Pohledem psycholožky: Proč lidé pomlouvají a jak se vyhnout drbům
Všichni bychom si rádi mysleli, že naše každodenní rozhovory s druhými jsou především produktivní výměny myšlenek a hlubokomyslné debaty o smyslu života. Ve skutečnosti ale tomu tak rozhodně není. Hlavním tématem toho, o čem nejraději mluvíme, jsou drby.
Možná vás to šokuje, ale nová studie publikovaná v časopise Social Psychological and Personality Science zjistila, že lidé stráví 52 minut denně klábosením a většinu času z toho pomlouvají druhé. Děláme to i přesto, že tím zrazujeme důvěru svých blízkých a šíříme tím citlivé informace nebo bolestné soudy. Proč nás tedy pomlouvání tolik láká?
Důvody pomluv? Nízké sebevědomí i závist
Existuje pro to hned několik důvodů. „Předně se cítíme nadřazeně vůči tomu, koho pomlouváme, což je ovšem důkazem toho, že máme sami nízké sebevědomí,“ myslí si americká psycholožka Alison Poulsen. Podle ní ale často „drbeme“ někoho z blízkého okolí i z nudy, a především pak z neznalosti. „Pokud nemáme dost znalostí nebo nápadů, jak vést konverzaci, obvykle skončíme u pomluv, které podvědomě vzbuzují zájem druhých lidí,“ upozorňuje.
Dalším důvodem nedůstojného pomlouvání může být závist. Podle Poulsenové se stává, že drbeme naše příbuzné, přátele nebo známé proto, že jim ve skrytu duše závidíme popularitu, nadání nebo životní styl, na které jsme my v průběhu života nedosáhli. „Existují ale tací, kteří šíří pomluvy proto, aby získali pozornost nebo lépe zapadli do uzavřené skupinky lidí, třeba mezi kolegy v práci,“ uzavírá psycholožka.
Jak reagovat na drby?
Předpokládejme, že jste se dostali do situace, kdy před vámi někdo někoho nemilosrdně pomlouvá. Podle Poulsenové je důležité, abyste takového člověka nekrmili zvědavostí, dohady a dalšími otázkami. „Nejlepší reakcí je změnit téma,“ říká psycholožka. Zde jsou některé další možné odpovědi, které pomlouvače zaručeně odzbrojí:
„Všiml jsem si, že hodně mluvíte o Janě. Proč tě to téma vlastně tak zajímá?"
"Zkusme se na to podívat i z jejího pohledu."
„Mám větší zájem o to, co právě děláš.“
"Promluvme si o něčem pozitivnějším nebo o tom, co budeme dělat večer."
"Cítím se nepříjemně, když poslouchám negativní soudy o jiných lidech, kromě případu, kdy společně vymyslíme, jak bychom jim mohli pomoci.“
