Pozitivní vlivy koronavirových opatření. V Nepálu je klid a populace vzácných nosorožců se rozrůstá
Dobré zprávy přicházejí z Nepálu, kde se kvůli pandemii koronaviru téměř zastavil turismus. Za poslední rok tak má klid i místní vegetace, což velmi intenzivně spustilo rozmnožování různých druhů zvířat. Tím nejradostnějším přírůstkem jednotek kusů je rozšíření počtu místních, velmi vzácných nosorožců jednorohých.
Populace těchto chráněných zvířat dosáhla letos na jaře nejvyššího počtu za posledních dvacet let a místní odborníci to přičítají klidu, kterého se nyní zvířatům dostává. Nosorožci jednorozí, kteří se kromě Nepálu vyskytují ještě na území Indie, jsou na Red Listu Unie pro ochranu přírody (IUCN). Na těchto dvou územích jich žije celkově méně než 2 200. V Bhútánu a Bangladéši již patří k vymřelým druhům.
Čísla jdou nahoru
Na území čtyř národních parků v Nepálu bylo podle posledního sčítání zachyceno 725 nosorožců, zatímco poslední počítání z roku 2015 jich zapsalo jen 645. A ještě jedno podstatné číslo, které jasně prokazuje, že populace druhu roste i díky změně v návštěvnosti parků - od roku 2000 nebylo ještě ani jednou napočítáno během jarního období více než 650 kusů těchto zvířat. Světu to sdělil prostřednictvím zpravodajského kanálu CNN Haribhadra Acharya, úředník z tiskového oddělení National Parksand Wildlife Conservation.
Pan Acharya vysvětlil, jak takové sčítání divokých zvířat probíhá. "Populace nosorožců jednorohých byla spočítána týmy, které rozdělily jejich přirozené prostředí na čtverce a následně je v těchto oblastech sčítaly manuálně. Při těchto akcích musely občas využít místní slony, na kterých se mezi jednotlivými oblastmi pohybovaly." Akce "sčítání" trvala tři týdny a byla nadmíru šetrná vůči zvířatům, aby jim lidé co nejméně narušili jejich zvyky. "Když už jsou teď přes rok zvyklí na klid, o to více bylo důležité náš vliv omezit na minimum," dodal úředník.
Počty volně žijících nosorožců jednorohých klesly výrazně kvůli pytlákům, kteří zvířatům brutálně řezali 20centimetrové rohy. V Bhútánu a Bangladéši je brutálně vyvraždili. Rohy se totiž na černém trhu prodávaly za nemalé částky, neboť se tradovalo, že mají léčivé účinky. A i když se to nikdy jasně neprokázalo, stovky zvířat padly pytlákům za oběť.
