Objevte krásu i vzácná tajemství Konopiště. Ukrytý poklad možná čeká právě na vás

Konopiště je jedním ze zámků, které se řadí k těm nejnavštěvovanějším v republice. Také je k tomu důvod. Jde o krásnou stavbu, které její současnou podobu vdechl poslední majitel, jímž nebyl nikdo jiný než Ferdinand d’Este. Co všechno ale o zámku nevíme?

Dlouhá historie zámku

Jako mnohá podobná honoská sídla, i zámek Konopiště byl původně hradem. Jeho zakladatel, jímž byl - pravděpodobně - biskup Tobiáš z Benešova, se nechal inspirovat podobou francouzských pevností, a tak i Kokořín měl tehdy válcovité věže, parkán, padací most a dokonce čtyři vstupní brány. Od té doby už ale uběhlo více než 700 let.

Z ruky do ruky

V průběhu další doby se hrad Konopiště postupně stal majetkem mnoha šlechtických rodů, mezi jinými jej vlastnil i Albrecht z Valdštejna. Potom přišli Vrtbové z Vrtby a hrad se pod jejich rukama, lépe řečeno na jejich přání, proměnil v barokní rezidenci. O současnou podobu Konopiště se postaral jeho poslední majitel a následník trůnu František Ferdinand d´Este. Jeho dílem je také dnešní podoba zámeckého okolí - krajinářský park nebo růžová zahrada se skleníky. Od roku 1921 je Konopiště pod správou státu.

Válečná léta

Je až s podivem, že bylo možné po všechna ta léta, kdy se o zámek staral stát, zachovat zámecké sbírky a dokonce i vybavení, jímž zámek vybavili jeho poslední majitelé, v tak dobrém stavu. Navíc uvědomíme-li si, že byla země v průběhu té doby zkoušena také léty druhé světové války. Právě ta udělala z Konopiště jedno z důležitých středisek německého velení. Svůj pomyslný stan zde rozbil hlavní štáb jednotek SS pod velením SS-Brigadeführera A. Karasche. Šlo o jednotky, které spadaly pod tankovou divizi SS-Totenkopf. Němci měli ostatně podobné objekty v oblibě. Své by o tom mohl vyprávět mimo mnohé další například nádherný empírový zámek Kačina nedaleko Kutné Hory, kde se v průběhu válečných let usídlila nejprve Hitlerova mládež a později přímo nacistické jednotky.

Určitě je co obdivovat - i medvědy

Dnes je zámek vybaven nábytkem, který často skutečně využívali jeho poslední majitelé, zůstaly zde také sbírky, které buď zdědil nebo nashromáždil sám Ferdinand d’Este. Obdivovat ale můžeme i nádherné exteriéry, pohledy na zámek z různých koutů zahrady, ale i růžovou zahradu nebo medvědy, kteří ke Konopišti patří už od dob, kdy byli majiteli zámku Lobkovicové. Dnes zde mohou děti i dospělí vidět vzácného medvěda ušatého. Výlet na Konopiště tak bude určitě zajímavý i pro děti.

Pro každého něco…

Návštěvníci si mohou na zámku vybrat hned z několika prohlídkových tras. Každá přitom nabídne jiný zážitek. Pro “začátečníky” se jistě hodí padesátiminutová prohlídka jižního křídla zámku, kde uvidí reprezentační a hostinské pokoje této části Konopiště, včetně apartmánu, které obýval v roce 1914 německý císař Vilém II.
Časově stejně dlouhá prohlídka severního křídla oproti tomu poodhalí tajemství nejstarších prostor zámku s gotickými a renesančními klenbami v kapli svatého Huberta.
Pokud byste chtěli nahlédnout do soukromí arcivévody Ferdinanda, měli byste zvolit třetí prohlídkový okruh, který vás zavede přímo do jeho soukromých pokojů, vybavených přesně podle dobových fotografií.
Dalších padesát minut můžete, pokud jste příznivci lovu a jeho trofejí, strávit právě prohlídkou loveckých expozic a sbírky zbraní. Při prohlídce tohoto okruhu se návštěvníci seznámí také s bohatou tradicí honů na Konopišti.
Poslední prohlídková trasa, přístupná v letních měsících, nabídne zážitek pro ty z návštěvníků, kteří vše rádi prozkoumají skutečně do hloubky. Průvodce je zavede do podzemí zámku, kde jsou k vidění původní gotické sklepy, vytesané do žulového podloží.

Tajemství zámku

Jako každý správný hrad či zámek má i Konopiště svoje tajemství, které si zatím nechává pro sebe. Třeba poklad, který je jistě v jeho prostorách ukrytý a čeká možná právě na vás. Ukryl jej jeho dávný majitel, jenž se musel vypořádat s loupežníky, kteří se usadili v okolních lesích. Využil proto hluboké propasti ve sklepení hradu, kterou nechal ještě prodloužit, aby jeho majetek byl skutečně v bezpečí. Podařilo se. Pán hradu svůj poklad ukryl v sudech na víno a místnost zasypal. O úkrytu věděla jen jeho dcera, která jej ale nikdy neprozradila. Říká se, že je to právě ona, která dodnes dohlíží na potomky svých poddaných a snad jen její přízrak by mohl dobrého člověka navést na správnou stoupu k pokladu. Kdo ví, třeba právě vy jste ti vyvolení, kterým se zjeví.

KAM DÁL: Pavel Makový: Smrt lidi fascinuje. Mým úkolem je zesnulému posloužit a připravit ho ke spánku