V Austrálii uhynuly stovky velryb, vědci ale vymysleli, jak je využít, stačí je hodit zpět do moře

Pro místní obyvatele vznikl velký problém. Hnijící velryby o váze až 2 300 kilogramů nesnesitelně páchnou. Ostatně není to poprvé, co mořští obři zemřeli na plážích na Macquarie Harbour. Před dvěma lety jich tu uvízlo 470, což byl nejhorší případ masového uhynutí velryb v celých dějinách Austrálie. Zatímco předchozí skupinu se úřady rozhodly zahrabat, nyní se odhodlaly k neobvyklému kroku – nechaly mrtvé plejtváky odtáhnout na moře. Záchranáři je přivázali k 400 metrů dlouhému lanu a táhli je na člunech 40 kilometrů, než je shodili do hluboké vody v Indickém oceánu.

Podle odhadu odborníků se některé mršiny mohou s proudy zase vrátit zpět na břeh, ale většina se pravděpodobně rozptýlí s přílivem a odlivem. Velkou otázkou je: co se stane se vší tou velrybí hmotou vyvrženou do moře? A tady přichází zájem vědců, kteří odhadli, co se s mrtvým plejtvákem v moři děje.  

Velryba znamená roky hojnosti

Mrtvá velryba má zpočátku tendenci vyplavat na hladinu, protože se začíná rozkládat a její vnitřnosti naplňuje plyn. Přitom si na zbytcích pravděpodobně pochutnají mrchožrouti, jako jsou žraloci a mořští ptáci. Ale podstatná část mršin klesne do velkých hloubek, kde jsou bohaté zdroje potravy vzácné. Výskyt jediné velrybí mršiny tak může dodat energii celému rozsáhlému ekosystému.

Kolem mrtvého zvířete může ve velmi krátké době propuknout nový život a aktivita. Tento proces je známý jako pád velryby (whalefall) a vědci jej studují, někdy i pomocí dálkově řízených vozidel. Bylo zjištěno, že na mořském dně severního Pacifiku podporuje pád velryb na dno přežití nejméně 12 490 organismů 43 druhů.

Hlubokomořští žraloci si z mršin vezmou co nejvíce, ale připojí se i řada dalších živočichů včetně langust, chobotnic, krabů, humrů, červů a mořských okurek. Po celou dobu budou v pozadí tiše pracovat bakterie. Podle Adrian Glovera z britského Přírodovědného muzea může jediná velryba poskytovat živočichům potravu až dva roky.

"Zvířata se kolem mrtvé velryby hromadí. Přistěhují se a dorostou tam do dospělosti. Stane se z nich celá populace. Třeba tzv. zombie červi ( rod Osedax) byli poprvé objeveni na těle velryby po tříkilometrovém pádu do hlubin.“ Tito červi jsou mimochodem nejdůležitější pro rozpad koster, jen oni totiž dokážou kosti mrtvol rozmělňovat.

Podle Glovera se tak stovky těl v hlubinách stanou doslova rájem pro místní populace podmořských tvorů, vzniknou na nich celé kolonie ryb a červů a v konečném důsledku tak ze smrti velryb budou profitovat tisíce jiných tvorů.

Zdroj: iflscience.com

KAM DÁL: Jak vlastně vidí mořské ryby a jak český kapr?