Sériová vražedkyně dětí po propuštění z vězení pracovala jako vychovatelka a pořádala výlety do přírody

Pro normálního člověka je prakticky nemožné pochopit pohnutky lidí, kteří se rozhodnou vraždit. Společnost je navíc nastavena tak, že si v roli vrahů představí hlavně muže jako odvěké bojovníky, které vidíme na obrazech a o nichž odmala slýcháme vyprávění jako o těch, kteří se někdy ocitají v situacích, kdy se zkrátka musí rozhodnout, zda uchránit svoji rodinu nebo vlastní život, či nechat žít agresora. V případě vražd, dokonce vražd dětí, je tomu ale docela jinak - nejde ani o záchranu vlastního života, ani o obranu území, jde o sprostý, hrubý, neomluvitelný čin. V případech, které v devadesátých letech vyšetřovali policisté v Kanadě, navíc hrála jednu z hlavních záporných rolích žena s českými kořeny, Karla Homolka…

Vraždili Ken a Barbie

Když se v letech 1990 až 1992 v kanadském Ontariu mluvilo nakonec o třech vraždách nezletilých dívek, policie měla oči na stopkách a pátrala po jakékoliv stopě, která by vedla k dopadení pachatele a obnovení klidu mezi lidmi. Koho by v té chvíli napadlo hledat útočníky v páru mladých pohledných a klidných obyvatel města: Karla Homolka, dcera českého emigranta, a její manžel Paul Bernardo platili za bezproblémové sousedy. Ale jen do okamžiku, než byly odhaleny jejich hrůzné činy. 

Milá, hezká dívka Karla s českými kořeny

Karla byla v dětství docela obyčejné hodné dítě, dobře se učila, dobře vypadala - zkrátka rodiče na ni mohli být hrdí. Dokonce měla i sklony pomáhat nejen lidem okolo sebe, ale také zvířatům, a proto trávila dost času na místní veterinární klinice, kde vykonávala jednodušší práce. Díky této zálibě se ale později seznámila se svým budoucím mužem Paulem, který - jak je zřejmé - dokázal otevřít ty nejtemnější stránky Karliny osobnosti, o kterých možná ani sama neměla tušení. Na Paulu Bernardovi se stala doslova závislou a každé jeho přání se pro ni stalo příkazem, i kdyby to mělo stát život její vlastní sestru. 

Obětovala vlastní sestru

Právě Tammy, mladší Karlina sestra, se stala první obětí násilnické dvojice. Paula přitahovala Tammina nevinnost, a tak bylo o jejím krutém osudu rozhodnuto. Karla, která měla na veterinární klinice přístup k sedativům, svoji sestru na jednom z rodinných posezení 23. prosince v roce 1990 uspala a Paul měl k ukojení svých zvrhlých choutek cestu otevřenou. Jenomže se vše nepodařilo tak, jak si manželé představovali, a Tammy zemřela. Karla s Paulem nezpanikařili. Dívku umyli, převlékli a uložili do postele ve svém domě. Později, když “zavolali pomoc”, tvrdili, že se opila a udusila se ve spánku. Tentokrát jim ještě lež prošla bez většího zájmu policie i médií. 

Po svatbě se rozjel kolotoč násilí

Několik měsíců po této rodinné tragédii v rodině Homolkových slavili svatbu své dcery Karly s jejím přítelem Pulem. Dvojice byla známá pod přezdívkou Barbie a Ken, mnozí se domnívali, že se k sobě báječně hodí. Jenomže podle všeho tou dobou už byla Karla plně pod Paulovou kontrolou a další útoky na mladé dívky na sebe nenechaly dlouho čekat. Vinou drog, kterými Karla jejich oběti vždy omámila, si ale dívky později na nic nevzpomínaly - a tak dvojice řádila dál. 

Strach je přiměl znovu vraždit

Jednou z jejich dalších obětí se měla stát také čtrnáctiletá Leslie Mahaffy, kterou si vyhlédli, když se vracela domů že školy. Pod záminkou, že se potřebují zeptat na cestu, se s ní dala Karla do řeči a Paul ji v nestřeženém okamžiku vhodil do auta. Dívka neměla sebemenší naději na útěk. Doma ji pak svázanou mučili a snad by ještě měla naději vyváznout živá, i když s hrůzným zážitkem na celý život, kdyby jí z očí nespadla páska, kterou jí kolem hlavy únosci uvázali. Strach z odhalení je tedy přivedl k osudovému rozhodnutí - Leslie se nesměla z jejich domu dostat živá. K čemu se odhodlali, to také bohužel dokonali. Jako důkaz o jejich řádění a krutosti se později u soudu objevilo dokonce video, které si pár ve chvílích mučení mladé dívky pořizoval. 

Paul svoji agresi otočil proti Karle

O nesmírné krutosti “Barbie a Kena” svědčí fakt, že ani tento čin jim nestačil. Jejich poslední obětí před tím, než policie stihla udělat jejich řádění definitivní konec, se stala patnáctiletá Kristin French. Její osud se bohužel ve většině posledních momentů podobal tomu Lesliinu a po několika dnech od únosu bylo její nahé tělo nalezeno v příkopu u silnice. Kdo ví, jak dlouho by to všechno pokračovalo, kdyby si Paul svoji agresivitu nezačal vybíjet i na samotné Karle. Ta byla podle mnohých tak jen loutkou, další z obětí v rukou bestiálního vraha.

Zda to tak skutečně bylo, když dokázala obětovat i vlastní sestru, se mohou dohadovat i odborníci. Pravdou ale je, že Paul měl nad Karlou neobyčejnou převahu a moc. I kdyby se ale jeho žena známky domácího násilí snažila sama utajit, její milující rodině to bylo přece jen divné a v okamžiku, kdy se dokonce se zraněními ocitla v nemocnici, zalarmovali policii. Tím se konečně rozjel řetězec vyšetřování, který vedl k odhalení a usvědčení vrahů. 

Spravedlivý trest? 

Jak celý případ nakonec ohodnotil soud? Zatímco Paul byl shledán vinným jako hlavní organizátor všech vražd a byl odsouzen k doživotnímu trestu vězení, Karlu označili za spoluviníka, který byl pod Paulovým vlivem, a zároveň i za jednu z jeho obětí. Proto si ve vězení za všechno, čeho se účastnila, pobyla jen dvanáct let a dnes je znovu na svobodě.

Tomu se nechce ani věřit... 

A co nyní dělá sériová vražedkyně Karla Homolka? Kdo chce, ať věří, komu bude lépe, když si bude myslet, že jde jen o výmysl, ať se následující informací raději nezabývá. Pravdou ale je, že tato žena se podruhé vdala dokonce za člena rodiny svého právníka, žila rodinným životem, s manželem vychovávali své tři děti a dokonce poměrně dlouho pracovala jako asistentka ve škole, kde mimo jiné pomáhá organizovat program pro volný čas dětí.

Pustili byste s Karlou Homolkou svoje dítě třeba na výlet do přírody? Asi ne. A stejného názoru byli samozřejmě i rodiče, kteří se po čase dozvěděli více o minulosti milé vychovatelky jejich potomků. A tak se vše znovu obrátilo a podle posledních zpráv žije nyní Karla sama bez manžela a bez dětí. To se ale ještě všechno může změnit. Dvaapadesátiletá žena má jistě kus života před sebou. Kdo ví, kde se s ní ještě mohou lidé potkat. 

Zdroj: en.wikipedia, CBC NEWS

KAM DÁL: Strašlivé podmínky v rumunských sirotčincích: Ceausescův režim dělal z dětí živoucí trosky.