Vědci stvořili mozek z myších a lidských buněk, aby hrál videohru. Po pěti minutách se stalo cosi divného

Vědci minimozky tvořené z lidských a myších neuronů zapojili do soustavy elektrod. Mozek měl za úkol jedinou věc – naučit se úspěšně hrát hru Pong, která spočívá v odrážení míčku destičkou proti soupeři. Mozek to zvládl za pět minut, ale předvedl ještě daleko víc. Buňky informovaly o tom, zda míček zasáhly, nebo minuly.

Minimozek se naučil hru za pět minut

Vědci zjistili, že již během pěti minut začaly neurony v minimozku měnit způsob, jakým pohybují destičkou, aby zvýšily četnost zásahů míče. Prostě začal měnit taktiku a snažil se hrát lépe. Je to poprvé, co se podařilo naučit uměle vytvořenou biologickou neuronovou síť samostatně plnit úkoly zaměřené na cíl, napsali vědci v časopise Neuron.

Mozek odhaluje svá největší tajemství

Vědci doufají, že jejich práce by mohla být odrazovým můstkem pro zcela novou oblast výzkumu. Mozek DishBrain, který vyvinula společnost Cortical Labs, se skládá z malé kruhové nádoby o šířce asi 5 cm, která je obložena soustavou obsahující 1 024 aktivních elektrod, jež mohou vysílat i přijímat elektrické signály. Výzkumníci na tyto elektrody umístili směs lidských a myších neuronů. Výzkumníci přiměli neurony, aby si vytvořily nové spoje a dráhy, až se přeměnily ve složitou síť mozkových buněk, která zcela pokryla elektrody.

Mozek jako má včela

„Celkem neuronová síť obsahovala asi 800 000 neuronů. Pro představu, je to přibližně stejný počet neuronů, jaký má mozek včely,“ uvedl při livescience vedoucí projektu Brett Kagan. Struktura minimozku je ale mnohem jednodušší než u živých mozků, a proto má ve srovnání s živými mozky poněkud nižší výpočetní výkon. Během experimentů vědci použili nový počítačový program, známý jako DishServer, který v kombinaci s elektrodami uvnitř DishBrain vytvořil virtuální herní svět, v němž neurony mohly hrát Pong.

Mozek je aktivní i po smrti, zjistili vědci. Jejich studie ukazuje, co všechno si přehrává

Po pěti minutách mozek sám pochopil, jak hru hrát a jak pohybovat destičkou, aby míček efektivně odrážel. Po dvaceti minutách již byl schopen míček zasahovat opakovaně a driblovat s ním o zeď. Jednoznačně se tak podle vědců prokázalo, že schopnost učení není vlastní jen kompletním biologickým mozkům v tělech živočichů, ale že stačí i velmi malá neuronová síť, aby se téměř okamžitě začala učit. Je to vůbec první experiment tohoto druhu, který schopnost učení u syntetických neurálních sítí prokázal.

Zdroj: livescience.com

KAM DÁL: Vědci vyvinuli robotického kojence.