Vzniká největší diamant, jaký kdo viděl. Mění se v něj celá planeta a vědci to sledují
Vědci jsou nadšení objevem, který nedávno učinili. Našli totiž bývalou hvězdu, která má zdánlivě ty nejlepší roky za sebou a po zhroucení a přeměně v bílého trpaslíka prochází další proměnou. Na jejím konci se z ní ale stane největší diamant, jaký si kdo umí představit. Astronomové už nyní mají základní představu, jak dlouho to bude ještě trvat.
V křížovkách se diamant zabydlel jako „nejlepší přítel ženy“, mineralogové jej řadí na nejvyšší příčky kvality a tvrdosti, lidé po celém světě milují jeho třpyt a jsou ochotni dát za něj i nehorázné sumy. Co když se ale ve vesmíru objeví diamant o velikosti celé planety? Nebo lépe řečeno: co když jednou přistaneme na diamantové planetě? Není to tak nesmyslná představa, jak se může na první pohled zdát.
Sluneční diamant
Kdysi to bývala planeta, kterou bychom mohli připodobnit k našemu Slunci. Postupem opravdu dlouhého času ale spálila většinu materiálu, který spálit mohla, vyhasla a proměnila se v takzvaného bílého trpaslíka. Její jádro se skládá z takzvaného kovového kyslíku a uhlíku. A právě tyto dva prvky dávají možnost proměny celé planety v neskutečně obří diamant. Pravdou ale je, že bychom si museli počkat ještě hodně dlouho, než bychom jej mohli hypoteticky zasadit do nadpozemského prstenu.
Jak dlouho to trvá?
Podle odhadu vědců by mohl proces přeměny bývalého „Slunce“ na gigantický diamant trvat přibližně kvadrilion let – a to je opravdu dlouho i podle vesmírných měřítek. Je to doba třiasedmdesáttisíckrát delší, než doposud pravděpodobně uplynulo od velkého třesku. Nicméně, hvězda, která dostala název HD 190412 C, má k proměně v diamant podle astronomů dobře nakročeno. Podmínky, které na ní panují, dávají takovému procesu naději.
K diamantu je dlouhá cesta
Pro vznik diamantu je obecně potřeba obrovský tlak, který – spolu s vysokou teplotou – panuje na zmiňované zhroucené hvězdě. Podle odborníků se samozřejmě nejedná o jediný podobný vesmírný objekt, u něhož může k takovému procesu docházet, nicméně je prvním z těch, u nichž je možné alespoň orientačně určit stáří a tedy i fázi přeměny, v níž se tenhle bílý trpaslík nachází. Víme tedy, že hvězda podobná Slunci vyhasla a fází červeného obra přešla až do bílého trpaslíka. Dalším ochlazováním se atomy v jejím jádře budou tak dlouho řadit do známé pevné struktury krystalové mřížky, až celé jádro dokonale ztuhne a bývalá hvězda místo svými teplými paprsky začne do okolí zářit v podobě diamantu. My se toho sice nedočkáme, ale vědci mohou být nadšeni, že jsou to právě oni, kdo mohl začít tuto proměnu pozorovat.
Podmínky jsou ideální
Hvězda HD 190412 C je jednou ze čtyř, které jsou spojeny vesmírnými silami. Na ostatních jejích „sestrách“ k takovému procesu prozatím podle vědců nedochází, přesto by se ani tato jediná bez jejich pomoci v diamant nikdy neproměnila. Právě tyto další tři měly totiž vliv na složení jejího jádra. Proměnu v drahý kámen už ale musí dřívější hvězda zvládnout sama. Prozatím k tomu má přímo ideální podmínky: teplotu převyšující 6 300 °C a tlak bezmála devětsettisíckrát vyšší než na Zemi. Půjde tedy pravděpodobně jen o to, zda se vesmír sám o sobě dočká doby, kdy se z hvězdného „céčka“ souhvězdí HD 190412 stane diamant, nebo ne.
Zdroj: curiocial, arxiv.org, space.com
KAM DÁL: Kolem Slunce obíhá asteroid plný zlata. Pro lidstvo by ale mohlo jeho bohatství znamenat zkázu.
