Ruské vědce nezastaví ani koronavirus. Chtějí pěstovat melouny na polární stanici
I když by se mohlo z dostupných zpráv zdát, že se svět vinou koronaviru téměř zastavil, ruští vědci ani nyní nezahálejí. Testují možnost pěstování melounů a dýní na polární stanici. Vypadá to nemožně?
Ruští vědci z ústavu nesoucího jméno slavného ruského biologa Nikolaje Vavilova zkouší pěstování dýní a melounů na polární stanici u Murmanska na severu evropského Ruska. Uvedla to agentura Interfax s odvoláním na ředitelku ústavu Jelenu Chlestkinovou.
Potřebují speciální odrůdy
„Na poloostrově Kola, kde se nalézá naše zkušební polární stanice, se nyní uskutečňují experimenty s pěstováním dýní, melounů a dalších tykvovitých rostlin. Letos vyzkoušíme odrůdy, vyšlechtěné v Krasnojarském kraji pro pěstování v arktických podmínkách.
Jsou to zvláštní odrůdy, které se odlišují raností a kompaktním růstem,“ vysvětlila Chlestkinová. "Polární" dýně a melouny se mají pěstovat v nevytápěných sklenících.Do experimentu se podle ní zapojí i školáci, kteří vědcům pomohou se srovnáváním genomu vyšlechtěných a obyčejných druhů.
Pěstují i další druhy
Vedoucí polární stanice Irina Michajlovová uvedla, že výzkumníkům se už podařilo k pěstování v arktických podmínkách přizpůsobit padesátku odrůd, včetně brambor, jablek, ovsa, žita nebo rybízu. Ve sklenících se pěstují okurky, rajčata, tykvičky, papriky, saláty či řepa. Pěstování v Arktidě má ale svá specifika - třeba u jabloní se podařilo zatím vypěstovat jen dekorativní druh s jablky o velikosti bobule.
Zakladatel stanice
Polární stanici založil biolog Vavilov v roce 1923 a tamní vědci fakticky začali na poloostrově se zemědělstvím. Sám Vavilov jako propagátor genetiky a odpůrce Stalinova oblíbence Trofima Lysenka byl v srpnu 1940 zatčen a odsouzen k trestu smrti. Trest mu posléze zmírnili na 20 let ve vězeňském táboře (gulagu). V roce 1943 zemřel vyčerpáním v saratovské věznici, podle některých zdrojů zahynul hlady.
KAM DÁL: Radkin Honzák: Vypnout strach, zapnout mozek a počítat.
