Neuvěřitelný nález: Vrak lodi, který sloužil k deportaci Mayů na otrockou práci

Boji Mayů z období 1847 až 1901 se říká Válka kast. La Unión zajatce přepravovala na Kubu, aby zde pracovali na polích s cukrovou třtinou. Podle agentury AP to bylo v době, kdy už na Kubě bylo otroctví nelegální. Provozovatelé lodí proto Mayům dávali podepsat dokument, jímž přistupovali na to, že se nechají najmout jako dělníci. Ve skutečnosti se s nimi ale jednalo jako s otroky.

La Unión se potopila v roce 1861 po výbuchu palubního kotle u břehů kdysi významného yucatánského přístavu Sisal.

Identifikace parníku

Vědci parník identifikovali po prozkoumání ohořelého dřeva a také kotlů, na nichž byl patrný výbuch. Také místo, kde se parník potopil, odpovídalo dobovým zprávám o neštěstí. Dochovala se informace, že tehdy zahynula polovina osmdesátičlenné posádky a 60 pasažérů.

Předtím, v říjnu 1860, byl parník zadržen v sousedním státě Campeche, kde vzal na palubu 29 Mayů včetně sedmiletých dětí. Tato akce byla sice zmařena, avšak parník v cestách na Kubu pokračoval a bral na palubu i platící pasažéry. Zda na něm byly v době jeho poslední plavby Mayové, není jasné. Většinou byli v dokumentech zapisováni jako náklad, nikoli jako pasažéři.

Prodej otroků

Archeoložka Helena Barbaová Meineckeová řekla, že mayští vzbouřenci byli často posíláni na Kubu, odkud se mnozí z nich nevrátili. „Každý otrok byl prodán zprostředkovateli za 25 pesos. Potom byl prodán znovu v Havaně - muži za 160, ženy za 120 pesos," řekla.

Mayové na Yuacatánu zahájili v roce 1847 jednu z posledních vzpour původního obyvatelstva, píše AP. Bojovali proti nadvládě bělochů a míšenců, kteří je vykořisťovali. Mexická vláda proti rebelům postupovala brutálně, avšak poslední odpor zlomila až v roce 1901.

K vraku parníku La Unión dovedl archeology místní rybář. Zbytek lodě byl necelé čtyři kilometry od přístavu Sisal v hloubce zhruba sedmi metrů.

KAM DÁL: Další pandemie horší než současný koronavirus jsou jen otázkou času. Vláda přitom opět dramaticky zaspala