Země se nachází ve vesmírném magnetickém tunelu obrovských rozměrů, tvrdí vědci
Astronomové sledovali podivné pruhy na obloze desítky let. Nyní je konečně jasné, o co se jedná. Jde údajně o součást vesmírné struktury ohromné velikosti. Můžeme je spatřit při pohledu na oblohu?
Jedná se o dva úkazy ve vesmíru, které se z pohledu ze Země nacházejí na opačných stranách oblohy. Tyto vesmírné úkazy vědci nazývají Fan Region a North Polar Spur, jak informuje web Science Alert.
Po celé desítky let od jejich objevu, tedy od 60. let, experti nevěděli, že tyto dva úkazy něco spojuje.
Fan Region a North Polar Spur jsou propojené určitým typem vláken, s jejichž pomocí tvoří rozsáhlou vesmírnou strukturu. Jedná se o obrovský systém magnetizovaných vláken.
„Kdybychom se podívali nahoru na oblohu, tak bychom našli tuto tunelovitou strukturu téměř ve všech směrech, kam bychom se podívali, tedy pokud by naše oči mohly vidět rádiové světlo,“ řekla astronomka Jennifer West z univerzity v Torontu v Kanadě.
Výzkum trval desítky let
Pro vědce bylo velmi těžké určit, o jaké vesmírné úkazy se jedná. Důvodem k tomu, že experti nevěděli, jaké mají Fan Region a North Polar Spur vlastnosti, bylo mimo jiné i to, že nebylo možné přesně určit, jak daleko od naší planety se nacházejí, což vesmírné bádání dále ztěžovalo.
V moment, kdy tyto dva vesmírné úkazy dokázali astronomové propojit pomocí magnetizovaných vláken, se výzkum posunul dopředu.
„Před několika lety mi jeden z našich spoluautorů Tom Landecker řekl o článku z roku 1955, z počátků radioastronomie. Na základě hrubých dat dostupných v této době autoři (Mathewson a Milne) spekulovali o tom, že tyto polarizované rádiové signály by mohly pocházet z nitra galaxie,“ vysvětlila West.
„To mě inspirovalo k rozvinutí této myšlenky pomocí mnohem lepších dat, která nám dnes poskytují moderní teleskopy,“ pokračovala.
Pomocí modelování a simulací vědci přišli na to, jak by vypadala rádiová obloha, kdyby byly tyto dva úkazy propojeny magnetickými vlákny. Zároveň si hráli s různými parametry, jako je vzdálenost, aby určili, jaké parametry struktury by byly v daném případě nejideálnější, a pomocí tohoto znázornění byli schopni odhadnout její vzdálenost od sluneční sestavy a délku.
Vzdálenost tohoto "magnetického tunelu" od sluneční soustavy je podle simulací zhruba 350 světelných let. Celková vzdálenost této vesmírné struktury se podle expertů pohybuje kolem 1 000 světelných let.
Zdroj: Science Alert
KAM DÁL: Tyto potraviny se zkrátka vyplatí mít ve spíži. Dlouho vydrží a jsou nabité živinami.
