Usedáte za volant? Nechte si zkontrolovat zrak

Odborníci se shodují, že jakékoliv poruchy vidění bychom neměli brát na lehkou váhu – a zvláště v roli řidiče, kdy můžeme špatným zrakem ohrozit další účastníky silničního provozu. Zhoršování zraku může navíc přicházet plíživě a člověk jej tak vlastně dlouho nemusí zaznamenat, dokud neabsolvuje vyšetření u specialisty. „Sama se někdy divím, jak je možné, že může řídit někdo, kdo má dlouhodobě nekorigovanou oční vadu,” říká MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky NeoVize Praha.

Problémy se zrakem jsou u šoférů častější, než by se mohlo zdát. Během kampaně BESIP a GrandOptical, která probíhala letos v říjnu, si mohli nechat řidiči zdarma změřit svůj zrak. Ukázalo se, že zhruba každý pátý řidič auta a dokonce každý druhý cyklista si na řízení neberou brýle, přestože by je měli mít. Z loňského průzkumu pak vyplynulo, že zhruba při každém čtvrtém měření byla doporučena korekce o nejméně 0,75 dioptrie!

Jen polovina lidí si nechává změřit zrak alespoň jednou za dva roky

Dioptrické vady mohou při řízení způsobovat řadu komplikací. „Na ostrém zraku často závisí, zda řidič správně a dostatečně rychle vyhodnotí situaci na silnici a včas zareaguje. Každý řidič reaguje podle toho, jak vidí. Pokud překážku na cestě nevidí včas, zareaguje na ni pozdě,“ vysvětluje MUDr. Lucie Valešová.

Podle zmíněného průzkumu BESIP však chodí na měření zraku každý rok jen 23 % zúčastněných řidičů, dalších 29 % jednou za dva roky. Jednou za 3 roky chodí 9 % lidí, stejně tolik jednou za 4–5 let. Plných 16 % lidí chodí ještě méně často a 14 % lidí nebylo na měření nikdy! Zajímavé je, že zodpovědnější jsou v prevenci ženy – alespoň jednou za dva roky si nechá zrak přeměřit 58 % z nich, zatímco u mužů je to 49 %.

Už jste navštívili svého očaře?

V České republice nemají neprofesionální řidiči zákonem danou povinnost absolvovat pravidelné oční prohlídky, takže hlídat si zdraví očí je zodpovědností každého řidiče. „Každý, komu se začne zdát, že vidí neostře, by měl zajít k lékaři. Nemělo by se zapomínat, že účastníkem silničního provozu jsem i jako chodec, cyklista a podobně. Problém s ostrostí zraku může navíc signalizovat vážnější onemocnění, proto bychom návštěvu lékaře určitě neměli dlouho odkládat,” uvádí oční lékařka Valešová a dodává, že každý řidič by měl navštívit očního lékaře alespoň jednou za dva roky, ideálně však každý rok.

Pokud oftalmolog zjistí refrakční oční vadu, je nutné, aby byla správně korigována. Jestliže usedáte za volant s nedostatečně korigovanými dioptriemi, nejen, že tím ohrožujete bezpečnost silničního provozu, ale koledujete si o rozvoj takzvaných astenopických obtíží – bolesti hlavy, únavu očí, horší soustředění a zamlžování obrazu před sebou.

Řidiči s oční vadou jsou postrachem silnic

V průzkumu BESIP 61 % řidičů deklarovalo, že mají nějakou oční vadu. Nejčastější je krátkozrakost, která způsobuje slabší vidění do dálky, dále pak zhoršené vidění za šera a dalekozrakost. Potíže přitom výrazně rostou s věkem: krátkozrakost je u lidí nad 50 více než dvakrát častější než u těch mladších. K tomu se ještě u lidí nad 40 let přidává vetchozrakost neboli presbyopie, kdy se zhoršuje zaostřování nablízko.

Problém s dioptrickou vadou lze řešit nošením brýlí či kontaktních čoček, ideální je však odstranění dioptrií šetrným femtosekundovým laserem či nitrooční operací. „S většinou dioptrických vad se dá něco udělat. Když se nedají úplně odstranit, lze je alespoň významně redukovat. Ke korekci krátkozrakosti je nejvhodnější metoda NeoSMILE 3D nebo NeoLASIK HD, které provádíme už od 0,45 dioptrie. Kompletní laserové ošetření femtosekundovým laserem se provádí ambulantně, na obou očích najednou a trvá patnáct minut. Povrch oka zůstává neporušený, takže ihned po zákroku můžete číst, sledovat televizi a od druhého dne si užívat naplno života,“ popisuje primářka Valešová a dodává: „U vyšších dioptrických vad a ve vyšším věku doporučujeme implantaci nitrooční kontaktní čočky metodou PRELEX, která poskytuje vysoce kvalitní vidění v celém spektru – od vidění na blízko, až po vidění na dálku. Navíc je prevencí šedého zákalu.“

Společně s krátkozrakostí a dalekozrakostí lze během jedné operace korigovat i astigmatismus, tedy nepravidelné zakřivení rohovky, které způsobuje rozostřené vidění, tvarové deformace a špatné rozlišování kontrastu. Podle typu dioptrické vady se řeší laserem nebo různými typy umělých nitroočních čoček v takzvané torické variantě.

Pozor na přehřátý vzduch ve voze

Jsou to ovšem nejen oční vady, které mohou řidičům komplikovat vidění. Chladný vzduch v zimě může způsobit podráždění očí, protože mráz a vítr zvyšují odpařování ochranného slzného filmu z povrchu oka. Podobný účinek má i přechod ze zimy do vytápěných prostorů. Proto se vám může stát, že když sednete do vyhřátého auta, objeví se nepříjemné pocity v podobě slzení a pálení – a ty následně ovlivňují i vaši pozornost za volantem a správné vidění.

„Pokud trpíte syndromem suchého oka, vaše potíže se mohou v zimě v autě násobit. Očím pomohou takzvané umělé slzy, které by měly být povinnou výbavou každého řidiče. Syndrom suchého oka se projevuje pocitem suchých, unavených, červených očí, oteklých víček, pocitu písku či jiného cizího tělíska v oku, svrběním či pálením očí,“ popisuje nepříjemné projevy doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka Oční kliniky NeoVize Brno. Paradoxně se syndrom suchého oka často projevuje také zvýšeným slzením, kdy slzy z oka nadměrně odcházejí slznými kanálky místo toho, aby oko zvlhčovaly. Možným řešením tohoto problému jsou rovněž takzvané plugy, tedy ucpávky slzných kanálků, zabraňující odtoku slz.

S barevnými skly bude cesta příjemnější

V zimě je vozovka často mokrá, v horším případě pokrytá sněhem či ledovkou. To vše způsobuje nejen její kluzký povrch, ale také nepříjemné odlesky, které zhoršují vidění. Když vysvitne sluníčko, paprsky odrážející se od sněhu zase nepříjemně pálí do očí. Navíc se v tomto období stmívá velmi brzy a šero také není pro šoféry příjemné...

Řešení mohou představovat různé typy slunečních brýlí anebo brýle s výměnnými skly, které lze využívat dle aktuálních světelných i povětrnostních podmínek. „Žluté, zelenožluté a žlutooranžové zabarvení filtrů je vhodné při mlhavém, zataženém počasí a v šeru. Krásně rozjasní obraz a řidič si nepřipadá za volantem tak unavený. V noci při řízení doporučujeme čiré dioptrické i nedioptrické brýle se speciální povrchovou úpravou, tzv. antireflexem vhodným pro řidiče. Rozjasní noční vidění, tlumí oslnění protijedoucích aut, zvýší kontrast barev a neovlivní špatně jejich vjem tak, jako zabarvené verze slunečních brýlí,“ radí docentka Skorkovská.

Dlouhodobým trendem jsou také sluneční brýle, které mají stupňované zabarvení, tedy ve vrchní části tmavší a vespod světlejší. Říká se jim „gradální zabarvení“. Velmi oblíbenou vlastností brýlí na řízení je polarizace. Poskytuje bezproblémový výhled za ostrého slunce a tlumí odlesky, takže vás za volantem sluneční svit neoslní. Dávejte si však pozor, protože s polarizačními brýlemi v některých situacích nevnímáte stará digitální zařízení i v autě.

Stačí jen mžik...

V souvislosti s viděním při řízení se zmiňuje takzvaný „slepý moment“. Je způsobený přeostřováním očí z pohledu na blízko (například na tachometr) do dálky na vozovku před autem. Délku procesu ovlivňuje řada faktorů od věku přes zdravotní stav, únavu až po zkušenost řidiče. Průměrně se toto ostření pohybuje od 0,5 až po 3 sekundy a během této doby řidič prakticky nevnímá dění na vozovce.

Zdá se to jako chvilka, ale je třeba si uvědomit, že během jízdy o rychlosti 100 km/h za tento čas stihne vůz ujet 14 až 83 metrů. Při rychlosti 160 km/h je to už 22 až 133 metrů! „Už tak dost velkou vzdálenost ještě více prodlužuje případná oční vada, především nekorigovaná krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus či šedý zákal. Řidičům proto doporučuji pravidelnou kontrolu zraku u očního lékaře,“ říká MUDr. Skorkovská.

Jaké oční vady mohou (nejen v zimě) ohrožovat bezpečnost na silnici?

• Refrakční oční vady – Krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus jsou za volantem nebezpečné, proto je naprosto nezbytná jejich správná korekce. Pokud lékař posoudí zdravotní způsobilost řidiče se závěrem, že je zdravotně způsobilý s podmínkou brýlí či kontaktních čoček, musí být tato skutečnost uvedena v řidičském průkazu.
• Šeroslepost – při zhoršeném vidění za šera lze snadno přehlédnout důležitou dopravní situaci, ale například také chodce jdoucího po krajnici. Zhoršené vidění v šeru nebo v noci může poukazovat také na zelený zákal, což je velmi nebezpečné onemocnění, které může skončit oslepnutím.
• Vetchozrakost – zhoršená akomodace oční čočky způsobená postupným stárnutím se začíná objevovat už po 40. roce. Nebezpečí tkví v tom, že přichází plíživě, a tak zhoršování zraku nemusí člověk dlouho postřehnout. „S přibývajícím věkem ztrácíme schopnost soustředit se, vnímat pohybující se objekty, rozlišovat detaily za šera či snížené viditelnosti, ale i za jasného světla. Hůře snášíme oslnění od protijedoucích aut,” upozorňuje oční lékařka Lucie Valešová.
• Šedý zákal – postihuje seniory, obvykle po 60. roce života a způsobuje zamlžené vidění, jako by se člověk díval přes záclonu. Lze řešit rychlým, bezpečným a bezbolestným zákrokem, při němž se chirurgicky vymění původní zakalená oční čočka za novou umělou.
• Barvoslepost – Jeden ze sta řidičů trpí poruchou barvocitu nebo úplnou barvoslepostí, tedy geneticky podmíněnou vadou, na kterou v současnosti neexistuje léčba. U barvoslepých šoférů jsou nejvíc nebezpečné poruchy vnímání červeno-zelených odstínů.