Švýcarský div světa, který nestál ani frank navíc. Nejdelší železniční tunel slaví čtyři roky
Jsou to čtyři roky, kdy byl slavnostně zprovozněn projekt monumentální železniční stavby, která protíná největší pohoří Evropy. Unikátní tunel konkuruje automobilové i letecké dopravě a díky tomu se jedná o ekologicky užitečnou alternativu. Gotthardský tunel však udivuje natolik, že o něm můžeme klidně prohlásit, že se jedná o jeden z divů světa.
Tunel Blanka může jen smutně závidět. Projekt Gottharského železničního tunelu byl dokončen o rok dřív, než se plánovalo, a nikdy během průběhu této náročné stavby nebyl navýšen rozpočet.
I tak se přirozeně jedná o velmi nákladný projekt, jenž Švýcarsko vyšel na 13 miliard franků (317 miliard korun). Jeho zhotovení trvalo dlouhých 17 let. Byť se jedná na oko o nepříliš atraktivní stavbu, pravou hodnotu najdete přece jenom v podzemí. Co jiného lze čekat od nejdelšího železniční tunelu světa, který se chlubí délkou 57 kilometrů.
Daně pro vozidla
Švýcarské a italské Alpy se již v roce 1993 staly předmětem geologické sondáže. Plány na ražbu podobně složitého tunelu skrze horu však najdeme v roce 1962.
Už tehdy šlo o myšlenku vytvořit úpatní tunel, což znamená, že vede od úpatí hlavního hřebenu k jeho úpatí na druhé straně, a tím se tak vyhýbá složitému stoupání do vysokých výšek. V původní představě se jednalo o ražbu dvoukolejoného tunelu o délce 45 kilometrů mezi městy Amstegen a Giornice. Počítalo se také s mnohem nižší maximální rychlostí projíždějícího vlaku.
V průběhu času se právě kvůli nutnému zvýšení bezpečnosti a rychlosti projekt radikálně změnil. V současné chvíli se tak jedná o dva souběžné jednokolejové tubusy. Oba jsou však ve velmi těsné blízkosti a na úseků 57 kilometrů jsou dvě bezpečnostní stanice Sedurun a Faido, kde může souprava přejet do sousedního tunelu.
Když byl v roce 2016 slavnostně otevřen, posunul tak na druhé místo v kategorii železničních tunelů 54kilometrový spoj japonských ostrovů Honšú a Hokkaidó.
20 minut v tunelu
Kromě toho, že se jedná o nejdelší železniční tunel na světě, je také tím úplně nejhlubším. V některých místech se totiž nachází až 2 300 metrů pod vrcholkem proražené hory Piz Vatgira. Ono obecně lze z oficiálních stránek tohoto inženýrského skvostu zahltit čtenáře fascinujícími čísly.
- Celková délka činní 151,8 kilometrů tunelů.
- Z hory byl vytěžen objem až 13 300 000 m3.
- Vytěžená hmotnost činí až 28 000 000 tun.
- Denně zde projede průměrně 325 vlakových souprav.
Čísla jsou jedna věc, ale podstatná je také idea. Tunel zvyšuje efektivitu hlavně nákladní dopravy, ale skrze Evropu, a nikoli jen ve vztahu Švýcarska a Itálie. Cestujícím se však ušetřená hodinka na cestě z Curychu do Milána zaručené vyplatí, osobní vlak tunelem projíždí rychlostí až 250 km/h.
Jak už bylo zmíněno, hlavní efektivita se podepisuje na nákladní dopravě. Jedná se hlavně o spojení z Rotterdamu, přes Německo a dále na jih Evropy. Velkým přínosem je tunel hlavně pro Spolkové země Německa, odkud směřují tuny nákladu do italské Lombardie.
Gotthardský železniční tunel je tak i díky snížení počtu nákladních automobilů prospěšný z ekologického hlediska. Samotná firma, AlpTransit Gotthard AG, která stavbu zajišťovala, uvedla, že se jedná o jeden z největších ekologických projektů v Evropě.
Celý projekt vznikl na základě švýcarského referenda v roce 1998, kterým si občané tento inženýrský div světa schválili. Pro všechny ostatní státy včetně toho našeho je nutné dodat, že tato složitá realizace naplnila rozpočet a dokončena byla o rok dřív, než bylo plánováno.
KAM DÁL: Stavební inženýr Luigi Negrelli: Rytíř od Vltavy a Labe
