Obří český vysílač je vyšší než Eiffelova věž. Proč ho turisté nemají rádi?
Nejvyšší stavba v České republice není navštěvovanou dominantou. A už vůbec nejde o oblíbenou národní památku. Co také obdivovat na obyčejném vysílači? On však tak úplně normální není. Je totiž vyšší než Eiffelova věž. A to není zdaleka všechno.
Vysílač Liblice B už přes 42 let vévodí svojí výškou stavbám v celé České republice. Dva stožáry, které pokrývají jedním signálem skoro celé Čechy, se nacházejí ve Středočeském kraji nedaleko Českého Brodu. Dvě hubené věže svojí monumentalitou začnou okouzlovat hlavně ve chvíli, kdy jste v jejich bezprostřední blízkosti. Mají výšku 355 m, a to už je co říci.
Okolí Liblic bylo pro vybudování armádního radiotelegrafního vysílače vytipováno hned po založení samostatného Československa. Vysílač měl být zcela nezávislý, a proto k němu měla být vybudována samostatná elektrárna s kasárnami pro 600 vojáků. K tomu však nikdy nedošlo, ale místo s ideálními podmínkami pro vysílání radiového signálu zůstalo i nadále evidováno.
Dědeček vysílač
První výstavby se katastrální území Liblice dočkalo v roce 1929, kdy byl instalován malý pokusný vysílač. Ministerstvo pošt a telegrafů po zkušebním vysílání potvrdilo vhodné podmínky k vybudování většího projektu. První stožáry dlouhé 150 m a těžké 150 tun tak stály dokončené v roce 1931 a vysílání začalo symbolicky 28. října z tzv. T-antény, tj. antény, která se skládala z lana napnutého mezi dvěma stožáry. Ve své době se jednalo o nejsilnější vysílač v Evropě a úplně poprvé se ozval časový signál v ladění komorního A, tedy 440 Hz. Vysílač tak mohl posloužit jako obrovská ladička.
Vysílač odehrál svoji důležitou roli i za druhé světové války. Nejdramatičtější událostí byl boj německých vojáků s povstalci. 18 padlých českých bojovníků je připomenuto žulovým pomníkem u českobrodské silnice. Němci za války vysílač využívali hlavně jako rušičku dlouhovlnného signálu ze zahraničí. Od roku 1958 se pro stejný účel využíval vysílač k blokaci německého vysílání Deutche Welle.
Blaw Knox
Během třicátých let se ve světě rozmohla výstavba tzv. protiúnikových antén typu Blaw Knox. Sousední Maďarsko už podobným typem vysílače disponovalo a byl vskutku monumentální. S výškou 314 m byla tato dodnes stojící věž nejvyšší v Evropě. V Československu se tak spustila akce Blaw Knox. Tento anténní stožár byl dokončen ve výšce 280 m pod vedením firmy Standart Electric Dorns z USA. Přestože byla stavba vyhlášena technickou památkou, neminul ji odstřel v roce 1972. Unikátní stavba tak ustoupila ještě monumentálnějšímu dílu.
Stavbu nového vysílače schválilo Federální ministerstvo spojů ČSSR v roce 1972. Dvě trojhranné věže jsou od sebe vzdáleny 120 metrů a ční do výšky 355 metrů. Věže uvedené do provozu v roce 1976 se tak staly nejvyšší stavbou na území České republiky, kterou dodnes žádná jiná nepřekonala.
Zdroj: digital.rozhlas.cz, cestyapamatky.cz
KAM DÁL: Nejšílenější sekty na světě: Kanibalismus, mimozemšťané i orgie mezi příbuznými.
