Líčení v hluboké minulosti. Ženy byly ochotné si nanést pudr z olova, ale také popel a lesní plody

Že je kosmetika nedílnou součástí lidské společnosti již dávno před narozením Krista, není nikterak překvapivá informace. Samotné hieroglyfy napovídají, jak už v Egyptě se jednalo o zcela standardní kosmetický doplněk. Kosmetika za tisíce let prošla dlouhou cestu.

Dnes je z ní obrovský byznys a ženy nepřestává fascinovat. Když si však odmyslíme komerční stránku věci, tak se líčení změnilo hlavně použitými materiály. Motivace býti krásnější je a byla vždy stejná. A že se začínají líčit i muži? Omyl, už ve zmiňovaném Egyptě to bylo zcela normální.

Ženy, muži i děti

Úplně první kosmetické přípravky bychom našli již za 1. dynastie starého Egypta, někdy kolem 3100 let př. n. l. Už tehdy šlo o zcela běžný každodenní způsob zkrášlení.

Nejvíce se zaměřovalo na zdůraznění očí, na které se nanášela zelená a černá barva. Černou barvou se většinou obkroužilo celé oko a zelená se používala na víčka. Stejně tak se zvýrazňovaly řasy a obočí. Z čeho se líčidla vyráběla? Většinou šlo o pomleté mandle, olovo a hlavně popel.

Egypťané byli v péči o svou krásu tak daleko, že mysleli i na prevenci. Nanášeli si oleje, aby předešli vráskám, ale také z pověrčivosti, kdy věřili, že se tím chrání před zlými silami. Líčení bylo na tak běžné společenské úrovni, že se líčili ženy, muži, ale i děti.

Aby bílá bílou byla

Ve starověkém Řecku a Římě vzor krásy určovaly jiné zvyky než v Egyptě. Touha po ideálu byla tak veliká, že ženy byly schopné riskovat i svůj život. Bohyně Afrodité jim sloužila jako jen těžko dosažitelný zdroj inspirace. Jejich motivace tkvěla hlavně v bělostné tváři.

Aby jejich obličej změnil barvu do vysněné bílé, nanášely si silně jedovatý pudr vyráběný z olova. Tehdejší kosmetické taštičky však nebyly za těmi dnešními vůbec pozadu. Ve výbavě žen tehdejší doby byste našli parfémy, pudry, oční stíny, pleťové vody, včelí vosk, lanolín, ale také med a olivový olej. Posledně jmenovaný používaly na opalování.

A co jste potřebovaly na tehdejší rtěnku? Pastu z olivového oleje, červený pigment a včelí vosk. Takové oční stíny vznikly díky prášku z uhlí.

Lesní plody

Středověk byl na líčení velmi skoupý. Jako kosmetickou revoluci můžeme pokládat až křížové výpravy, během kterých bylo z exotických krajů přivezeno velké množství parfémů a materiálů vhodných k tvorbě stínů, rtěnek a pudrů. Primárně si však tento “luxus” dopřávali jen v té nejvyšší společnosti.

Až v průběhu 18. století se kosmetické “výrobky” staly majetkem i obyčejného lidu. Další století znamenalo vypuknutí tzv. glamour stylu, který kromě zdůraznění ženské smyslnosti přinesl hlavně zdůraznění dlouhých výrazných řas.

První řasenky si ženy vyráběly samy. Šlo o “koktejl” popele, rozmačkaných plodů bezinek a ricinového oleje. Až Eugen Rimmel vynalezl řasenku v roce 1840. Absolutní boom v líčení se však naplno rozvinul až s vynálezem fotografie.  

KAM DÁL: Bohyně Monika Bagárová posazená ve zlatém trůnu. Momentka z natáčení videoklipu odhalila víc, než se čekalo