Dívka prospala 32 let: Děsivé svědectví o tom, co se dělo s jejím tělem
Případ Karoliny Olsson je svědectvím o odolnosti lidského těla a důkazem, že medicína je na spoustu věcí stále krátká a nedokáže je zcela vysvětlit. Švédka nepřetržitě spala dvaatřicet let, čímž pobláznila veřejnost a postavila na hlavu všechny lékařské postupy. Její případ ale také hodně přinesl, pokud jde o analýzu poruch spánku a dalších podobných potíží.
Karolina Olsson se narodila v roce 1842 ve Švédsku. Prožila mimořádný život poznamenaný nepochopitelnou poruchou spánku. Ve třinácti letech upadla na ledu cestou ze školy, několik dní ji bolela hlava. Čtvrtý den po úrazu si šla lehnout a ze spánku se neprobrala 32 let. Během tohoto období byla upoutána na lůžko a zdánlivě si neuvědomovala svět kolem sebe. Její stav uchvátil jak lékařskou komunitu, tak veřejnost, což dalo vzniknout četným teoriím, místy i konspiracím o tom, co se s mladou dívkou děje.
Celou dobu se o dívku neúnavně starala její rodina a doufala v průlom nebo zázračné probuzení. Její případ samozřejmě vzbudil pozornost, Karolině se začalo říkat „Šípková Růženka“. Lékařští experti si nevěděli rady. Její případ se zcela vymykal do té doby známému chápání poruchy spánku a je dodnes připomínán v souvislosti s tím, jak je tato nemoc ne úplně pochopena.
Záhadné příčiny
Odhalení příčin, proč Olsson spí desítky let, přineslo mnoho různých domněnek. Bylo navrženo několik teorií, včetně těch, které se týkají neurologických stavů, psychologického traumatu a hormonální nerovnováhy. Bez přístupu k moderním diagnostickým nástrojům však tehdejší lékaři neměli šanci pravdu odhalit. Tím spíš, že spánková medicína byla tehdy ještě v plenkách.
Jedna z hlavních teorií tak říkala, že spánek Karoliny Olsson byl výsledkem hysterické katalepsie - stavu charakterizovaného obdobími nehybnosti a bezvědomí. Ovšem ani toto vysvětlení, ačkoli bylo široce diskutované, nedokázalo poskytnout komplexní pochopení jejího stavu. Nebralo totiž v úvahu mimořádnou délku jejího spánku.
Důležitost spánkové medicíny
Neobyčejná cesta Karoliny Olsson skončila v roce 1908, kdy zemřela ve věku 66 let. Roky po probuzení prožila ve zmatku, nepoznávala lidi kolem sebe. Každopádně její život zanechal nesmazatelnou stopu v historii lékařství. Její příběh je nadále převyprávěn jako připomínka složitosti poruch spánku a neustálé snahy o poznání v oblasti spánkové medicíny.
Její případ působí jako maják naděje pro ty, kteří jsou postiženi podobnými stavy, inspiruje lékařské odborníky a výzkumníky k prozkoumání inovativních terapií a poskytování lepší podpory jednotlivcům s problémy souvisejícími se spánkem.
Případ Karoliny navíc pomohl vyvrátit mýty a mylné představy o poruchách spánku. Zdůraznil potřebu veřejného vzdělávání a lepšího porozumění dopadu spánku na celkové zdraví a pohodu. Její příběh podnítil rozhovory o významu spánkové hygieny i včasné intervenci.
Je otázka, jak moc je tento příběh založen na pravdě. A také, do jaké míry do něj zasáhla touha po slávě a snad i penězích. V každém případě můžeme říct jedno – Šípková Růženka existovala.
Zdroje: redakce, vedazive.cz, brightside.me, neatorama.com
KAM DÁL: Dělníci omylem našli prastaré podzemní město. Jeho rozloha a krása jim vyrazila dech.
