Ukrajincům se má pomáhat, tak jsem to udělala. Velká chyba, říká Marcela (70)

Nikdy nevěřila, kolik činností bude muset na zahrádce vykonávat. „Po smrti manžela se všechno stalo složitější. Ale chtěla jsem udržet to, co jsme spolu vybudovali. Hlavně jeho sbírku bonsají. Ale se vším je opravdu hodně práce,“ svěřila se Čtidoma.cz Marcela, která žije na Vysočině. Postupem času jí samozřejmě začaly docházet síly.

Ukrajinka za „všechny peníze“

Rozhodla se to tedy řešit. „Ptala jsem se známých, jestli nevědí o někom šikovném, kdo by mi občas vypomohl. Doporučili mi mladou Ukrajinku, která už u několika lidí z okolí různé činnosti zastávala. Takže jsem si vzala kontakt, zavolala jí a dohodly jsme se. Už po telefonu byla velmi sympatická.“

První dojem se potvrdil i při osobním setkání. Marcela si novou „zaměstnankyni“ nemohla vynachválit. „Šikovná a milá dívka. Také chápavá, skoro nic jsem jí nemusela říkat dvakrát. A to neumí moc česky, já jsem zase po dlouhé době oprášila ruštinu. I když chápu, že tento jazyk momentálně moc slyšet nechce, nakonec si to sedlo.“

Mračili se, šel z nich strach

Marcela tedy byla velmi spokojená. Ovšem vydrželo to jenom pár dní. „Myslím, že to bylo ve středu, byly jsme dohodnuté, že přijde ve dvě jako obvykle. Místo ní ale dorazili její otec a bratr. Tvářili se tak, že potkat je v noci v průjezdu, dobrovolně zahazuji peněženku a prchám. Tak zamračené chlapy jsem snad nikdy neviděla.“

Seniorka tvrdí, že nebyli nijak nepříjemní. „Jen“ důrazní a rázní v tom, co říkali. „Upozornili mě, že Olga není zvyklá pracovat manuálně. Že by byla ostuda celé rodiny, kdyby se to někdo dozvěděl. Vypočítávali důvody, vyprávěli mi historii rodu snad někam do středověku. Upřímně, nebylo to nijak příjemné, protože se pořád tvářili tak, že by mě nejraději snědli.“

Co po nás tedy chtějí?

Starší dáma se s muži samozřejmě nijak nehádala. Všechno jim odkývala. „I když bych jim mohla argumentovat, tak proč bych to dělala? Asi takhle – já chtěla dát práci jedné z těch, o kterých se říká, že se jim má pomáhat. Ač ona za to nemohla, tak její rodina byla proti tomu, aby pracovala. Tak co chtějí? Snad všechno zadarmo, nebo co.“

Po této zkušenosti se Marcela dohodla se synem souseda, že jí občas pomůže. „Je mu šestnáct, stejně by si hledal brigádu. Tak ji má u mě. Ukrajince nijak nezatracuji. Ale po tom, co jsem zažila, si budu dávat pozor a už nikdy nechci, aby u mě někdo z nich pracoval.“

(V článku je na žádost respondentky změněno jméno, fotka je ilustrační. Máte také zajímavý příběh, prožili jste něco, s čím se chcete podělit? Pošlete nám příběh do redakce.)

KAM DÁL: Ukrajina by měla mít rakety pro zásah ruského území, říká generál Šedivý. Zkritizoval NATO i tzv. odborníky.