Rakovina prsu, peníze pryč! Římské město i dnes děsí celý svět
Lidé si šuškají podivuhodné příběhy o prokletí a dávných hrozbách, které na ně uvrhlo starověké město Pompeje. Těla mrtvých lidí jsou tu dokonale uchována sopečným popelem a pemzou stejně jako v sousedním Herculaneu. A je zřejmé, že krást se nemá ani na místě, kde život pohřbilo běsnění Vesuvu.
Jestli se dá někde mluvit o prokletí, tak je to v římských Pompejích. Dokonce i jinak velmi racionální lidé vědí, že se zde děje něco divného. Údajná kletba si už našla celou řadu lidí, kteří se v minulosti rozhodli z města odnést nějaký ten „suvenýr“. Je jasné, že dnes by takovou chybu neudělali, protože se v mnoha případech naplnilo přísloví „kdo krade, do pekla se hrabe“.
Přitom v průběhu let byly z Pompejí odneseny stovky předmětů, turisty neodradilo ani to, že místo je na seznamu světového dědictví UNESCO. „Faktem je, že zde na vás dýchá něco neuvěřitelného. Nedá se to popsat slovy, kdo tam nebyl, nemůže to pochopit,“ říká pro Čtidoma.cz cestovatel František Kuchař.
Rakovina i finanční problémy
Sám byl v Pompejích sedmkrát a vždy tam objevil něco nového. Upozorňuje i na skutečnost, že město má stálou expozici, která se skládá z ukradených předmětů. „Zajímavé je, že u těch věcí jsou dopisy od lidí, kteří je ukradli. Když se do nich začtete, jsou to v podstatě jen výčitky svědomí a prosby o prominutí.“
Ředitel archeologického parku v Pompejích Gabriel Zuchtriegel nedávno sdílel jeden takový dopis od kajícného návštěvníka. „Nevěděla jsem o kletbě. Nevěděla jsem, že bych neměla brát žádné kameny. Do roka jsem dostala rakovinu prsu. Jsem mladá a zdravá žena a doktoři říkali, že je to jen smůla. Přijměte prosím mou omluvu a tyto kousky.“
Podobné dopisy byly zaslány do Pompejí spolu s artefakty. „Nyní je mi 36 a dvakrát jsem měla rakovinu prsu. Naposledy to skončilo dvojitou mastektomií. S rodinou jsme měli také finanční problémy. Jsme dobří lidé a nechci tuto kletbu přenést na svou rodinu nebo děti,“ napsala nešťastná žena v roce 2020.
Jsou to opravdu jen nesmysly?
Prokletí samozřejmě není skutečné, nic takového neexistuje. Lidé „jen“ připisují artefaktům špatné nebo nepravděpodobné události, kterými si prošli. A protože se doslechli o domnělé kletbě, mají jasného „viníka“. Zkrátka jim nejrůznější řeči potvrdily, co se však reálně potvrdit nedá. „Je třeba se podívat na statistiku, kolik věcí zmizelo a kolik se jich vrátilo. Bylo by také zajímavé zjistit, kolika zlodějíčkům se opravdu něco stalo. Za mě jsou to zkrátka nesmysly,“ má jasno Kuchař.
Může se zdát nepravděpodobné, že by mladý člověk dostal rakovinu rok po krádeži artefaktu z Pompejí. Ale pokud tak učiní stovky lidí, je mnohem reálnější, že se jednomu z nich stane neštěstí. Stále je totiž většina těch, kteří mají artefakty doma a nikdy se jim nic nestalo. Nebo minimálně netvrdí, že za to mohou Pompeje.
Zdroje: iflscience.com, theguardian.com
KAM DÁL: Vrah měl místo prstů klepeta jako humr. Zlikvidovat ho nechala vlastní rodina.
