Trošku jiný Petřín. Místo polibků pod rozkvetlou třešní děsivé pohanské rituály

Dnes je to hlavně o relaxaci. Kromě nádherné přírody Petřín láká pochopitelně na rozhlednu, lanovku, zrcadlové bludiště, krásné výhledy a několik dobře utajených zákoutí, kde najdete božský klid.

Poněkud speciální je první májový den patřící zamilovaným, kteří si za cíl svých symbolických polibků vybrali právě tento nejznámější pražský kopec. Ještě na konci 11. století však Petřín sloužil jako epicentrum rituálů, obřadů a vzývání nadpřirozených božstev několika pohanských obyvatel města.

Následně zde byla provozována ještě méně romantická činnost. Do 14. století zde totiž existovalo popraviště, které na druhý břeh nakonec přesunul až Karel IV. Kdo z vás zná historii Petřína?

Jak získal jméno?

Informace o historii kopce Petřín není mnoho. Vzhledem k tomu, že leží přímo mezi nejdůležitějšími historickými stavbami Prahy, jakými jsou Vyšehrad a Pražský hrad, tak je to poněkud překvapivý fakt. Nicméně i tak lze z několika zdrojů vyčíst mnoho zajímavých informací.

Jméno kopce se objevuje už v Kosmově kronice, kdy kněžna Libuše provolává slavné vidění budoucnosti Prahy. Základní lingvistický důvod jména je latinský výraz petra, což znamená kámen.

Není žádné překvapení, že od doby, kdy se lidé usídlili v Praze, tak Petřín sloužil jako zdroj kamení pro všechny důležité stavby včetně románských a gotických kostelů. Mnohem zajímavější jsou však pověsti a záhady, které se k Petřínu vztahují. Jaké to jsou?

Uctívání bohů

Z mnoha zdrojů je patrné, že Petřín byl v minulosti pohanské kultovní místo, kde se věštilo z ohně, zapalovaly se oběti bohům a údajně šlehal věčný plamen. Na základě práce badatelů lze předpokládat, že tím byl myšlen popis pecí, kde probíhala kovovýroba. Archeologové našli pece staré dokonce z 10. století.

Taková přeměna horniny v kov však u pohanů nebyla bez zajímavosti. Nejednalo se o mechanickou práci jako v továrně. Proces proměny horniny na kov byl pravděpodobně doprovázen náboženskými rituály často spojené s upalováním  obětí.

Vše, co o této době na Petříně známe, však většinou pochází z pověstí. Jisté však je, že pohanské náboženství z Čech definitivně vypudil Břetislav II.

Ten nechal pokácet a spálit všechny posvátné stromy a zcela zakázal pohanské tradice. Kdo se tak pokusil věštit z ohně, předávat bohu oběti či se klaněl k pohanským bohům, byl tvrdě potrestán či vyhnán z města.

Ze stejného důvodu zde byl postaven kostel sv. Vavřince. Patron kostela, který nesl jeho jméno, zemřel v plamenech, takže byl rozhodně tím nejkompetentnějším pro boj s ďáblem. Stavět kostely na posvátná pohanská místa nebylo v této době nic netradičního.

Pohanský sloup

Pověstí a legend je o Petříně více, ale ta nejznámější vypráví, že v místě kostela sv. Vavřince kdysi stál pohanský časoměrný sloup. Objekt, který pravděpodobně sloužil na podobné úrovni jako kalendář,  byl na rozkaz svatého Vojtěcha povalen. Ten se rozlomil na tři kusy a dodnes jsou s názvem Čertův sloup k vidění na Vyšehradě, kam byly přemístěny.

“Byl pozdní večer, první máj, večerní máj, byl lásky čas.” Dávno před památnými slovy Karla Hynka Máchy si slavný pražský kopec žil svým velmi bohatým životem. Popraviště a stovky metrů štol jsou jen drobnou ukázkou toho, že Petřín rozhodně není jenom pro milence, ale také pro badatele a lovce záhad.

KAM DÁL: Když byla Praha rájem kapsářů. Četníci měli největší práci za první republiky