Bylinka plná půvabu: Rozmarýn nejen ochutí vaše jídlo, ale také léčí
Rozmarýn určitě každý z nás zná z kuchyně, nicméně mnoho lidí stále využívá spíše jeho sušenou formu. Právě čerstvý má ale své pravé aroma a kromě dokonalého ochucení jídla dokáže i léčit. Tušíte, jaké zdravotní benefity může nabídnout?
Rozmarýn můžeme popsat jako stálezelený až 2 metry vysoký výrazně vonící keř. Jeho stonky jsou velmi husté, větvené, ve spodní části pak dřevnatějící se šedavou kůrou. Listy jsou úzké, vstřícné přisedlé, přičemž jsou velmi aromatické, svrchu tmavé a lesklé, vespod zase šedavé.
V mnoha zemích se používají k destilaci silice, které se užívají do šampónů nebo do mýdel. Mnohdy se také vkládá do skříní jako ochrana před moly.
Tato bylinka kvete v pozdním jaru a raném létě drobnými bílými či nachovými až modrými kvítky. Květenství tvoří liché klasy v úžlabí horních listů, složeny jsou z 5 až 10 květů. Kalich je zvonkovitý, dvoupyský. Plodem jsou hvědavé tvrdky.
Jeho původním domovem je Středomoří. Pěstuje se ale také v Anglii, USA, Mexiku a téměř po celé střední a východní Evropě. V tomto případě ale nezplaňuje, jelikož není schopen přežít tuhé zimy a musí tak přezimovat ve skleníku. Pokud ho budete pěstovat doma nebo ve skleníku, tak není problém, nicméně nečekejte, že doroste až do metrové výšky.
Jak ho pěstovat doma?
Obecně patří mezi pěstiteli o velmi oblíbenou bylinku, jelikož je velmi nenáročný. Semínka rozmarýnu vyséváme v březnu za okno, případně do pařeniště. Během klíčení mu vyhovuje teplota okolo 20 °C. V červnu jej můžeme přesadit na záhonek nebo umístit v květináči ven.
Rozmarýn je velkým milovníkem slunce, je tudíž velmi rozumné ho umístit na místo, kde je slunečné stanoviště. Na zimu ho uchováváme na závětrném stanovišti, kde by měla být teplota 5 až 10 °C. Můžeme jej ale klidně celoročně pěstovat doma v květnáči za oknem, ovšem je důležité mu dopřát vyšší vzdušnou vlhkost. Sklízíme pak v období od července do září.
Využije se v kuchyni, ale i léčitelství
Hlavní úlohou rozmarýnu je v našich končinách především kulinářský. Používá se v kuchyni jak čerstvý, tak i sušený, jelikož si své aroma dokáže dobře držet. Nejlepší jsou ale jeho křehké mladé výhonky a listy sklizené před rozkvětem, které je ale třeba najemno nasekat. Pravdou ale je, že jsou velmi chutné i jeho květy, které se hodí hlavně jako ozdoba mnoha pokrmů či dezertů, lze je také kandovat a přidávat do džemů nebo marmelád.
Rozmarýnová koupel pozitivně podporuje prokrvení pokožky, svalů a kloubů, čímž odplavuje únavu, hojí namožené svaly a také prospívá při revmatismu.
Listy jsou vynikající ve formě doplňku tučných mas (vepřové, skopové, kachní). Hodí se ale i k pokrmům z brambor, k sýrům, do těstovin, na pizzu, přikládají se i do klobás nebo nádivek. Voňavé odrhnuté větvičky se dají využít i jako pomyslné grilovací jehly. Díky jeho chuti, která je velmi intenzivní, se doporočuje ho přidávat do pokrmů jen menší množství.
Rozmarýn má ale také spoustu zdravotních benefitů. Má totiž dezinfekční a antiseptické účinky. Je schopen také povzbudit oběhový systém, zlepšit prokrvení všech částí těla včetně mozku, posílit paměť nebo usnadnit soustředění. Nálev připravený z poloviny lžičky sušených či čerstvých lístků na šálek vroucí vody také velmi rychle upravuje trávení a pomáhá při nadýmání.
Tato bylinka ale dokáže též podpořit činnost jater a vylučování žluči, proto se používá při kořenění tučných a masitých pokrmů. Kromě všech ostatních vnitřních organů podporuje také prokrvení dělohy, neměl by se tudíž užívat v době těhotenství, jelikož jeho působení může být v tomto období velmi silné, a tudíž zcela nežádoucí.
