77 a stala se jednou z mluvčích.
Režim, který ji už v té době dlouhodobě uklidil na vedlejší kolej, přitvrdil. O to dojemnější je šťastný konec této skladby, kterou po 19 letech zazpívala z balkonu Melantrichu na Václavském náměstí.
Zdroje: Česká televize, irozhlas.cz, wikipedia.cz
KAM DÁL: Soudružky v revoluci aneb trpký úděl komunistických žen.
