Plameny se podepsaly na jeho tváři a málem uhořel v přímém přenosu. Niki Lauda za několik dní zase závodil
Sportovní výkony fascinují právě proto, že lidé překonávají hranice možného. Niki Lauda překonal nepřekonatelné. Porazit ve své Formuli 1 soupeře na okruhu je jedna věc, ale podívat se do očí smrti, nevystrašit se, přežít a s kompletně popáleným obličejem zase závodit? To už hraničí se šílenstvím. A tak se zrodil zázrak.
Rakouský pilot Formule 1 Andreas Nikolaus Lauda se narodil 22. února 1949, v mládí se musel vzepřít osudu. Pocházel z bohaté rodiny a kariéra závodníka rodičům dvakrát nevoněla. Místo podpory tak slyšel slova odsouzení. Stejně tak byl nucen svůj sen a plán dokončit skrze vlastní prostředky. Lauda improvizoval a půjčil si nemalý obnos v bance, kterou jistil vlastní životní pojistkou. Dostal se tak do F2 a mohl dokazovat, že jeho talent není jenom výplod jeho imaginace…
Nezastavitelný
Do F1 se dostal již v roce 1973, ale tehdy ještě mladý závodník mohl být pyšný pouze na závod, kde několik minut vedl, ale nezvítězil. Jeho kuráž a schopnosti oslovily Enza Ferrari a další rok už Niki Lauda hájil barvy Scuderie. Červená stáj měla novou vycházející hvězdu. Té však stál v cestě jeden důstojný, i když charakterově zcela odlišný rival James Hunt. O jejich boji na okruzích byl natočen velmi povedený snímek Rivalové.
V roce 1975 získal Lauda první titul, a to s ohromným rozdílem. Druhý Fittipaldi ze stáje Lotus neměl šanci. Hon na první příčku s bohémem Huntem však nebyl jediným zádrhelem v mistrovské sezoně roku 1976. Tehdy totiž mohl Lauda klidně zemřít…
Fénix z popela
Niki Lauda měl sice důstojného protivníka, ale Hunt se stále musel spokojit s druhou příčkou. Přišel však osudový závod na Nurburgringu a Lauda po nárazu do svodidel ve svém ferrari málem uhořel. Uvězněn v kokpitu musel několik vteřin snášet až 900 stupňů Celsia na svém těle.
Díky odvaze čtyř závodníků, kteří ho z vozu vyprostili, přežil. Lauda nebyl zraněn jen kvůli ohni, ale měl těžce poškozené také plíce. Během převozu helikoptérou do nemocnice dokonce upadl do bezvědomí. Zdálo se, že je konec. Tehdy se prokázalo, jak silnou životní vůli má v sobě rakouský závodník. Jen o neuvěřitelných šest týdnů později totiž ještě s nezahojenými popáleninami usedl do kokpitu formule a dojel na skvělém čtvrtém místě.
Lauda “nechal” Hunta vyhrát až během velké ceny Japonska, kde kvůli dešti po dvou kolech odstoupil, protože nechtěl dvakrát pokoušet osud. O rok později byl Lauda zahojen na těle i na duši. Zvítězil znovu obrovským rozdílem.
Letecká společnost
Asi největší omyl kariéry Nikiho Laudy byl přechod z Ferrari do Bradhamu, kde se dva roky trápil s technickými problémy vozu. Následně oznámil ukončení kariéry v F1. Bez závodění dlouho nevydržel a vrátil se za volantem McLarenu v roce 1982. V roce 1984 předvedli se svým týmovým kolegou Alainem Prostem nejvyrovnanější bitvu v historii F1. Vítězem byl však znovu Lauda. Následně však definitivně ukončil kariéru.
Lauda miloval létání, a tak si dokonce založil vlastní společnost Lauda Air, Niki či LaudaMotion. Formuli 1 nikdy neopustil, působil jako poradce, ale také jako televizní komentátor. Jeho tvář byla do konce života poznamenaná šílenou tragédií na okruhu v Německu, ale také symbolem jeho nezdolnosti. Lauda zemřel v roce 2019 na následky komplikací po transplantaci plic.
KAM DÁL: Metalová tragédie se stovkou mrtvých. Peklo na zemi způsobila nepovolená pyrotechnika
